Článek
„Amerika je zpátky.“ Za poslední měsíce vyřkli Joe Biden nebo členové jeho administrativy toto heslo nesčetněkrát. A velmi často směrem ke ztrouchnivělým vazbám na někdejší blízké spojence.
To, že se Spojené státy vrací zpátky na scénu, zaznělo například v druhé polovině února na bezpečnostním summitu NATO. Stejná linka provázela i klimatický summit, který Bidenova vláda uspořádala na konci dubna.
V podobném duchu reagují ostatně i evropští představitelé – na společné tiskové konferenci se svým americkým protějškem to prohlásil dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod. „Dnešek je dobrým dnem pro Dánsko a transatlantickou spolupráci, protože dnes se Amerika vrátila,“ uvedl Kofod před dvěma měsíci.
Británie, Brusel, Ženeva
Demokrat Biden ve středu zamířil na svou první zaoceánskou cestu směr starý kontinent. Program má nabitý: ve čtvrtek se v Londýně setká s britským premiérem Borisem Johnsonem a v rámci Velké Británie se v pátek přesune do Carbis Bay v hrabství Cornwall. Koná se tam třídenní summit průmyslově nejvyspělejších zemí světa G7.
Ve Velké Británii se ještě spolu s první dámou Jill Bidenovou v neděli setká s královnou Alžbětou II. Šéfa Bílého domu následně čeká summit NATO v Bruselu a jednání s představiteli Evropské unie – první od roku 2014. Mezi plánovaná témata diskuze patří obchod i technologie, píše veřejnoprávní NPR.
Příští středu, na konci evropské cesty, prezident zamíří do švýcarské Ženevy, kde se setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Témat je na stole spoustu – mluvit by spolu lídři měli třeba o ruském vměšování do zahraničních voleb, ruský vpád na Ukrajinu, otravě a uvěznění opozičníka Alexeje Navalného či kyberútocích. Za cíl si Biden podle NPR nicméně dává ustavení „stabilních a předvídatelných vztahů“ s mocností.
Šok, který způsobil Trump
Ačkoliv je Biden vítaným hostem, evropští činitelé zůstávají podle listu The New York Times obezřetní. Šrámy, které na americko-evropských vztazích napáchal exprezident Trump, se totiž ještě nezahojily. „Nepodceňujte Trumpovu éru a šok, který Evropské unii způsobila,“ uvedla Rosa Balfourová, šéfka neziskové analytické skupiny Carnegie Europe s centrem v Bruselu.
„Pořád je tu stín jeho návratu a toho, že se na Evropu zase zapomene. EU je proto vůči požadavkům USA obezřetnější,“ vysvětlila pro NYT Balfourová. Ve vzduchu navíc visí otázky týkající se stahování vojáků z Afghánistánu, financí tekoucích do obrany, Ruska i Číny, sporů ohledně obchodu stejně jako vakcínové diplomacie.
V neděli Biden zveřejnil v deníku The Washington Post komentář, v němž zopakoval svou rétoriku ohledně Spojených států jako jasného spojence Evropy a lídra demokratického světa. V Evropě je jeho přístup vítaný. A zatímco někteří experti chválí symboliku Bidenovy cesty a vnímají ji jen pozitivně, podle jiných je potřeba se na ni dívat s určitým odstupem.
Kontinent má stále v živé paměti období, kdy se desítky let pěstované vazby v několika posledních letech vytratily. A podle místopředsedy amerického think tanku German Marshall Fund Thomase Kleine-Brockhoffa se nyní obávají, že Bidenova administrativa je jen „intermezzo“. A že po demokratovi přijde na scénu další prezident podobný Trumpovi.