Návrh penzijní reformy: Zaručený důchod 10 000 i důchodová kalkulačka

Navrhovaný zákon by měl rozdělit veřejný systém na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel minimální zaručený důchod. Podle dřívějších podkladů důchodové komise by mohl dosahovat 30 procent průměrné mzdy. Dnes představený návrh počítá s částkou 10 000 korun pro každého, kdo odpracoval 25 let.

Z prvního pilíře by se pak hradila zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti.

Podle plánu by se zaručená penze platila z daní, bylo by ale nutné do pěti let provést daňovou reformu. Zásluhová část z prvního pilíře by se hradila z odvodů.

Autoři reformy upozorňují, že současný stav je neudržitelný. Nynější hranice příjmové chudoby činí 12 800 Kč a pod ní se nyní ocitá více než desetina seniorů. Pokud se systém nebude reformovat, hrozí, že pod touto hranicí skončí každý čtvrtý senior. Koronavirová krize navíc situaci ještě zhoršila. Bez reformy by se důchody musely snižovat, nebo by se musel zvýšit odchod do penze ze 65 let až k 70 letům, říkají autoři návrhu.

Autoři návrhu se zaměřili také na nespravedlnosti, které podle nich současný systém neřeší. Nedoceňuje například péči a výchovu dětí. Ženy mají v průměru důchod 13 182 Kč, tedy o 2 663 Kč méně než muži, a jsou tak za výchovu dětí „trestány“ hned dvakrát: jednou nižší mzdou, podruhé nižším důchodem.

Náročné profese mají stejný věk odchodu do důchodu. Přibližně 450 tisíc lidí v náročných profesích může odejít do penze dříve jen za cenu trvale nižšího důchodu. Dalším problémem je, že za rok práce v důchodu dostane důchodce s průměrnou mzdou bonus k důchodu 81 korun. Týká se to 300 tisíc pracujících důchodců.

Celá řada českých penzistů má navíc nízký důchod i přes celoživotní práci – přibližně 121 tisíc seniorů nemá důchod ani 10 tisíc. Chudoba důchodce v páru přitom začíná na 9 613 Kč měsíčně. A nakonec vadí rekordně dlouhá doba pojištění. Kvůli nesplnění podmínky 35 let pojištění nedosáhnou na důchod i lidé, kteří většinu života pracovali.

Současný systém je nesrozumitelný a netransparentní, proto si člověk ani nemůže jednoduše spočítat, jaký důchod bude později dostávat. „Náš systém by to změnil,“ říká spoluautorka reformy a předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová s tím, že by si lidé mohli výši důchodu, na který budou mít nárok, snadno spočítat a přizpůsobit se mu včas například i dospořováním ve třetím pilíři. „V tuhle chvíli si nespočítáte nic a mnoho lidí žije v tom, že to nějak dopadne, ale nevědí jak.“

„Bez navýšení odvodů to nepůjde,“ říká Nerudová. Odvolává se přitom i na doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta upozorňuje na to, že průměrný příjem starších lidí ve srovnání s příjmy celé populace je i přes vysoké sazby pojistného relativně nízký.

Zvýšení vyměřovacího daňového základu by se netýkal osob samostatně výdělečně činných. „To v žádném případě není na stole,“ říká spoluautorka. „OSVČ jsou nyní tak moc zasaženy koronakrizí, že absolutně není možné jim v tuto chvíli zvyšovat vyměřovací základ daní.“

Podle Nerudové by vláda navrhovaný zákon o reformě měla dostat v únoru. Příští rok by se pak měl přijmout v Parlamentu a k podpisu by ho měl dostat prezident. Od ledna 2022 by se měl zavést základní důchod, dodala Nerudová. Další kroky by se zaváděly postupně.

Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) ve čtvrtek v Senátu prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu nepředloží a na přijetí změn není do voleb už dost času.