Navalnyj se vrátil do Ruska a byl ihned zatčen. Odsoudil to i premiér Babiš

Pasažéři letadla po přistání na letišti Šeremeťjevo nejdříve několik minut čekali, než jim personál umožnil stroj opustit. Letištní autobus je následně přepravil k budově, kde se Navalnyj ohledně návratu do země vyjádřil pro novináře: „Tohle je můj domov. Nebojím se.“

Následně byl Navalnyj během čekání na pasovou kontrolu požádán, aby odešel s letištní policií „objasnit okolnosti překročení státní hranice“, informovala aktivistova mluvčí Kira Jarmyšová. Jeho právník již kontrolou prošel, nemohl ho proto doprovázet. Podle Jarmyšové ruská vězeňská služba sdělila novinářům, že Navalnyj byl zadržen na základě jejich žádosti. Až do soudního procesu by měl zůstat ve vazbě.

V očekávání Navalného návratu se na moskevské letiště Vnukovo vypravilo mnoho jeho podporovatelů, ty se před pátou hodinou našeho času pořádková policie pokusila z prostoru budovy dostat pryč. Ještě před přistáním se také objevily informace ze sociální sítě Telegram, kde byla zveřejněna videa zachycující zadržení Ljubov Sobolové a Ruslana Shaveddinova, dvou blízkých spolupracovníků Navalného, a jeho bratra Olega. Zadržena byla i řada dalších osob a došlo k několika potyčkám, které zachytila na internetu kolující videa nebo živé vysílání ruské stanice Dožď.

Letadlo s Navalným ovšem nakonec přistálo jinde, než původně v půl šesté večer našeho času mělo. Prostřednictvím radaru bylo možné sledovat, jak několikrát změnilo trasu a nakonec zamířilo k letišti Šeremeťjevo, kde i přistálo. Navalnyj se do vlasti z Berlína vrátil po téměř pěti měsících.

Již v průběhu dne sociální sítě zaplavovaly zprávy o tom, jak okolí i prostory letištního komplexu Vnukovo vypadají; letiště zaplavily zátarasy a jeho okolí vězeňské vozy. Poté, co se objevily zprávy o změně místa přistání Navalného letadla, mnoho lidí informovalo, že policisté blokují výjezdy a snaží se jednotlivcům znemožnit opuštění oblasti.

„Přistáli jsme na Šeremeťjevu. Až donedávna bylo nemožné uvěřit, že se až tolik bojí. Ale tady je potvrzení,“ napsala v twitterovém příspěvku po přistání na jiném letišti Navalného mluvčí Kira Jarmyšová. Podle té palubní personál označil situaci za běžnou.

Po zadržení Navalného mu kromě jiných svou podporu vyjádřil také český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Zatčení aktivisty označil za politicky motivované a ruský režim obvinil z porušení mezinárodních smluv o lidských právech. Věcí se chce zabývat na nejbližším unijním jednání rady ministrů zahraničí (FAC).

„Byl zatčen za své názory, nikoli za to, co je mu formálně kladeno za vinu. Ruský režim tím porušuje mezinárodní smlouvy o lidských právech,“ zdůraznil Petříček. Událost odsoudil i premiér Andrej Babiš, podle kterého se Rusko vzdaluje od společenství demokratických států.

Propuštění Navalného požaduje Velká Británie i některé státy Evropské unie, včetně Francie, Itálie, Polska, Lotyšska, Lifvy nebo Estonska. „Místo pronásledování oběti tohoto hrozného zločinu by ruské úřady měly vyšetřit, jak na ruské půdě došlo k použití chemické zbraně,“ uvedla podle BBC britská vláda. K okamžitému propuštění Navalného vyzval i předseda Evropské rady Charles Michel.

Dosluhující americký ministr zahraničí Mike Pompeo uvedl, se ruské úřady snaží umlčet své kritiky a vyzval k Navalného „okamžitému a bezpodmínečnému propuštění“. „Jsem ruským rozhodnutím o zatčení Navalného hluboce znepokojen. Sebejistí političtí vůdci se hlasů konkurence nebojí, ani nemusí vůči politickým oponentům páchat násilí či je neprávem zadržovat,“ napsal Pompeo.

K Navalného osvobození také vyzval příští poradce pro národní bezpečnost nově zvoleného amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan. Podle agentury AFP rovněž požadoval „pohnání k odpovědnosti“ viníků Navalného srpnové otravy. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová odpověděla na facebooku, kde žádala zahraniční představitele, aby „respektovali mezinárodní právo“ a věnovali se vlastním problémům.

Navalného návrat je podle britského listu The Guardian přímou výzvou pro ruského prezidenta Vladimira Putina a Kreml, kteří se snažili opozičního vůdce udržet v exilu pod pohrůžkou trestního stíhání a vězení v případě, že by se do země vrátil. Aktivistovo okamžité zadržení tak mnozí předvídali již dopředu.

„Otázka o vrácení se, nebo nevrácení nikdy nebyla na stole,“ napsal Navalnyj v průběhu týdne a vyzval své příznivce, aby se s ním setkali právě na letišti Vnukovo, kde měl svůj let do země původně zakončit. Ruská policie jeho podporovatele cestující do Moskvy začala již předem zadržovat, aby zabránila „nelegální demonstraci“. Podle vedení letiště se navíc podobná akce nemohla konat kvůli pandemii koronaviru, do areálu tak předem zakázalo vstup i novinářům.

O příkazu k zadržení Navalného informovala dokonce tamní vězeňská služba. Důvodem má být porušení podmínek podmíněného trestu, které by aktivistovi mohlo vynést až tři a půl roku za mřížemi. Podle jednoho z Navalného právníků, který hovořil s agenturou Reuters, mohou aktivistu zadržet nejprve jen na 48 hodin.

Uplynulé měsíce byly pro Navalného náročné. V srpnu zkolaboval na palubě letadla letícího ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Po nouzovém přistání v Omsku byl převezen do tamní nemocnice, zatímco jeho spolupracovníci již informovali o podezření na otravu, ke které údajně došlo.

Otravu jedovatou látkou ze skupiny novičok později potvrdily laboratoře nejen v Německu, kam byl Navalnyj později v kómatu přesunut, ale také odborná pracoviště ve Francii či Švédsku. Investigativní novináři z webových portálů Bellingcat, CNN, The Insider a Der Spiegel pak v prosinci odhalili, že za činem nejspíše stojí agenti ruské tajné služby FSB. Ruské úřady však jakýkoliv podíl odmítají.