Článek
Ve městě Pavlodar v severním Kazachstánu se konala demonstrace, na kterou přišli etničtí Kazaši, již utekli z Číny a stále tam mají své příbuzné. Nurtoleu Tursynali říká, že jeho žena zmizela, když odcestovala do Číny, aby se tam setkala se svými rodiči. Myslí si, že byla zadržena a poslána do převýchovného tábora.
„Nikdo mi nic neřekne. Žádal jsem několikrát o informace a zjistil, že v žádné nemocnici není. Chci, aby ji propustili a aby se mohla vrátit domů ke mně a našim dětem,” říká Tursynali.
Lidskoprávní organizace a OSN uvádějí, že Čína používá internační tábory v provincii Sin-ťiang k represím a převýchově tamních menšin. Někteří experti odhadují, že je v nich drženo okolo milionu lidí. Jsou mezi nimi především Ujguři, ale i Kazaši a další minority.
Čína takováto obvinění odmítá. „Ne, není s nimi špatně zacházeno, dostává se jim profesionálního vzdělání a tréninku, mohou si pak najít lepší zaměstnání, připravit se na budoucí práci a získat i základní vědomosti o našem právním systému,” tvrdí zástupce čínské vlády.
Kazaši ale trvají na svém. Nurlan Bekbosynuly například říká, že tři jeho sourozenci byli v provincii Sin-ťiang zatčeni. „Můj otec přišel o tři děti. Tři členy své rodiny,” tvrdí Nurlan. Všichni tři se ztratili během návštěvy Číny.
„Lidé, kteří nežijí v Číně, nevědí nic o tamních vězeních. Kdyby to byla vzdělávací zařízení, tak by je jen navštěvovali a každý den se vrátili domů. Ale oni domů nemohou. A jejich rodina ani neví, kde jsou,” dodává Bekbosynuly.