Návrat k normálu potrvá pět let. Pandemie pomohla Číně, říká šéf Koh-i-noor

Pandemii ještě úplně neodzvonilo a návrat zpět bude ještě otázkou několika let. „Život jde ve šroubovici. Když jsem byl malý, táta mi vyprávěl, jak byla v Chrudimi španělská chřipka. Všichni nosili česnek pod jazykem a třásli se, když přijížděli legionáři z války, že jim to tam zase vyskočí. Ptal jsem se táty, jak dlouho to celé trvalo, a řekl, že dva až tři roky. No a aby se dostalo hospodářství do relativního normálu, odhaduji, že to bude trvat 3 až 5 let,“ říká šéf Koh-i-nooru Vlastislav Bříza.

I díky pandemii podle něj teď výrazný náskok získává Čína. „Třeba u tužek ale máme jednoznačně přednost v kvalitě, trzích a tradici. Těch 230 let nejde tak jednoduše dohnat. Dnes, když slyším některé politiky, zejména mladé političky, které začnou vykládat o přidané hodnotě, tak se jenom usmívám. Největší přidanou hodnotu – a můžu to posoudit – máte, když máte značku a trh,“ říká Bříza.

Jaký byl rok 2020 pro Koh-i-noor?

Z pohledu holdingu byl různorodý. Všechny 4 hotely byly prakticky uzavřeny, takže nic příjemného to nebylo. Zejména v Třeboni jsme tento čas využili pro rekonstrukci, ale třeba Churáňov by býval měl úžasnou sezónu, protože byl sníh. Ty ztráty jsou značné. Jen na Churáňově to je 4,5 milionu.

A další divize?

Začněme tím, co má tradici – Koh-i-noor Hardtmuth. Tam to rozdělím na dvě části. Na výrobu, která měla pokles zhruba 20 procent – přece jenom ty zakázky, které byly ve světě, nebyly tak plynulé. Druhou částí jsou obchody – všech sto obchodů bylo po dobu pěti měsíců zavřených a to je strašně moc znát. Navíc je tu dlouhodobý výpadek turistů a jen to pro nás znamená minus 40 milionů korun.

Za rok?

Za rok. Myslím si ale, že o těch 40 milionů přijdeme minimálně po dobu 2–3 let. Teprve pak se turistika vrátí na nějakou rozumnou úroveň.

Dále máme automotive. Tam když zavřely automobilky, tak to bylo docela kruté. Začali jsme tedy využívat program Antivirus a přečkali to. Naopak zdravotnictví, konkrétně naše firma Gama, udělala naopak historický rekord.

Celkové výsledky za holding jsou tedy jaké?

Loňský rok bude v obratu pokles zhruba 20 %. A zrovna tak to bude u EBITDA.

V jakých číslech se tedy pohybujeme?

Ve stovkách milionů, pokud jde o absolutní výsledek. EBITDA za loňský rok bude kolem 500–550 milionů. Není to tedy nijak dramatické, ale samozřejmě to není nic příjemného. Firma by měla vždy růst a investovat. My jsme ale i v covidu investovali, konkrétně například do máčírny.

Jaký dopad má pandemie na vztahy v byznysu, když se nevidíte s obchodními partnery?

Dříve se u nás dveře netrhly a tyto osobní návštěvy zahraničních partnerů chybí. Přece jenom vysvětlit sortiment, který má 4 tisíce výrobků, nejde čistě online nebo po telefonu.

Dopad to bude mít určitě, nic se nevrátí do toho místa, kde to bylo před pandemií, a myslet si něco jiného je naivní. Ale jak už jsem říkal, život jde ve šroubovici.

Můžete o nějaké trhy přijít proto, že jste se rok neviděli?

Jestli je nějaký trh dnes ohrožen se vším všudy, byť tam máme firmu, tak je to Rusko.

Tam ale není důvodem pandemie..

Tam není ten jediný důvod pandemie. Myslím si, že kvůli pandemii bychom o trhy přijít neměli, ale může tam být nějaký pokles.

Co nám však způsobuje problém a o čem se mluví málo, je vystoupení Británie z Evropské unie. Certifikáty, třeba CE značka, v Anglii už neplatí. Musíme tam využívat to, co máme s Amerikou. Je tam krásně vidět odklon Angličanů od Evropské unie a spíš přiblížení k Americe.

Vy jste zmínil Rusko. Vidíte už nějaké ohrožení byznysu?

Zatím se to neprojevuje. Víte, tam je to i na osobních vztazích. My tam máme firmu. Jak výrobní, tak obchodní. Vztahy mezi prostými Rusy nebo Rusy ve vedoucích pozicích jsou myslím nenarušeny. Tam se to tak nevnímá – i když celkově je to reprodukováno úplně jinak.

Jak?

Rusové to vnímají tak, že jsme bez důkazů vyhnali diplomaty, ale to já tady nechci rozvádět, protože to je politika a já řeším byznys.

A bojíte se, že by váš byznys v Rusku mohl být narušen?

Mám trochu strach, že by tam mohly být značné překážky, ale to je nyní opravdu předčasné předvídat.

To je Rusko. Co Čína? Spousta firem se bojí, že kvůli home office Evropa a Západ začnou ztrácet ve vývoji a Čína je předhoní.

Já jsem v Asii podnikal 20 let. Vím, kde byli, když jsem tam poprvé přijel, a vím, kde jsou dnes. Když já jsem šel na průmyslovou školu, bylo těžší se tam dostat než na gymnázium.

Dneska na průmyslovou školu u nás nikdo nejde. V Číně se tam hrnou horem dolem. Oni v té technice pokračují. My jsme se toho vzdali.

Podívejte se třeba na oblast spalovacích motorů. My jsme měli náskok, který se těžko dohání. Byla tam časová řada, spojitost. Místo toho jdeme jako Evropa do baterek, kde jsou Číňané pomalu už dál než my. Osobně si myslím, že vzdát se spalovacích motorů vůbec není dobře, ale to je na jinou diskusi.

Ale zpět k otázce. Čína už konkurencí je, ale rozdělme to podle oboru. Třeba u tužek máme jednoznačně přednost v kvalitě, trzích a tradici. Těch 230 let nejde tak jednoduše dohnat.

Dnes, když slyším některé politiky, zejména mladé političky, které začnou vykládat o přidané hodnotě, tak se jenom usmívám. Největší přidanou hodnotu – a můžu to posoudit – máte, když máte značku a trh.

Máte teď ve výrobě dost lidí? Kde chybí?

Dá se říci, že chybí všude. A není to jen o penězích. Částečně ano, protože každý výrobek unese něco jiného. Když děláte tužku, neunese to tolik, jako když děláte rakety. Tomu asi každý rozumí.

Kolik lidí byste zaměstnal?

Máme továrny na 22 místech. Když vezmu třeba Jimramov, tak nám chybí 20–40 pracovníků. Ta továrna má 350 lidí.

Říkáte, že o penězích to není, proč tedy lidé chybí?

Ta agonie po covidu se prodloužila. Zahraničí je zavřené, je tu méně Ukrajinců, méně zahraničních pracovníků a pak to jsou ty podpůrné programy. My už bychom měli skončit s tím, že se tak bohulibě rozhazuje.

Až skončí programy, kolik podle vás padne firem?

Tohle nejsem schopen predikovat. Podívejte se na služby. Bude záležet obor od oboru, na velikosti firem a jejich zaměření.

Kdy nastane ten nový normál?

Já jsem loni v únoru řekl, a na tom trvám, že se vrátíme do normálu za 5 let. A že covid bude trvat 2–3 roky.

Jakou analogii tu vidíte?

Když jsem byl malý, táta mi vyprávěl, jak byla v Chrudimi španělská chřipka. Všichni nosili česnek pod jazykem a třásli se, když tenkrát přijel nějaký legionář z války, že jim to tam zase vyskočí. Ptal jsem se táty, jak dlouho to celé trvalo, a řekl, že dva až tři roky. No a aby se dostalo hospodářství do relativního normálu, odhaduji, že to bude trvat 3 až 5 let

Ono to bude mít výkyvy. Vezměte si automotive. Stál, nejel a dnes nestíháme.

Jak zatím ten návrat do normálu vypadá třeba v prodejnách? Zmínil jste, že chybí turisté, ale jak se do nich vrátili Češi?

Řeknu vám to přesně, protože mám tržby všech našich 100 obchodů. První dva tři dny po otevření prodej stoupl o 20 procent. Potom se to ustálilo. Dneska je rozdíl v navýšení tržeb pouhý milion korun. A to je stejné jako u všeho.

Vnímáte krizi jako příležitost pro akvizice? Budete nakupovat?

Apetit máme, ale zatím ty příležitosti přehodnocujeme. Víte, tam je jediné pravidlo. EBITDA krát 5–7 a všechno ostatní jsou jen tanečky. Někde ti starší majitelé nechtějí pokračovat, ale pořád přeceňují význam budov, fabrik jako takových.

Dám vám krásný příklad. Závod v Jimramově, který vyrábí zdravotnictví, má dnes podle EBITDA hodnotu kolem tři čtvrtě miliardy. Jede a má našlápnuto. Máme mnoho projektů, které bychom mohli dělat pro zahraničí, ale chybí nám pracovníci.

V případě, že bychom nesehnali práci a ta fabrika stála, tak ji nikdo nekoupí ani za 4 miliony. Hodnotu má ta firma tím, že něco dělá, něco vyrábí a je k tomu jasná přidaná hodnota.

Něco jiného je samozřejmě IT, tam se to ale počítá trochu jinak.

Co teď v nejbližší době čeká Koh-i-noor holding?

Koh-i-noor čeká ustání situace a co nejrychleji se vrátit k normálu, tedy předcovidovému období. Koh-i-noor měl a má jednu obrovskou výhodu. Měli jsme rezervy a moje zkušenostmi osvědčená strategie se opět vyplatila. Bez rezerv se nedá dělat a plánovat. A vítězství, to už říkal Napoleon, je na straně poslední zálohy.

Vybrali jste rezervy, nebo vám ještě zbývá na případný další složitý rok?

Bavili jsme se o tom, že máme apetit, takže rezervy jsme úplně ve všem nevybrali, ale záleží na odvětví. Samozřejmě si neumím představit, kdybychom neměli sílu v ostatních oborech, jak by dopadly například hotely. Každý, kdo v tomto odvětví podniká, si tu odpověď rychle domyslí.