Článek
Středočeská Kutná Hora je vyhledávanou destinací zahraničních turistů. Místní podnikatelé proto sčítají škody nejen z nuceně zavřených provozů v jarních měsících, ale i z utlumeného cestování přes hranice. „V letní sezoně jsme ztratili zahraniční turisty. Avšak nahradili jsme je prodejem do balíčků, které si hosté na sjednaný čas v restauraci vyzvednou,“ říká Miroslav Kopecký, vedoucí místní restaurace Na Pašince.
Podniku se podařilo navzdory koronavirové pandemii nepropustit jedinou pracovní sílu, zaplatit za ně veškeré odvody, dát jim platy, státu uhradit všechny daně, a dokonce zůstat v zisku. Vyšel z krize celkově posílen.
V březnu hostinec Pašinka čerpal necelých 50 tisíc státní pomoci z programu COVID I. Dál si ale pomohl sám.
„Moje první myšlenka byla: Zavřeme, kašleme na to a 14 dní vydržíme. Jenže pak se mi to rozleželo, protože tady je přece jen deset lidí zaměstnaných. Tak jsme si řekli, že to vyzkoušíme. Udělali jsme velký banner, na ten jsme napsali jídla s sebou a hned jsme začali prodávat. Pak jsme se všichni sešli, udělali jsme si takový brainstorming a přemýšleli, jak zvýšit obrat, abychom přežili,“ vyprávěl Kopecký Seznam Zprávám v dubnu.
Tým přišel hned s několika nápady. Aby si třeba mohli nechat paní na mytí nádobí, naučili ji péct pečivo. Chleba se sice neujal, ale pro rohlíky a housky si během koronaviru od osmi přicházeli zákazníci a nakoupili jich přes 200 denně.
Domácí rohlíky hosté ocení
Dnes už pekárnu neprovozují. Když mohla restaurace otevřít, pekařka se vrátila k mytí nádobí. Novou sílu restaurace nabírat nechtěla. Vlastní pečivo ale nabízejí zhruba jednou týdně – například rohlíky ke gulášové polévce nebo vlastní bulky k burgerům. „Hosté to oceňují,“ říká Kopecký.
Na svých webových stránkách Pašinka vytvořila e-shop, kde si dodnes zákazníci mohou nakoupit víno a další položky. „Změnili jsme také jídelní lístek, který jsme dali na stránky. Lidé si mohou vybrat tříchodové menu – předkrm nebo polévku, hlavní jídlo a dezert, což se velmi dobře ujalo a zvýšili jsme tím průměr na hosta,“ vypočítává vedoucí. Právě tříchodové menu značně zvýšilo příjem a nahradilo propad nápojů. Zatímco dříve jeden zákazník platil za jídlo s sebou průměrně 130 korun, dnes je to zásluhou obsáhlejší nabídky třeba 195 korun.
Miroslav Kopecký si také každý den v excelové tabulce zapisoval tržby a výdaje a hlídal, aby vždy byla restaurace v zisku. „Nutilo mě to hledat úspory. Naopak když jsme měli víc, viděl jsem, že si třeba můžeme dovolit koupit baličku na balíčky s sebou,“ vysvětluje.
O nejbližší budoucnost svého byznysu se nebojí. „Restaurace, kde se jídlo vaří a nepracuje se tam jenom s polotovary, se nemusí bát o své hosty. Je třeba něco dělat a nečekat, že to za nás někdo udělá nebo vymyslí,“ míní. „Žádný propad se u nás nekonal a doufám, ani konat nebude. Je třeba se k tomu postavit čelem, opustit zajeté koleje a myslet trochu jinak, netradičně,“ dodává.
Až pětina restaurací padne
Experti ovšem odhadují, že restaurační segment by se mohl scvrknout až o pětinu. „Léto přežíváme jen díky státní podpoře. Pokud se nepovede podzim, který je běžně gastronomicky veselý, až 20 procent restauratérů to nedá,“ tvrdí Luboš Kastner, spolumajitel největší restaurace v ČR Červený Jelen v Praze a pěti restaurací v Plzni, který se angažuje ve sdružení provozovatelů restaurací Apron.
„Odhaduji dočasné nebo trvalé uzavření až 20 % restaurací a hospod. Letošní zima pro ně bude hodně tvrdá a řada majitelů to raději vzdá, než aby šla do nejisté budoucnosti, protože vidí bezradné přešlapování vlády a chybějící pomoc,“ přidává se v hodnocení nejbližší budoucnosti prezident Svazu obchodu cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
