Článek
Daliboru Krupičkovi bude zanedlouho čtyřicet. Žije se svou matkou v Prostějově, pracuje jako dělník, nedaří se mu v osobních vztazích a nenávidí svobodu, Romy, Židy, uprchlíky, Merkelovou a zjevně i svůj život.
Dalibor je neonacista a poslední dva roky o něm režisér Vít Klusák točil celovečerní dokument „Svět podle Daliborka“, který jde za měsíc do kin. „Objevil jsem ho na YouTube, narazil jsem na video, jak si koupil obušek, nešel mu složit, pak mu nešel dát za opasek… Myslel jsem, že je to parodie na neonacistu,“ popisuje sedmatřicetiletý Klusák, jak na objekt svého nového filmu narazil. „Bylo nesmírně složité ho přemluvit. Napsal mi, že neví, že nikdy nebyl mimo Prostějov, že mi nevěří, že nejsem policajt. Pak jsem vzal jeho fotografii a obcházel celý den s fotografií Prostějov, než jsme ho našli.“
Dalibora jako amatérského filmaře nakonec přesvědčila možnost vidět opravdové natáčení a také honorář. Je ale dost pravděpodobné, že pro něj - a pro některé další protagonisty filmu - může mít natáčení docela dramatickou dohru: Množství rasistických nenávistných projevů těžko může nechat v klidu policii, která už režiséra Klusáka vyslýchala kvůli záběrům hajlování na koncertě skupiny Ortel.
„Dalibor si byl tohoto rizika vědom a myslím, že se ho dost bojí,“ říká sedmatřicetiletý Klusák, spoluautor známých dokumentů Český sen či Český mír a také režisér populárního pořadu Ano, šéfe! „Řešili jsme to i my. Museli jsme zvážit, zda je cennější přinést svědectví, jak společnost hnědne, nebo možná způsobit jednomu klukovi a jeho blízkým problémy. A převážil názor, že svědectví je důležitější.“
Film vrcholí zájezdem Dalibora a jeho rodiny do Osvětimi, v níž se setkává se starou dámou, která vyhlazovací tábor přežila. Děsivou scénu přeruší až vstup režiséra do děje. „Uvědomuji si, že to není šťastný okamžik, v tu chvíli metoda filmu došla na hranu. Nakonec jsem si řekl, že je to sice trapné, ale že to ve filmu musím nechat,“ říká Klusák.
