Nastupující vláda slibuje zatím ještě víc než Maláčová

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na stole je „skutečná důchodová reforma“, která zajistí „férové důchody“. Výrazně vyroste ze současných 4310 korun minimální penze a každé ženě se ještě zvýší důchod o 500 korun za každé vychované dítě. Zaměstnanci fyzicky náročných profesí budou odcházet dříve do důchodu bez krácení dávek a úplně každému se zkrátí povinnost pracovat před dosažením nároku na penzi, na druhé straně vyrostou výhody pro seniory, kteří pracují v důchodovém věku.

Popsaný plán shrnuje hlavní doporučení „Komise pro spravedlivé důchody“, jak je loni v prosinci prezentovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zároveň je však součástí navrhovaného vládního programu, jak ho v úterý sepsali experti koalic Spolu a PirSTAN.

Návrh budou strany pravděpodobné budoucí vlády schvalovat jako součást koaliční dohody nejpozději během víkendu.

Obě zmíněné verze „férové reformy“ důchodů nejsou zcela identické.

Věcný rozdíl je ale pouze v tom, že nová vládní koalice jde ještě dál, než končící ministryně. Navíc se v jejím plánu objevilo pravidlo, že stát bude platit penzijní pojistné za vysokoškoláky, zvýší se penze pro vdovy a vdovce, zavede společný vyměřovací základ manželů a dospělé děti dostanou možnost posílat jedno procento ze mzdy namísto sociální správě přímo svým starým rodičům.

Všechna tato opatření sníží příjmy, anebo zvýší náklady rozpočtu dohromady o více než 100 miliard. Například jen zkrácení odpracované doby před důchodem ze současných 35 na 25 let zkrátí podle bývalého pirátského poslance Tomáše Martínka příjmy systému o 60 miliard.

Pokud nastupující vláda své priority nezmění, porostou i další sociální položky, od rodičovského příspěvku přes příspěvek na péči k daňovým prázdninám pro rodiče. I v tomto případě se výpadek státního rozpočtu může přiblížit ke sto miliardám, bude ovšem záležet na tom, kolik přesně půjde odečíst z daní za pečovatelské služby pro staré rodiče.

Systému zdravotně-sociálních služeb totiž podle odhadu Petra Fialy z Asociace českých a moravských nemocnic chybí každým rokem padesát miliard, které příbuzní starých a zdravotně postižených lidí někdy doplácejí ze svého.

Navržená koaliční smlouva neplánuje zatím škrtat v žádné z kapitol, ve které zvyšovala výdaje vláda Andreje Babiše.

Rozpočet armády vyroste z 93 miliard plánovaných na příští rok do roku 2025 o 40 miliard, také platy učitelů se udrží nad úrovní 130 procent průměrného platu. V některých případech se dílčí Babišovo přilepšení dostane do zákona, podle kterého se bude opakovat každoročně. To se týká například plateb státu zdravotním pojišťovnám a zvyšování daňových slev. Spíše kosmetickou změnou bude snížení DPH pro výstavbu a rekonstrukci domů, která už dnes patří do nižší patnáctiprocentní sazby, výpadkem desítek miliard naopak hrozí nezávazný příslib, že o dva procentní body půjde dolů sociální pojistné pro podniky.

Rozdávání v řádu stovek miliard si zdánlivě protiřečí s dalším programovým bodem, podle kterého se schodek veřejných financí do čtyř let sníží z letos očekávaných 400 miliard na polovinu, jak žádá evropská smlouva z Maastrichtu. Ve skutečnosti nejde o nepřekonatelný rozpor. Podle odhadu ekonomky Heleny Horské poklesne schodek už v příštím roce na 210 miliard. Nebude třeba zvláštních škrtů, ale postačí, když vláda definitivně skončí s covidovou pomocí. Budoucí kabinet tedy může na nové výdaje použít peníze, které v letech 2023-2025 zajistí prostřednictvím předpokládaného vyššího výběru daní rostoucí ekonomika.