Článek
Z chystaného zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 vypadla tradiční nepovinná otázka na náboženské vyznání. Členové poslaneckého výboru pro veřejnou správu se nad tím pozastavili a pomocí pozměňovacího návrhu se ji pokusí do zákona vrátit. Proč ale vůbec z dokumentu zmizela?
Dotazník připravil Český statistický úřad. Statistici se hájí tím, že údaj není pro státní správu nezbytný, jeho vyhodnocování je složité a navíc roste počet lidí, kteří otázku úplně ignorují.
„V roce 2001 na ni neodpovědělo 8,8 % respondentů, avšak při posledním sčítání v roce 2011 již 44,7 % respondentů. Na stejnou otázku navíc tehdy přišlo téměř 29 000 typů odpovědí, což další interpretaci výsledků ještě více zkomplikovalo,“ uvedl mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.
S takovou argumentací ale nesouhlasí někteří členové výboru pro státní správu. Martin Kupka (ODS) s Martinem Baxou (ODS) proto vypracovali pozměňovací návrh, který nepovinnou otázku do dotazníku vrací.
„Ten údaj by se určitě měl do sčítání lidu vrátit, protože vypovídá také o náladě ve společnosti, která je významná z hlediska dalšího směřování a vývoje,“ řekl pro Seznam Zprávy Kupka. „Vypovídající je třeba i to, kdo ten údaj nevyplňuje,“ dodal.
Složitá příprava zákona o sčítání lidu
Podobný názor má i Ondřej Profant (Piráti), podle kterého zveřejnění informací o zbožnosti českých občanů vadí prvnímu muži římskokatolické církve v České republice Dominiku Dukovi.
„Předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček říkal, že arcibiskup Dominik Duka byl proti tomu, aby to tam bylo,“ řekl Seznam Zprávám Profant. „Myslím si, že se kardinál Duka obává, že by se mohl prokázat pokles počtu věřících v římskokatolické církvi. A nechce být s tímto faktem konfrontován,“ dodal.
ČSÚ uvedl, že při přípravě dotazníku úřad oslovil 93 nejrůznějších subjektů, kterých se jednotlivé údaje mohou týkat. Mezi nimi i 13 církví a náboženských společností nebo Ekumenickou radu církví, Českou biskupskou konferenci, Ústav filosofie a religionistiky FF UK, Ústav religionistiky FF MU Brno a Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů. Zařazení náboženské víry se probíralo i v průběhu meziresortního připomínkového řízení.
„Připomínky z meziresortního připomínkového řízení k obsahu sčítání byly konzultovány také na dvoustranných i širších jednáních s připomínkovými místy,“ popsal Cieslar.
Pražské arcibiskupství na dotaz, zda stojí o zahrnutí otázky do sčítání lidu v roce 2021, neodpovědělo. Podle serveru iDnes.cz Duka v květnu 2018 uvedl, že má církev vlastní statistiky, a otázka je tedy zbytečná.
Podobně se k otázce staví i představitel moravských církevních provincií, olomoucký arcibiskup Jan Graubner. „Dle mého názoru mají smysl povinné otázky. Z dobrovolných se odborně nedá získat seriózní informace,“ uvedl Graubner s tím, že on sám o zařazení tohoto bodu do dotazníku s nikým nejednal.
Proč církev o zveřejnění údajů nestojí
Římskokatolická církev je zdaleka největší náboženskou organizací v České republice. Počet lidí, kteří se k ní hlásí, ale v průběhu posledních tří sčítání dramaticky klesl. Zatímco v roce 1991 to na území dnešní České republiky bylo 4 021 385 obyvatel, tedy asi 39 % populace, v roce 2001 už jen 2 740 780 a o deset let později pouze 1 082 463.
Ostatní církve zůstávají daleko za těmito čísly. Druhá nejpočetnější je Českobratrská církev evangelická, ke které se před deseti lety přihlásilo 51 858 lidí, a třetí Církev československá husitská (39 229). Také husité pracují raději s vlastními čísly, podle patriarchy Tomáše Butty se skutečný počet členů pohybuje kolem 50 až 60 tisíc lidí, pouze se k ní lidé v nepovinné části průzkumu nepřihlásili.
Rytíři Jedi, kostely a muslimové
V roce 2011 vyvolalo senzaci 15 070 údajných příslušníků rytířského řádu Jedi z filmového světa Hvězdných válek. To je mimochodem vyšší číslo než počet lidí hlásících se k buddhismu, islámu, judaismu a hinduismu dohromady.
Podle Profanta jsou statistické údaje důležité třeba v debatě o roli římskokatolické církve nebo islámu v české společnosti.
„Měli jsme ostrou debatu o církevních restitucích, samosprávy dnes dotačními tituly ve velkém investují do majetku církve, například při opravách kostelů,“ říká Profant. „Data jsou potřeba k tomu, aby se mohla vést debata. Například o radikálních xenofobních politických směrech, které nastolují téma muslimů, a přitom tu téměř žádní nejsou. Tady bychom také ocenili nějaká čísla. Deset let staré údaje nejsou příliš vypovídající.“
Otázka na náboženskou příslušnost byla součástí sčítání lidu až do roku 1950. Poté ji komunistický režim pro následující tři sčítání vyřadil, používat se znovu začala až po sametové revoluci.
Výbor pro veřejnou správu má hlasovat o pozměňovacím návrhu na svém příštím zasedání. Pokud ho podpoří, má návrh velkou šanci uspět i ve Sněmovně.
