Navedl tým juniorů, aby si dal vlastní gól. Za rozhodnutím si stojím a udělal bych ho znovu, říká

Žádné oslnivé výkony vycházejících hvězd, žádná nádherná hokejová akce. Česká juniorská extraliga hned zkraje poutala pozornost médií z úplně jiných, a ne zrovna chvályhodných, důvodů.

Trenér Vsetína Juraj Jurík totiž v poslední minutě zápasu v Přerově za stavu 0:4 nařídil svým hráčům, aby si úmyslně nechali dát ještě jeden gól. Nenechte se zmást: Hlavní roli téhle bizarní story nehrála žádná sázkařská mafie, ale podivné pravidlo, které svaz ve snaze experimentovat, a tím pozvednout český hokej, v létě vymyslel.

Od nové sezony se ve všech mládežnických soutěžích hraje bez ohledu na výsledek zápasu i prodloužení o další bonusový bod. A právě na něj se Vsetínští v inkriminovanou chvíli chtěli soustředit. Jejich gólman v poslední vteřině rozhodnutého zápasu ustoupil lehkému nahození, protože jeho tým hrál v oslabení. A potřeboval přesilovku soupeře ukončit, aby měl v následném prodloužení o nový bod do tabulky větší šanci uspět.

Výsledkem je exemplární trest pro trenéra. Disciplinární komise jej potrestala devítiměsíčním zákazem činnosti, provinil se totiž prý závažným přestupkem „úmyslného ovlivnění výsledku zápasu“.

Klub ani s masivní podporou veřejnosti a kolegů z branže na svazu neuspěl s odvoláním. „Ze sta lidí byl možná jen jeden proti mému rozhodnutí a stejně to nepomohlo. Takže už s tím nic neudělám,“ říká smířlivě trenér Jurík. A naprosto bez váhání dodává: „Udělal bych to znovu. Ta pravidla byla špatně nastavená.“

Tato slova ostatně vzápětí potvrdil i hokejový svaz. V moment, kdy trenéra tvrdě trestal, pravidla soutěže poupravil. Od vsetínského případu se sice prodloužení hrají nadále, tresty ze základní hrací doby se do nich ale nepřenášejí.

Upřímně, přijde vám normální navádět tým, aby si dal vlastní gól?

„Ono to vypadá drasticky. Ale v životě taková rozhodnutí přicházejí. V daný moment, v dané situaci a v tomhle konkrétním případě to podle mého nic proti fair play není. Kdybychom to udělali, dejme tomu, v dorostu nebo v uzavřené soutěži, námitku beru. K tomu bych se ale ani nesnížil. Jenže tady, v juniorské extralize to bylo od začátku nastavené špatně. A my v tom zápase podlehli boji o bod v bonusovém prodloužení. Já za tím rozhodnutím stojím, nelituji toho.“

Kdybyste byl ve stejné situaci znovu, rozhodl byste se stejně? 

„Určitě. Navíc, když teď vidím tu podporu lidí, klubu. Měl jsem asi štěstí, že se to stalo zrovna na Vsetíně. Transparenty diváků možná byly dost radikální, ale té podpory i od samotného klubu si moc vážím. V jiném městě by se mi to asi nestalo.“

Svaz ale tvrdí, že jste úmyslně ovlivnil zápas. Zařadil vás do úplně stejné škatulky mezi ty, kteří třeba spolupracují se sázkařskou mafií nebo regulérně od soupeřů kupují zápas…

„V odvolání proti trestu jsme také apelovali na to, že jsme se žádného ovlivnění zápasu nedopustili. Dokonce jsme se neprovinili ani proti disciplinárnímu řádu ve smyslu porušení nějakého z hokejových pravidel. V tomhle případě se řešil jen etický názor určité části lidí. Kdybychom měli možnost se odvolat někde jinde, k nějaké nezávislé komisi, možná by rozhodnutí dopadlo úplně jinak. Vždyť my jsme nikoho nepoškodili. To, že jsme si nechali dát gól, jen řešilo naši situaci. Dali jsme tím klukům příležitost hrát tři na tři v novém zápase o bod do tabulky. Jejich počet na konci ovlivňuje běh a výsledek soutěže, ta je teď úplně nešťastná. V jednom zápase, který skončí remízou, se rozdělují body tři. V jiném zase čtyři. A ten bod navíc teď někde lítá. Vezměte si, že v takhle nastaveném systému může být mužstvo, které z dvanácti zápasů vyhraje jen dva a stejně bude mít osmnáct bodů…“

Takhle nový systém juniorských soutěží, ve které se hraje bonusové prodloužení bez ohledu na výsledek zápasu, popsal tiskový mluvčí Slavie Praha Jakub Mezlík:

Šéftrenér hokejového svazu Slavomír Lener říká, že se český hokej nesmí bát experimentovat. Kanada prý také vymýšlí nová pravidla a často je pak přebírá celý hokejový svět.

„Nedokážu si představit, kdo takové pravidlo převzal. Nechci dělat chytráka, ale každý soudný člověk… Víte, my něco sice vymýšlíme, ale úplně mi k tomu chybí oponentura. Někdo to přece musel schvalovat. Když se nad tím lidé zamyslí, tak přece hned vidí, že to nejde. Že to takhle nemůže fungovat. Působí to na mě tak, že se to vůbec neřešilo a jen odfajfkovalo. Pak přišly nedostatky a nikdo se k tomu nepostavil. Takže to padlo na nás…“

Když jste v ten daný moment nařídil hráčům, aby si gól nechali dát, jak na to reagovali?

„Já myslím, že byli úplně v pohodě. Zase ty kluky nepodceňujte. Je pravda, že nechat si dát gól je radikální rozhodnutí. Mám ale odezvu i od odborné veřejnosti. Všichni trenéři, kteří k nám jezdí, mě podporují a říkají, že by to udělali také. Nevidí v tom klasifikaci, kterou to zdůvodňuje svaz. Upřímně, dospělí chlapi by tu situaci asi dokázali sehrát lépe a nikdo by se tím nezabýval. My to řešili ze střídačky a kluci pak jezdili kolem gólmana a bavili se o tom, takže to ten mladý rozhodčí viděl a zanesl do zápasu. Asi jsem na to měl hráče připravit už o přestávce v kabině a připravit plán, kdyby tahle možnost nastala, dopředu. Pak bych jen ze střídačky ukázal a nikdo by si toho pokynu nevšiml. Ale ve výsledku, jaký by mezi tím byl rozdíl?“

Říkáte, že máte podporu od trenérů. Postavila se za vás i drtivá většina fanoušků na internetu. Co jste tedy svazu udělal, že se situaci nesnažil řešit jinak? 

„Já nevím. Jestli někomu vadí Vsetín nebo jestli někomu vadí má osoba? Já si myslím, že s nikým žádný problém nemám. Možná si jen svaz naběhl prvním rozhodnutím do slepé uličky, ze které pak nešlo ven.“

Anebo funkcionáři nechtěli uznat chybu, že vymysleli špatné pravidlo? 

„Ale tu přece sami přiznali tím, že hned na druhý den pravidlo o přenášení trestů do prodloužení zrušili. Když někdo něco ruší nebo mění, tak proto, že něco bylo špatně, ne? Spíš neměl nikdo vůli se k tomu nějak postavit, něco změnit. A tak se pořád tvrdí to stejné. Takhle je ale nastavená celá naše společnost. Problémy se tady tlačí před sebou a čeká se, až odezní. Až se o to přestanou zajímat média, zapomene se na to. Život prostě běží dál.“

Ptala se vás disciplinární komise na situaci? Vysvětlil jste jí, že šlo o taktický prvek?

„Vůbec. Padlo rozhodnutí, a když jsme chtěli jet osobně na odvolání, bylo nám nějakým způsobem doporučeno, že tam ještě nikdo nebyl. Že osobní účast není běžná, že naše odvolání je napsáno rozumně. Asi jsme tomu podlehli. Prostě jsme věřili, že když nedojde k úplnému zrušení trestu, tak dojde alespoň k jeho snížení. Nějaké překvalifikaci za nějaké třeba etické porušení řádu, nevím. Bohužel nedošlo, trest platí. Ale stojím si za tím, že výsledek zápasu jsme neovlivnili.“

Vy teď ale devět měsíců nemůžete trénovat, jsou pro vás následky rozhodnutí fatální?

„Neživí mě svaz a hokej se hraje všude jinde na světě. Zákaz platí i pro Čechy, existovala možnost že bych šel do zahraničí. Mám tam spoustu přátel, nebyl by to pro mě vůbec žádný problém. Vsetín se ale zachoval skvěle, postavil se za mě. Budu holt tuhle sezonu pro klub pracovat dál jako skaut.”

Budete v polovině trestu žádat o prominutí zbytku? Takovou možnost máte…

„Určitě se o to pokusíme. Je to naše jediná šance, jinou možnost nemáme. Snad leda civilní soud. Uvidíme, jak to dopadne.“

Máte vůbec chuť se do toho prostředí vracet? 

„Člověk je naštvaný, samozřejmě. Ale v životě je třeba se soustředit na věci, které můžete ovlivnit. Vyčerpávat se bojem, svolávat nějaké petice fakt nechci. Prostě to teď musím skousnout. Hokej mi vzal, ale i hodně dal. Mám ho strašně rád. A nevidím důvod, proč bych měl utíkat.“