Článek
Severoatlantická aliance chystá společnou reakci v případě, že Rusko nezačne dodržovat dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Prohlásil to v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před jednáním ministrů obrany aliance, které se věnuje mimo jiné napjatým vztahům aliančních zemí s Ruskem. NATO podle něho bude nadále preferovat mírové řešení situace a nestojí o nové závody ve zbrojení.
„Naše reakce bude obranná, vyvážená a koordinovaná,“ řekl novinářům v Bruselu Stoltenberg, podle něhož bude aliance schopna přijmout některá opatření rychle, další budou vyžadovat čas. Konkrétní podobu jednotlivých kroků však odmítl komentovat. Podle jeho dubnového vyjádření však NATO nemá v úmyslu rozmístit v Evropě jaderné rakety. Spekuluje se spíše o možném posílení současných raketových kapacit aliance na evropském kontinentu.
Dohodu INF z roku 1987 vypověděly letos 1. února USA s odůvodněním, že Moskva dohodu nedodržuje, a stanovily půlroční lhůtu, která dává Rusku možnost porušování dohody napravit. Rusko ale odmítá, že by smlouvu porušovalo.
Rusko tak má čas do začátku srpna, aby se k dodržování dohody vrátilo. Podle Stoltenberga v to stále spojenecké země doufají, ačkoli se „čas rychle krátí“. Aliance podle něho již delší dobu odpovídá na ruskou hrozbu posilováním svých vojenských kapacit v Pobaltí a jihovýchodní Evropě.
Na středečním jednání ministrů obrany, kterého se zúčastní i nový americký ministr obrany Mark Esper, se bude podle šéfa NATO probírat i zvyšování spojeneckých nákladů na obranu, které je pro Washington zásadním tématem. Mluvit se bude i o současném napětí ve vztazích mezi USA a Íránem.
