Článek
Marine Le Penová předala post předsedy Národní fronty do rukou Jeana-Françoise Jalkha, aby se mohla soustředit na svou volební kampaň. Ten ale po dvou dnech na funkci rezignoval. Stalo se tak poté, co redaktor deníku La Croix Laurent de Boissieu objevil rozhovor z roku 2000, kde Jalkh zpochybňuje existenci nacistických plynových komor.
„Považuji to z technického hlediska za nemožné - zdůrazňuji nemožné - použít Cyklon B v masovém vyhlazování. Proč? Protože je třeba několik dní k dekontaminaci prostoru, kde byl Cyklon B použit." Tak zní výrok, který měl Jalkh před sedmnácti lety pronést.
Jalkhovu rezignaci vysvětlil v pořadu pro francouzský televizní kanál BFMTV místopředseda Národní fronty Louis Aliot. Podle něho neměl Jalkh potřebný klid k přijetí tak vysoké pozice. Navíc prý bude pevně a oficiálně protestovat proti obvinění z antisemitismu.
Není to ale poprvé, co se zástupce Národní fronty potýká s nařčením z neetických názorů. Nyní již bývalá předsedkyně strany Marine Le Penová přišla v roce 2013 o imunitu v Evropském parlamentu kvůli rasismu. I její otec, který Národní frontu kdysi zakládal, čelil kritice kvůli antisemitským výrokům.
Zákaz vstupu ruským médiím
Další událost, jež okolo prezidentských voleb rezonuje, má na svědomí druhý finalista voleb - Emmanuel Macron. Ten zakázal vstup ruským médiím na svá shromáždění. Konkrétně se jedná o televizní síť Russia Today a zpravodajskou agenturu Sputnik. Ta je známá svou poplatností Moskvě. Podle Macrona tato média systematicky šíří falešné informace.
Bezpečnostní experti navíc obvinili ruské hackery z pokusu o sabotáž Macronovy kampaně. Server Politico.eu pak podezřívá Kreml, že favorizuje Le Penovou. Ta Rusku slibuje - na rozdíl od proevropského Macrona - bližší spolupráci.
