Návrat do minulosti. V Maďarsku zakázali trans lidem změnu identity

Úřední registrace změny pohlaví a právní uznání nové identity transgender lidí už v Maďarsku nebudou možné. Parlamentem prošla v úterý v nouzovém stavu změna zákona, podle které se na matričních úřadech a do všech dokladů bude zapisovat „biologické pohlaví založené na zrození a genomu“. Takový zápis spočívající v „pohlaví při narození“ už se později nebude dát změnit.

Trans lidé tak přijdou o možnost změnit si jméno a získat doklady odpovídající jejich nové identitě. Dosud mohli o úpravu údajů požádat úřady. Vláda je tak donutí používat dokumenty, které nejsou v souladu s jejich identitou, vzhledem a genderem, s nimiž se ztotožňují.

„Bez uznání změny jména a pohlaví je stigmatizace zakořeněna ve všech aspektech života, což často vede k vyloučení trans osoby z účasti na společenském a ekonomickém životě,“ varuje maďarská organizace Transvanilla.

Pro návrh bylo 134 poslanců, proti 56, čtyři se zdrželi. Opoziční strany předložily pozměňovací návrhy, ty ale vládnoucí strany Fidesz a KDNP zamítly. Před přijetím zákona varovaly lidskoprávní instituce, OSN, Rada Evropy a Evropský parlament.

Vlády Nizozemska, Německa a Francie maďarský kabinet vyzvaly, aby trans lidem zaručili právo na sebeurčení a lidskou důstojnost. V podobném duchu se nese i dopis 63 europoslanců, který podepsala i česká poslankyně Radka Maxová (ANO).

Před sídlem maďarského prezidenta se v úterý konala malá spontánní demonstrace. Organizace na podporu práv sexuálních menšin chtějí po Jánosi Adérovi, aby zákon poslal k posouzení ústavnímu soudu.

„Je neuvěřitelné, že tento vládní návrh prošel parlamentem. Novela zásadně porušuje práva transsexuálů a intersexuálů, vystavuje je další diskriminaci a dále posiluje netolerantní a nepřátelské prostředí pro lidi LGBTI,“ uvedl v prohlášení David Vig, šéf maďarské pobočky Amnesty International.

Zákon je součástí tažení Orbánovy vlády proti „ničivé genderové ideologii“, která má odporovat „tradičním křesťanským hodnotám“. V říjnu 2018 zakázala vláda univerzitám vyučovat obor genderová studia.

Na začátku letošního května maďarští poslanci vyzvali vládu, aby nepodnikala další kroky v ratifikaci takzvané Istanbulské úmluvy. Dokument z roku 2011 odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se v něm zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli.

O Istanbulské úmluvě se živě debatovalo i na Slovensku před únorovými parlamentními volbami. A na Slovensku je znovu živo kolem tématu genderu. Na vlastní žádost totiž končí šéfka odboru rodové rovnosti na ministerstvu práce Oľga Pietruchová. Politická situace na Slovensku se podle ní začíná podobat té v Polsku a Maďarsku.

„Naše ministerstvo pod vedením posledního křižáka zpětně mění naše odborná stanoviska a nutí akceptovat připomínky Konference biskupů, kteří se snaží pojem rodové rovnosti úplně vymazat ze slovníku,“ napsala Pietruchová na Facebooku. Posledním křižákem myslí konzervativního ministra práce, sociálních věcí a rodiny Milana Krajniaka ze strany Jsme rodina. Pod stejným názvem provozuje Krajniak svůj osobní web.

Maďarští poslanci měli v úterý napilno. Kromě transfobní novely odsouhlasili i utajení podmínek smlouvy s Čínou o modernizaci železnice mezi Budapeští a Bělehradem. Utajení bude platit 10 let. Obří investici za 1000 miliard forintů má financovat čínská půjčka. Opozice mluví o zradě národních zájmů službě Pekingu. Vláda argumentuje důležitostí uzlu pro nákladní dopravu z Číny a vznikem pracovních míst. Modernizace počítá s dvoukolejnou tratí a rychlostí vlaků 160 kilometrů v hodině.

Minulý týden jsme ve Středoevropském deníku psali, že maďarská vláda poslala do parlamentu návrh zákona, který by omezil používání plastů. Zakázat se mělo používání jednorázových plastových výrobků, jako jsou plastové příbory, talíře, kelímky, brčka nebo míchátka a tyčinky do uší. Projekt počítal s přísnější regulací, než kterou požaduje evropská směrnice z loňského května.

Návrh vypracovalo ministerstvo pro inovace a technologie. Parlament měl zákon schvalovat tento týden, v úterý ho ale vláda z parlamentu stáhla. Důvod zatím není jasný, v médiích se ale spekuluje o tom, že tak chce ulevit výrobcům plastů, na které dopadla současná koronavirová krize.

V Polsku dál rezonuje skandál cenzurních praktik ve veřejnoprávním Polském rozhlase, o kterém jsme podrobněji v pondělí. Píseň kritizující Jarosława Kaczyńského v pátek vyhrála hitparádu stanice Trojka, po pár minutách ale pořadí hitparády zmizelo z webu i Facebooku a hlasování se „anulovalo“.

Vedení rozhlasu mluví o zfalšovaném hlasování, vládní politici, kteří veřejnoprávní média personálně kontrolují, zas hovoří o sabotáži a hloupé písničce. Ministr kultury Piotr Gliński připustil, že vláda veřejnoprávní média využívá. „Je to nástroj, který je v demokracii podstatný obzvlášť, když není mediální trh vyrovnaný,“ vysvětloval svoji svéráznou teorii o poslání veřejnoprávních médií Gliński.

Mezitím se objevil další důkaz o tom, že šlo o cílený cenzurní zásah vedení stanice. Skandál hned o víkendu vyvolal vlnu odchodů řady známých tváří, které v Trojce pracovaly i desítky let, a výpovědi pokračují dál. V úterý navíc vyšla najevo SMS zpráva od ředitele stanice, která nařizovala stažení kritické písně z éteru.

Berlínské letiště Tegel se v polovině letošního června uzavře. Kvůli pandemii totiž odbavuje jen minimum cestujících. Uzavření má být dočasné, podle německých médií je ale nepravděpodobné, že by se letiště znovu otevřelo. Tegel se nachází v blízkosti centra města a loni byl s více než 24 miliony cestujících čtvrtým nejvyhledávanějším letištěm v zemi po Frankfurtu nad Mohanem, Mnichovu a Düsseldorfu. Letiště Schönefeld na jihovýchodním okraji Berlína je menší, loni přepravilo jen asi 11 milionů cestujících, píše ČTK.