Článek
Týden návratů politických matadorů má za sebou česká veřejná scéna. Trojice bývalých ministrů zasedne ve vládních či veřejných institucích.
V pondělí vláda schválila nominaci exministra kultury Daniela Hermana do Rady pro lidská práva. Ve vládním orgánu, který se stará o dodržování a naplňování ústavy a Listiny základních práv a svobod, vystřídá filozofa Daniela Kroupu.
Hermanova nominace vyvolala diskusi o tom, zda je legitimní, aby bývalý kněz a poslanec KDU-ČSL působil v radě, v níž je místopředsedkyní Helena Válková. Bývalá členka KSČ je v úřadu od května, její zvolení bylo právě pro Kroupu důvodem k rezignaci. „Vláda pana Babiše dala jmenováním této osoby jasně najevo, že o nestranné a věcné posuzování této otázky nemá zájem. Nechci se na ničem takovém podílet,“ uvedl Kroupa pro ČTK.
Herman v médiích kontroval. „Já jsem přesvědčený antikomunista a vím proč, ale vím o tom natolik mnoho, že dovedu pochopit lidi, kteří tomu z určitých důvodů nedokázali odolat,“ řekl bývalý ministr.
Pelikán se vrací ke „svému“ resortu
V úterý pak navrhlo ministerstvo spravedlnosti v čele s ministryní Marií Benešovou do Legislativní rady vlády Roberta Pelikána. Člen hnutí ANO byl dříve sám ministrem spravedlnosti a mezi lety 2015 až 2017 byl Hermanovým vládním kolegou v kabinetu Bohuslava Sobotky.
Legislativní rada vlády České republiky je poradním orgánem v oblasti legislativní činnosti. Její zaměstnanci pracují podle vládního webu za symbolickou odměnu. Pokud vláda Pelikánovu nominaci schválí, bývalý ministr začne v Legislativní radě pracovat od září.
Bublan do ústavu, který chtěl zrušit
Ve středu Senát potvrdil nominaci exministra vnitra a bývalého senátora ČSSD Františka Bublana do rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Proti jeho zvolení se v minulosti vyslovovala řada kritických hlasů.
Předsedové odborových organizací ÚSTR Miroslav Vodrážka a Petr Blažek poslali senátorům otevřený dopis, ve kterém popsali, proč nesouhlasí s Bublanovou nominací. Pro zvolení Bublana ovšem nakonec bylo 44 ze 74 hlasujících.
„Vznik ÚSTR byl vedle jiného motivován snahou změnit tehdejší velmi nekvalitní a nesystematický způsob zpřístupňování archivních dokumentů Státní bezpečnosti badatelům. Za tento neuspokojivý stav měl zásadní spoluodpovědnost František Bublan, který stál v letech 2001–2004 v čele civilní rozvědky (Úřad pro zahraniční styky a informace) a který byl v letech 2004–2006 ministrem vnitra,“ napsali pracovníci ÚSTR v otevřeném dopise.
Blažek s Vodrážkou rovněž uvedli, že Bublan patřil v roce 2007 mezi poslance, kteří poslali k Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, na jehož základě byl ÚSTR zřízen.
Úkolem ÚSTR je zkoumání a nestranné hodnocení československé doby nesvobody pod nacistickou nadvládou (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Vedle ústavu funguje také Archiv bezpečnostních složek, který zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek.
