Článek
Čína před deseti lety překonala Spojené státy a stala se největším automobilovým trhem světa. Loni ovšem prodej v zemi kvůli zpomalování tamní ekonomiky, rovněž vlivem celního přetahování právě s USA, zažil první pokles od 90. let. Meziročně se snížil o tři procenta. Letos to podle čínského svazu výrobců aut CAAM bude o osm procent a příští rok podle nové prognózy o další dvě procenta na výsledných 25,31 milionu nových vozů.
To je ale „pouze“ Čína, byť je důležitým odbytištěm třeba i pro tuzemského výrobce vozů Škoda Auto. Odhady vydalo i německé sdružení automobilového sdružení VDA, a to k celosvětovému a evropskému trhu. Letošní globální prodej podle něj klesne meziročně o 4,1 milionu na celkových 80,1 milionu aut. V samotném Německu, kde sídlí mateřský koncern mladoboleslavské automobilky Volkswagen, pak o čtyři procenta na 3,43 milionu a v celé Evropě o dvě procenta na 15,3 milionu vozů.
Čelem k elektroautům, emisím zády
Čísla, která světovým automobilkám příliš nesvědčí, jsou ze sektoru osobních aut na tradiční pohony benzin a naftu. Odrážejí ale soudobý trend nástupu elektromobility a to, že i samotné státy jako právě Čína, ale i Česko, sousední Slovensko a obecně celá Evropská unie mu jdou naproti.
Zvyšují investice do technologií, dotace na nákup vozů na alternativní pohon či výstavbu dobíjecích stanic. Brusel navíc v příštím roce uvádí v platnost zpřísněné emisní podmínky, takže podniky se bez zelených aut ve svých flotilách neobejdou, pokud nebudou chtít platit vysoké pokuty.
Prohra dieselu na obzoru
Nová studie poradenské firmy PwC Strategy& Digital Auto Report uvádí, že do roku 2030 se v Evropě bude vlivem všech těchto okolností prodávat více elektrických a hybridních aut než těch se spalovacím motorem. Čistě elektromobily pak budou z 16 milionů nově registrovaných vozů tvořit celých 40 procent.
Auta, která půjdou do prodeje v příštím roce, budou z velké části, 95 procent vozů z flotily každé značky, a od roku 2021 už bezvýhradně muset splňovat průměr vykazovaných emisí 95 gramů na kilometr jízdy. Penále se pak bude násobit ve stejné výši za každý gram nad limit – 95 eur, což je asi 2500 korun.
Propouštění v Německu
Taková je krize a přerod globálního automobilového průmyslu. A podniky ve světě, především pak v Německu, se na ni už také připravují. Tamní výrobce luxusních vozů Audi z koncernu VW koncem listopadu uvedl, že do roku 2025 zruší až 9500 pracovních míst. To je asi desetina jeho celkové zaměstnanecké síly. Předpokládá, že na financování elektrifikace své flotily tím získá miliardy eur.
Stejný krok oznámil i konkurenční Mercedes – 1000 propuštěných, aby do tří let uspořil přes miliardu eur, což je v přepočtu asi 25,6 miliardy korun. Značka Daimler do stejné doby zruší po celém světě 10 000 míst, tedy přes tři procenta z celkového počtu pracovníků. Odkazuje se na výrobu ekologičtějších vozů a problémy v Číně, jejíž obchodní válka s USA brzdí celou světovou ekonomiku.
Soumrak i za mořem, v Česku nikoli
Německo si z propouštění v autoprůmyslu, které podle agentury Bloomberg v příštích letech dosáhne až na 80 000 lidí, ukrojí zřejmě největší část. Kvůli brexitu ale nebude ušetřeno ani Spojené království a kvůli celním sporům, které vedou i s EU, ani Spojené státy. Snižování počtu pracovních míst letos oznámily také Nissan – 12 500 lidí po celém světě, General Motors – 15 000 zaměstnanců, Ford – 7 000 pozic.
Tuzemské automobilky ale takové kroky nechystají. Škoda Auto uvedla, že „neplánuje omezení výroby ani propouštění. Automobilka naopak hledá nové kolegy jak do dělnických pozic, tak i THZ, zejména v oblasti technického vývoje a IT, a potřebuje nové výrobní kapacity, aby pokryla vysokou poptávku po svých modelech“.
Mladá Boleslav nestačí vyrábět, Nošovice brzdí
Mladoboleslavský podnik kvůli vysoké poptávce skutečně musí přesouvat výrobu i do zahraničí. Včera Škoda oznámila zahájení výroby SUV modelu Karoq v ruském Nižném Novgorodu a od podzimu 2020 jej bude montovat i závod Volkswagenu v Bratislavě. Tady už automobilka vyrábí svůj elektrický model Citigo.
Je ovšem pravděpodobné, že nákaza z Německa, s jehož ekonomikou je Česko pevně provázané, dorazí i mezi tuzemské automobilky. Nošovický Hyundai sice uvádí, že se propouštět nechystá, jeho výrobní linka však zůstává kvůli zmíněnému poklesu poptávky každé druhé pondělí až do konce roku vypnutá.
„Na nové podmínky v automobilovém průmyslu se již připravujeme zaváděním nových procesů, ale i školením a rozvojem stávajících zaměstnanců. Náš závod má nastavené výrobní procesy velmi efektivně a ani v souvislosti s elektrifikací odvětví nemáme v plánu snižovat jejich počty,“ uvedl pro Seznam Zprávy vedoucí oddělení lidských zdrojů Martin Chmela.
Proč tuzemské automobilky odolávají?
To, proč české automobilky propouštění zatím neplánují, vysvětluje ve svém komentáři pro redakci vedoucí partner pro automobilový sektor v poradenské společnosti EY Petr Knap. Podle něj bude důležitá právě politická podpora poptávky po elektrovozech, aby se dařilo umisťovat za rozumné ceny na trh alternativní pohony, a také to, jak rychle bude oslabovat pozice spalovacích motorů.
„U českých výrobců vnímám zatím poměrně malý dopad globálního zpomalování automobilového trhu. Jeho oslabení totiž probíhá zejména na čínském trhu a ve spojení s oslabováním některých segmentů v Evropě (zejména ve Spojeném království) a zatím nemá na značky vyráběné v Česku vliv. To ovšem je pohled krátkodobý, ve střednědobém horizontu bude zásadní, jak bude probíhat ‚elektrifikace‘ odvětví v dalších dvou až třech letech,“ říká Knap.
Od výrobců k dodavatelům: další propouštění
Soudí ovšem, že nabídka automobilky Škoda Auto je na nástup elektromobility nastavená dobře, a domnívá se, že ani Hyundai nebo TPCA nebudou v diverzifikaci tímto směrem zaostávat.
„Celkově mám tedy menší obavy krátkodobě o české finální výrobce než o subdodavatele, kteří jsou často velmi závislí na výkonnosti německých dodavatelů a finalistů. A to stále visí ve vzduchu hrozba celních bariér na americkém trhu,“ dodává Knap.
Dodavatelé součástek trend propouštění v německém automobilovém průmyslu kvůli elektrifikaci následují. Největší z nich, Robert Bosch Group, minulý měsíc zveřejnil plán, podle kterého v příštích dvou letech v Německu zruší zhruba 1600 pracovních míst souvisejících s technologií spalovacích motorů. Brose Group se přidává s dvěma tisíci a plán na propouštění stovek lidí oznámily v polovině roku i tamní továrny na autodíly Schuler a Mahle.
Proč propouštějí výrobci autodílů
Možné důvody, proč dodavatelé součástek propouštění oznamují, vysvětlil partner PwC Česká republika a expert na automotive Pavel Štefek:
„(Elektromobily) jsou obecně výrazně méně náročné na počet součástek. Zatímco elektrické motory mívají pouze tři pohyblivé části, spalovací operují s více než stovkou pohyblivých částí. Na druhou stranu, elektromobily s sebou také přinášejí nové požadavky na vnitřní výbavu v oblasti konektivity, autonomního řízení a podobně. Bude tak záležet na tom, jak se dodavatelé automobilek tomuto trendu přizpůsobí investicemi do nových technologií,“ uvedl.