Nastal čipový blackout, říká šéf největší české IT firmy

Aricoma Group, kterou vede Milan Sameš, pracuje pro bankovní sektor či například automobilky. Právě automobilový průmysl je nyní díky poklesu poptávky, nedostatku čipů, enviromentálním regulacím či prosté konkurenci pod velkým tlakem.

„Přestává to být legrace, protože se to týká pracovních míst a tak dále. Některé automobilky tyto tlaky mohou skutečně stát život. Na druhou stranu, pokud tuto změnu paradigmatu evropský průmysl zvládne, tak to naopak může znamenat akceleraci,“ říká Milan Sameš, šéf skupiny firem Aricoma s obratem přes osm miliard korun.

Aktuálně jste provedli novou akvizici firmy Komix, která dodává služby například pro e-government, pojišťovny či automobilky jako Škoda Auto. Proč jste si ji vybrali?

Je to pro nás velmi strategická investice, a to ze dvou hlavních důvodů. Určitě si i diváci všimli, že Komix je velmi aktivní firma v oblasti e-governmentu a obsadila prostor v některých sektorech státní správy.

A jsou to dlouhodobé věci, takže my věříme, že kombinace toho, co už máme v Aricoma Group a Komixu, posílí naši vlastní pozici v oblasti digitalizace státní správy, protože se domníváme, že digitalizace státu bude určitě akcelerovat, protože tam jsme v poslední době nebo za posledních deset let trošku ztratili krok, takže doufám, že to budeme dohánět a my toho budeme součástí.

Sázíte na to, že stát do digitalizace bude investovat a ta firma poroste mnohem rychleji?

Ano. Domnívám se, že stát do digitalizace musí investovat, protože když se podíváme na některé jiné státy bývalého východního bloku, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, tak musím říci, že za nimi kulháme o notnou dávku vzadu.

Jak ta jednání s Komixem probíhala? Ta firma, předpokládám, nebyla na prodej, takže vy jste k ní přistoupili a začali jednat o převzetí?

Ano, ale musím říct, že jsme nebyli sami. Byla kompetitivní záležitost, soupeřili jsme s jinými firmami. A je mi ctí říct, že nakonec jsme tento malý závod vyhráli. Byla to ale výjimka. U jiných firem, které jsme přebírali, to tak nebylo. Jiné firmy buďto oslovily nás anebo my jsme oslovili je. Komix byl do jisté míry výjimkou.

Vyhráli jste nejvyšší cenou nebo něčím dalším?

To byste se museli zeptat akcionářů Komixu. Já doufám, že to nebylo jenom o penězích, že to bylo i o vzájemném porozumění, a hlavně o tom, že se domníváme, se skromnou myslí, že naše vize a to, co jsme doposud dosáhli, je do jisté míry atraktivní. Zkrátka a dobře, česky vlastněná firma tohoto rozsahu, která jednoznačně ukazuje ty expanzní záměry směrem na západ od našich hranic, je zkrátka atraktivním sdělením pro ledaskoho.

Jak se dají schopnosti Komixu využít na západních trzích? S ohledem na to, že v e-governmentu, o kterém jste mluvil, jsme velmi pozadu.

Ten trh je mezinárodní. Ano, český stát možná je pozadu v e-governmentu, ale rozhodně to nejsou lidé, kteří pracují v Komixu. To jsou velmi vzdělaní lidé, anglicky mluvící a jsou rozhodně schopni být nasazeni na projekty třeba v západní Evropě. To je jedna věc.

Druhá věc je, že Komix nedělá jenom státní správu, pracuje pro velmi významné průmyslové podniky, třeba pro českou Škodovku a tam se samozřejmě otvírá prostor ve Volkswagen Group. I my jsme jako Aricoma Group pro Volkswagen Group už něco dělali. Takže předpokládám, že naše pozice bude posílená. Na tom automobilovém trhu se mění spousta věcí, směřuje to k digitalizaci. Chceme být toho součástí.

Na to se vás ještě zeptám později. Řekněte mi teď, jak se v současnosti pohybují valuace IT firem, které jsou velmi žádaným zbožím. Většinou se to odhaduje v násobcích EBITDA. Když má tedy Komix EBITDU kolem 50 milionů…?

Jsou to samozřejmě násobky EBITDA. Pokud byste směřoval na otázku, kolik jsme za to dali, tak tu vám nezodpovím, bohužel, ale je pravdou, že na tom trhu IT Services, abychom to zúžili, ty násobky se pohybují různě.

Například v rozmezí 10 až 15násobku?

V našem teritoriu velmi výjimečně, spíš ne. To je spíš pro produktový byznys. U nás je to méně, ale může být kdekoliv od čtyř do deseti, a strašně záleží na tom, co je to za firmu, zdali má nějaké produktové portfolio, zdali má tzv. opakovatelné příjmy, neboli recurring revenue a tak dále.

Ano, když se podíváte na burzu, tak se některé takové firmy obchodují za 30násobek EBITDA, ale tam už bychom měli vážné pochybnosti o té valuaci, a to jsou firmy jiného charakteru, v jiném teritoriu, většinou ve Spojených státech a podobně.

Jaké příležitosti vidíte například v automotive, pro které Komix pracuje a vy se tam už také pohybujete?

O tom automotive asi promluvím obecně. Protože když se na to podíváte, tak všechny automobilky na světě šly hodně směrem digitalizace. Ať si o tom myslíme cokoliv, tak je třeba si říct, že tady udává trend Tesla. A má výhodu, protože ona začala pracovat jako automobilka, v jejímž DNA skutečně ta digitalizace je.

Zatímco ty staré dobré poctivé automobilky šly směrem od těch dobrých aut, ale neměly to DNA digitální a všemožně se snaží to dohnat. Je to velmi složité, protože když se na to podíváte, tak zatímco Tesla je takový Apple mezi auty, to znamená ten jejich systém je celý prointegrovaný, staví to jako celek. Naopak klasická auta ještě v nedávné minulosti fungovala tak, že to bylo mnoho modulů, třeba klidně sto, které byly vysoutěženy nákupním oddělením u jiných dodavatelů a teď najednou tohle všechno musí komunikovat společně. A to je velká výzva před standardními automobilkami, jak to integrovat.

Toho se chcete zúčastnit?

Ano, bezpochyby se toho chceme účastnit.

Připomíná mi to situaci v bankách. Řada z nich má IT systémy zastaralé, často z 90. let, nebo po roce 2000 a jejich systémy spolu nekomunikují. Některé banky kvůli tomu odepisovaly obrovské částky. Aricoma pracuje i pro banky. Vidíte to podobně?

Pracujeme pro banky hodně. Bank bych se v tomto případě trošku zastal. Oni také táhnou za sebou to dědictví, ale mají také velkou klientelu a myslím si, že mnoho bank už se probouzí v digitální době. A koneckonců má velmi významné vyzyvatele, bývalé start-upy typu Revolut a podobně, takže to nemají jednoduché. Ale řekl bych, že automobilky to mají ještě složitější, protože když to zjednoduším a pod tou rouškou to řeknu s úsměvem, tak banky stále pracují s položkami, s číslíčky, v nějakých tabulkách, zleva, zprava.

Jenže auta jsou daleko složitější, protože ta integrace těch 100 subsystémů, to je integrace 100 různých čipů, od různých výrobců, když to zjednoduším, a podléhá to samozřejmě bezpečnostním standardům, zkouškám a tak dále. Už se bavíme o tom reálném mechanickém světě, a to je ještě daleko složitější. A navíc se to děje v reálném čase. To auto vám musí reagovat v reálném čase, zatímco banka, když nebude reagovat v reálu, tak se nic nestane. Auto, když nebude reagovat, tak někoho zabije. A to je velký rozdíl.

A když byste se měl podívat na vývoj trošku do budoucnosti, příštích pár let. Na jedné straně Tesla, která je v tomhle směru velmi vepředu, ale zase v té technické části není moc, protože někteří majitelé Tesly mi říkali, že to auto má po roce solidní technické problémy. Na druhé straně automobilky, které mají tu technickou část velmi solidní, třeba Volkswagen, Škodovka, ale ta IT část kulhá. Která větev podle vás zvítězí?

To je otázka, na kterou si nedokážu vůbec ani troufnout odpovědět. Je to o tom, zdali se z Tesly stane normální auto dříve, než se normální automobilky naučí dělat digitálno úplně. To je samozřejmě odlehčená otázka a já na ni nedokážu odpovědět. Samozřejmě, přeju to všem, aby to stihli, aby to nikdo neodnesl, protože je pravda, že je ten evropský automobilový průmysl, ne vlastní vinou, pod obrovským tlakem ze všech různých stran, a to přestává být legrace, protože se to týká pracovních míst a tak dále.

Myslíte environmentální tlaky?

Třeba. A zase, netroufám si říkat, jestli to je dobře, nebo špatně, jenom konstatuji, že je pod velikým tlakem a že to bude mít velmi velké dopady do evropského průmyslu. Některé automobilky mohou enviromentální či konkurenční tlaky skutečně stát život. Můžou se zredukovat pracovní místa, na druhou stranu, pokud tuto změnu paradigmatu evropský průmysl zvládne, tak to naopak může znamenat akceleraci. Ale jak to dopadne, jestli špatně, nebo dobře, to dneska nevíme nikdo.

Někteří hráči skutečně mohou mít problémy, protože teď jsme viděli, že automobilka v Kolíně přerušila výrobu kvůli nedostatku čipů. Jak tento výpadek čipů může automobilky postihnout?

Ten současný nedostatek čipů je daleko vážnější problém, než si můžeme představit. Odhalil, že celosvětový systém výroby čipů je nesmírně křehký a je závislý na velmi málo producentech. Firmách, spočitatelných na prstech jedné ruky, které jsou zejména na Tchaj-wanu.

Jakékoliv výkyvy v tomto byznysu znamenají, že začne padat domino a tady se stalo, že když přišla pandemie, tak pravděpodobně automobilky šláply na brzdu, protože používají opravdu hodně čipů. Šláply na brzdu, ten čipový průmysl se přizpůsobil, přeškáloval výrobu a je to natolik provázané a závislé na málo výrobcích, že je teďka těžké to vrátit do starých kolejí.

To znamená, že jen několik málo těch top výrobců, třeba mobilních telefonů, Apple a tak dále, nemá problémy, protože má největší palebnou sílu. Ale všichni ostatní mají s čipy obrovské problémy, vy, když si dneska půjdete objednat auto, tak můžete mít velký problém s tím, že to fakt bude trvat půl roku nebo déle. Ale i když budete chtít specifický mobil nebo cokoliv jiného, v čem jsou čipy, což je dneska ve všem, tak je problém, takže ten systém se rozkýval, je to něco jako takový čipový blackout a nahodit zpátky tu síť může být velký problém.

Takže se to netýká jenom automobilek, ale i řady dalších odvětví?

Týká se to všech čipů. A pociťují to výrobci počítačů, různých komponentů a tak dále, takže je to opravdu velký průšvih. Možná teď diváci zaznamenali, je to i trošku úsměvné, že se zasekla v loď v Suezském průplavu a všichni z toho mají velkou hlavu, protože ten systém už je tak nabouraný, že zkrátka a dobře lodě s nákladem i těch čipů nedokážou proplouvat a může to prohloubit ty problémy a řetězit ten efekt zase dál. Protože když výrobci nevyrobí, tak neprodají, když neprodají, nebudou mít svoje zisky a může být průšvih.

Zasekne se celý dodavatelsko-odběratelský řetězec, který je velmi křehký.

Mimochodem je to i politický problém. Jistě jste zaznamenali, že ještě za bývalého prezidenta Amerika velmi tvrdě šla subvencemi do toho, aby se vrátila výroba čipů na její území a stejný projekt momentálně běží v Evropě, takže i politici si uvědomují, že to je velmi vážný problém.

Bude ale nějakou dobu trvat, než začne výroba v Evropě?

To není otázka měsíců, protože ty investice do výroby čipů jdou v mnoha miliardách dolarů a je to skoro jak stavba atomových elektráren, je to opravdu na dlouho.

Jsou v Evropě vůbec firmy, které by mohly začít čipy vyrábět?

Ne. Musíme sem přilákat někoho mimo Evropu, nechci asi úplně jmenovat, ale například Samsung nebo někdo podobný by určitě o spolupráci stál. Ale říkám, je to spíš politický problém než cokoliv jiného.