Článek
Na novém územním plánu je nejproblematičtější zakreslení nové městské nemocnice do areálu Vysokého učení technického na Kraví hoře. Univerzita s tím nesouhlasí. Území je tak třeba opět uvést jako zelenou plochu, což by mohlo obnášet další veřejné projednání, na které už není čas.
„V současnosti zpracovávám právní posudky na otázku, co je podstatná změna územního plánu, která generuje veřejné projednání. Odpovědi budeme mít na konci měsíce. Pokud by bylo nutné opětovné veřejné projednání, tak by muselo být v nějaké velmi redukované formě, standardní nestíháme. Další možností by bylo projednat ty nejpalčivější problémy na zastupitelstvu spolu se schvalováním plánu,“ řekl radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Současný územní plán platí od roku 1994 a jeho platnost příští rok skončí. Návrh nového územního plánu pro první veřejné projednání byl představen zhruba před rokem a sešlo se k němu 36 tisíc připomínek a námitek. Jejich vypořádáním a zapracováním se rok zabýval tým Kanceláře architekta města Brna i vedení města. „Pro Brno a jeho široké okolí není nyní důležitějšího koncepčního materiálu, než je nový územní plán. Pokud by územní plán nebyl přijat do konce roku 2022, hrozil by Brnu nekontrolovatelný chaos nebo spíše něco jako stavební uzávěra, rapidní růst cen bydlení a zablokování strategických a důležitých staveb. Nikdo neví, podle čeho by pak stavební úřady rozhodovaly,“ dodal Chvátal.
Představitelé městské části Ořešín se domnívají, že jejich připomínky územní plánovači v upravovaném návrhu nezohlednili. „Chceme být definovaní jako vesnice, aby tady nehrozilo zastavování území způsobem, který se sem vůbec nehodí. Stávající návrh umožňuje například výstavbu vysokých budov. Požadovali jsme rovněž zákaz výstavby v druhých řadách, kde domy nemají přímé napojení na komunikaci. Ani tohle nebylo vyřešeno. Naše připomínky jsme opět zpracovali a odešleme je, případně bychom věc řešili soudním přezkumem, osamostatnění je krajní možnost,“ sdělil starosta městské části Jan Levíček.
Změnu budoucí zástavby požadují také obyvatelé městské čtvrti Přízřenice, kde žije zhruba 1000 lidí. „Návrh počítá s novou čtvrtí pro 14 tisíc obyvatel, dále se nám nelíbí rozšiřování průmyslu i za železnici. Chceme se domluvit na nějakém kompromisu, ale pokud naše připomínky stejně jako při prvním projednání nikdo nezohlední, odtržení je jediná možnost, jak o sobě rozhodovat,“ řekl zástupce veřejnosti Jakub Holas. Dodal, že komunikace vázne také s radnicí městské části Brno-jih, pod kterou čtvrť spadá.
Podle Chvátala odtrhávání určitých částí od Brna nedává smysl. „Předpokládal bych, že by se tyto záležitosti měly řešit nejprve u společného stolu, o což se snažíme se všemi městskými částmi neustále poslední dva roky. Se zástupci Ořešína intenzivně jednáme, abychom vyřešili jejich obavy z možnosti výstavby vyšších domů, než je typické pro charakter Ořešína. Společný materiál předkládáme tento týden na poradu vedení,“ poznamenal.
Michal Závodský, předseda Občanského sdružení Masarykova čtvrť, uvedl, že je v upraveném návrhu zohledněn jen zlomek z jeho 33 připomínek. Nesouhlasí například s tím, aby stanovený minimální rozsah zeleně bylo možno splnit i jen jejím dáním na střechu a bez stromů. Kritizuje rovněž, že náměstí Míru a nedaleký vojenský areál má sloužit i pro bytovou výstavbu. Na problematiku zeleně upozorňuje i hnutí Nesehnutí, které například navrhuje upravit koeficient zeleně nebo požaduje zvýšení ochrany zelených vnitrobloků.
I přesto, že veřejným projednáním práce na plánu nekončí a bude opět následovat proces vypořádání námitek a připomínek, je podle Chvátala územní plán kompromisem všech zájmů a nelze vyhovět všem požadavkům.
