Článek
Evropská komise podala návrh dlouhodobého unijního rozpočtu pro roky 2021 až 2027. Představili ho v Evropském parlamentu komisař pro rozpočet Günther Oettinger a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Činit má celkem 1,135 bilionu eur (zhruba 29 bilionů korun), což podle komise odpovídá 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství.
Nový finanční plán má také podle komise přinést nové úkoly - měly by být například ztrojnásobeny peníze na ochranu hranic, migraci nebo azylovou politiku. Zároveň EK chce omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a zhruba o sedm procent na politiku soudržnosti, tedy na fondy, ze kterých čerpá Česká republika i další méně rozvinuté země ze střední a východní části Unie.
Návrh se ale nelíbí Nizozemsku nebo Rakousku. Nizozemský premiér Mark Rutte ho považuje za nepřijatelný kvůli příliš velké zátěži pro svou zemi. A stejný názor s ním sdílí také rakouský kancléř Sebastian Kurz, i když podle něj má plán i svá pozitiva. „Návrh Evropské komise na nový rozpočet EU sice obsahuje několik pozitivních náznaků směrem k modernizaci, ale ještě je daleko od přijatelného řešení. Naším cílem musí být, aby se EU po brexitu stala štíhlejší, úspornější a efektivnější,“ napsal Kurz na Twitteru.
Rutte pak nepřijatelnost návrhu odůvodnil příliš velkým nárůstem nizozemských odvodů do evropského rozpočtu. Šéf nizozemské vlády řekl, že menší EU, která zbude po odchodu Británie, „musí znamenat také menší rozpočet“. To znamená činit obtížné volby, upozornil šéf vlády jedné z nejbohatších unijních zemí, která je tudíž čistým plátcem do rozpočtu EU.
A odpor klade také Francie, jež rovněž rozpočet přijmout nechce. Země se údajně postaví proti jakémukoli omezení přímých příjmů farmářů. „Pro Stéphaneho Traverta, ministra zemědělství a potravinářství, je tak drastické, masivní a zaslepené krácení prostě nepředstavitelné,“ uvedlo francouzské ministerstvo v prohlášení.
Podle Německa je plánovaný rozpočet naopak dobrým základem pro zahájení jednání o budoucnosti přerozdělování peněz v Evropské unii. Uvedli to němečtí ministři zahraničí Heiko Maas a financí Olaf Scholz.
Komisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitelů Věra Jourová okomentovala návrh EK s tím, že rozpočet bude pokrývat i témata, která od něj čekají čeští občané. Uvedla také, že Česká republika i přes ekonomický růst v příštích letech bude čerpat finance z Unie i nadále. Kolik peněz přesně by Česko mohlo získat, zatím není jasné.
