Článek
Minulý víkend proběhly v Rusku demonstrace za propuštění Alexeje Navalného, při nichž byly zadrženy tři tisíce lidí. Myslíte, že režim Vladimira Putina je po návratu Navalného do vlasti skutečně v nebezpečí?
V krátkodobém ohledu v nebezpečí není. I když byly manifestace důležité, nedaly dohromady masy, Putin navíc pevně ovládá represivní složky i propagandu. Nikdy ale nebylo tolik zadržených jako o minulém víkendu. Ruská státní televize vysílala reportáže, aby demonstranty i Navalného zdiskreditovala. Nemyslím však, že by měl režim strach z nějakého převratu a z opravdového ohrožení v krátké době.
Jinak je ale ruský režim znepokojený, protože Navalnyj úspěšně absolvoval jednu z etap svého „běhu“ k moci. Přežil pokus o otravu, troufl si vrátit se do vlasti a riskovat trest vězení, který ho možná čeká. Ukázal tedy odvahu a dokázal ranit svým posledním videem o Putinově paláci. Ty informace sice spousta lidí už věděla, video bylo ale velmi dobře udělané a má už přes 100 milionů zhlédnutí.
Navalnyj má svůj dlouhodobý plán. Je mu 42 let a počítá s tím, že se jednou stane ruským prezidentem. Jeho plán je sice v tuto chvíli pro něj dost nebezpečný, ale zatím ho plní velmi dobře a získává další popularitu. Hrozba pro režim je tedy spíše dlouhodobá než zcela aktuální.
Můžete porovnat víkendové demonstrace s těmi z roku 2019, případně staršími? Vidíte tam nějaké rozdíly?
Od roku 2017 zaznamenáváme početnější přítomnost mladých lidí, často to jsou i nezletilí. Další odlišností je skutečnost, že manifestace byly svolávány přes sociální síť TikTok, která v roce 2017 ještě neexistovala. Na sociálních sítích obíhala zábavná videa dělaná velmi mladými lidmi – přítomnost mladých sice není úplná novinka, ale tento trend sílí.
Odlišností je bezesporu i velká zeměpisná různorodost míst, kde se manifestace konaly. Bylo to ve více než stovce měst a obcí. Z toho je vidět, že Navalnyj umí velmi dobře pracovat se sítí svých sympatizantů po celém Rusku. Navalnyj cestuje po celé zemi, aby si formoval budoucí kádry, kteří budou jednou kandidovat ve volbách.
Francouzský expert na Rusko Michel Eltchaninoff.
Kdo je Michel Eltchaninoff (51)
Francouzský filozof, novinář a esejista. V minulosti strávil dva pracovní pobyty na francouzské ambasádě v Moskvě, poté vyučoval mimo jiné na univerzitě v Dijonu a univerzitě Paris 1 Panthéon – Sorbonne. Nyní je šéfredaktorem časopisu Philosophie magazine. V roce 2016 založil organizaci Noví disidenti, která iniciovala několik kampaní, zejména za propuštění ukrajinského režiséra Olega Sencova.
Sociologický profil demonstrantů se mění, už to nejsou jen lidé z Moskvy a Petrohradu. V prvním desetiletí nového tisíciletí to byli především kreativní a mladí lidé z velkých měst, teď už ale protesty zakořeňují po celé zemi a stávají se pro Kreml hrozbou. Například Chabarovsk na Dálném východě se stal místem velkých demonstrací už od léta, kdy lidé protestovali kvůli odvolání guvernéra Sergeje Frugala.
Sociolog Alexander Arkipov navíc poukázal na to, že 42 procent demonstrantů v Moskvě se nikdy předtím žádných protestů nezúčastnilo. Je tedy vidět, že se profil demonstrantů vyvíjí a hnutí se prohlubuje.
Jak už jste zmínil, Navalnyj před protesty zveřejnil video o Putinově tajném paláci u Černého moře. Jak moc jsou obyčejní Rusové na takovéto kauzy citliví? Jsou pro ně ty informace důvěryhodné?
Musím říci, že ten film je velmi povedený, a to ze třech důvodů. Je založený na starším pátrání, ty informace o Putinově paláci a jeho financování jsou už známé, zároveň jsou ale také solidní a vycházející ze seriózních zdrojů, například Panama Papers a dalších.
Druhým důvodem je to, že je natočený pro širokou veřejnost – jsou tam ukázky z jiných filmů, memy, věci pro zasmání, zkrátka je určený pro velmi rozdílné publikum, každý si tam něco najde.
A třetím důvodem je podle mého názoru fakt, že Navalnyj a jeho tým jsou velmi dobří pedagogové. Příběh financování paláce je velmi složitý, Navalnyj ale dokázal velmi dobře vysvětlit, jak ty tajemné peníze putují, aby se staly součástí tajného majetku Vladimira Putina.
Už jsem zmiňoval, kolik lidí film zhlédlo. Část z nich jistě žije v zahraničí, i tak ale dosáhl i v Rusku velkého publika.
.@karlsvoboda1 z @FSV_UK pro @CRoPlus: Ruské soudy jsou pověstné tím, že mají jen asi 0,3 % osvobozujících rozsudků. Velmi by mě překvapilo, kdyby Navalného z vazby propustili. Cílem (ruské státní moci) je,aby #Navalny-j nedělal problémy,ale mám pocit,že moc nevědí,jak to zařídit https://t.co/TwKnKRCGB3
— Pavel Vondra (@pavelvond) January 28, 2021
A vzpomeňte si na dřívější film o korupci premiéra Medveděva – okamžitě po něm byl zesměšňován. U Putina to sice stejné nebude, film ale může přispět k tomu, aby lidé Putina vnímali jako stárnoucího muže, který se už 21 let drží u moci a který od svého opětného zvolení v roce 2018 svoji politiku nikam neposunul. Pokoušel se sice o důchodovou reformu, ta byla ale vnímaná spíše jako utrpení.
I kvůli tomuto obrazu stárnoucího putinismu, který film vyvolává, Kreml na film reagoval a sám Putin odmítl, že by ten palác byl jeho. Nikdo mu to ale nevěří a myslím, že ten film ho nakonec dost poškodil.
Navalného film o Putinově paláci:
Jaká je podle vás nyní Navalného taktika? Troufl si vrátit se do Ruska, což bylo odvážné. Myslíte, že sází na tlak ze zahraničí?
Myslím, že Navalnyj se vždy snažil vyhnout pasti, aby byl vnímán jako prostředník Západu. Uvědomuje si, že po anexi Krymu zavládla v Rusku vlna nacionalismu, kterou dlouhá léta živí Kreml tím, že Západ lže. Navalnyj to ví a prezentuje se jako někdo, kdo nemá se Západem žádný vztah, zahraničnímu tisku dává jen málo rozhovorů a tvrdí, že dává přednost tomu, být vězněm v Rusku, než být v nemocnici v Německu. To byl jeho první vzkaz poté, co se probudil ve vězení. On prostě nechce vypadat jako figurka, která je součástí nějaké zahraniční operace.
I když bude nějaký tlak ze zahraničí a přijdou třeba i sankce, Navalnyj nebude tím, kdo by po nich volal. Nikdy. On se naopak snaží vytvářet nový druh vlastenectví – ne už ten postavený na odporu k Západu, ale na respektu k právu, absenci korupce a politické svobodě.
Jeho strategie je dlouhodobá. Je připravený stát se ruským Nelsonem Mandelou a strávit nějaký čas, klidně tři, čtyři, pět let ve vězení. Z něho pak vyjde ještě populárnější, odmítá také exil a bude svolávat další demonstrace a počítat s tím, že vláda bude dělat chyby. Chce se také stát Putinovým nepřítelem číslo jedna a personalizovat politický boj.
Podle amerického prezidenta Joea Bidena jsou USA ve vztahu k Rusku připraveny na „všechny možnosti“, Evropská unie se ale v minulém týdnu na společném postupu domluvit nedokázala. I proto, že proti novým sankcím bylo Německo a Francie. Vnímáte to jako chybu vaší vlády?
Já si už od roku 2019 myslím, že myšlenka na reset francouzsko-ruských vztahů byla chybná. Z té politiky profitoval jen Vladimir Putin, protože pro něj znamenala jistou úlevu v mezinárodní izolaci. V reakci na gesto prezidenta Emmanuela Macrona ale Putin nic nenabídl, naopak dělal to, co chtěl, v Sýrii i Libyi nebo s politickými vězni typu Navalného. Ze strany Francie to byla špatná politika, protože se nakonec ocitla v pozici rukojmí Kremlu, já to nechápu. Vždyť to nebyla Francie, která přijala do nemocnice Navalného, bylo to Německo… Myslím, že francouzská politika restartu neslouží ani Francii, ani Evropě a po roce a půl snahy o restart je vidět, že to nikam nevede a že by se měla Francie poučit a vrátit se k tvrdší politice vůči Putinovi.
Jak by měl Západ potrestat Kreml za porušování lidských práv? Jsou sankce dostatečným trestem?
Je to složité, pořád řešíme stále stejný problém. Máme tu sankce, ale… Ruská moc je zkorumpovaná, to ostatně ukázal i film Alexeje Navalného. Je potřeba zasáhnout peněženky oligarchů blízkých Vladimiru Putinovi a celého okruhu lidí, kteří jsou ve vedení země. Oni stále mají své majetky, paláce, letadla… pořízené z peněz, které ukradli veřejnosti. Pokud se tedy sankce skutečně dotknou těchto peněz, budou velmi užitečné. Jinak by si Evropané měli uvědomit, že Putinovu propagandu nelze relativizovat, na jejím odhalování nám myslím zbývá ještě spousta práce.
