Článek
Otázky na monitoru počítače, zapnutá webkamera a zákaz mluvení. Tak budou letos kvůli pandemii vypadat přijímací zkoušky například na Masarykově univerzitě v Brně.
Univerzita každý rok pořádá pro tisíce uchazečů o studium Test studijních předpokladů (TSP). Už v lednu vedení univerzity rozhodlo, že letos ho budou studenti vyplňovat online. „Konání TSP v této podobě je velkou technickou i logistickou výzvou, na kterou se ale s předstihem připravujeme. Využijeme bohaté zkušenosti z online výuky, která aktuálně na všech fakultách probíhá,“ uvedl prorektor Masarykovy univerzity pro vzdělávání a kvalitu Michal Bulant.
Test se uskuteční 24. dubna v internetovém rozhraní Informačního systému Masarykovy univerzity. Studenti v něm odpoví na 48 otázek z pěti různých oddílů. „Jde o e-learningový nástroj sloužící ke zkoušení a procvičování. Na vývoji aplikace se podíleli dva programátoři Informačního systému a tým zajišťující TSP. Připravit testovací online platformu během ani ne půl roku je obrovská výzva,“ řekl mluvčí univerzity Pavel Žára.
Jak konkrétně bude test pro zájemce o studium vypadat?
Účastníci budou po celou dobu zkoušky připojení se zapnutou webkamerou na videokonferenci v aplikaci Microsoft Teams. Dozorující pracovník je bude moct kdykoliv vyzvat ke sdílení obrazovky počítače nebo ke kontrole pracovní plochy, na které můžou mít jen arch papíru a tužku nebo propisku. V místnosti, ve které budou zájemci o studium zkoušku skládat, musí být sami. Během testu nesmí mluvit ani odcházet z dosahu kamery.
Pokud u někoho nastanou technické potíže, budou na speciální e-mailové adrese připravení pracovníci technické podpory. Těmto problémům chce ale univerzita předejít. Dva týdny před konáním TSP tak chystá technickou zkoušku, během které se studenti seznámí s online prostředím a se samotným testem.
Univerzita myslí i na ty, kteří doma nemají dostatečné technické vybavení nebo připojení k internetu. zkoušku mohou složit přímo v budově univerzity. „Pro tyto studenty máme zajištěné dostatečné kapacity,“ ujistil Žára.
Minulý rok se na Masarykovu univerzitu v Brně přihlásilo 20 tisíc uchazečů, téměř polovina byla přijata. „Připravenost ze strany univerzity je skvělá. Na e-mail mi přišlo hodně informací a nabídek konzultací. Ale bojím se, že se v domácím prostředí nedokážu tolik soustředit a rozhodí mě třeba výpadek internetu,“ řekla studentka Jitka Koudelová, která se chce dostat na pedagogickou fakultu.
Test studijních předpokladů je určený pro přijetí na všechny fakulty kromě lékařské, farmaceutické a fakulty sportovních studií. Tam studenti skládají praktické či oborové zkoušky, které si organizují jednotlivé fakulty.
Online? Tomu se chceme vyhnout
Univerzita Karlova o podobě přijímacích zkoušek ještě nerozhodla. Vedení nejstarší české univerzity předpokládá, že bude stejně jako minulý rok kombinovat klasický a alternativní průběh přijímacího řízení. „V úvahu připadají jak posuny termínů zkoušek, tak jejich konání distanční formou,“ uvedl mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Univerzita očekává větší zájem o studium než minulý rok a momentálně registruje přes 50 tisíc přihlášek.
Některé vysoké školy ale přijímačky přes internet odmítají. Mezi ně patří například Ostravská univerzita. „Online formě přijímacího řízení se snažíme vyhnout. Raději volíme odsun testů na co nejpozdější termín,“ sdělila mluvčí univerzity Lucie Fremrová.
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně dokonce většinu přijímacích zkoušek zrušila. „S prezenční formou přijímacích zkoušek letos nepočítáme, na většině fakult se přijímací zkoušky konat nebudou,“ řekla mluvčí UTB Petra Svěráková. Výjimkou je fakulta multimediálních komunikací, kde již online přijímací zkoušky proběhly. Na fakultě humanitních studií musí zájemci o studium absolvovat Národní srovnávací zkoušky od společnosti Scio.
Scio sleduje aktivitu na PC i v místnosti
Právě jejich výsledky využívají ve svých přijímacích řízeních desítky vysokoškolských fakult v Česku i na Slovensku. Scio nabízí velké množství testů – od obecných studijních předpokladů až po oborové testy z chemie – a také několik termínů. Právě možnost účastnit se více pokusů je pro zájemce o studium na vysoké škole výhodná. Fakulty pak v přijímacím řízení berou v potaz nejlepší dosažený výsledek.
I Národní srovnávací zkoušky jsou od minulého května v online režimu. Využívají k tomu software ProctorTrack, který sleduje aktivitu uživatele na počítači a také místnost, ve které účastník test píše. „Systém nám pomáhá zajistit stejné podmínky pro všechny,“ vysvětlil mluvčí společnosti Scio Bohuslav Bohuněk.
Právě licenční poplatky za software zvýšily ceny testů oproti jejich prezenčním verzím z minulých let. Za nejlevnější variantu zkoušky studenti zaplatí 530 korun, nejdražší vyjde na 880 korun. „Bez ProctorTracku bychom nebyli schopni zaručit věrohodnost testů. Sociálně znevýhodněným účastníkům samozřejmě poskytujeme slevu, díky které mohou absolvovat zkoušky zcela zdarma,“ sdělil Bohuněk s tím, že Scio nabízí také možnost zapůjčení potřebné techniky.
Prvních třech letošních termínů se zúčastnilo 18 tisíc uchazečů o studium na vysoké škole. Dalších 10 tisíc se zaregistrovalo na nadcházející březnový termín.
Mezi takovým množstvím testů dochází i k několika případům technických potíží. Ty největší nastaly v únoru, kdy 660 uchazečům vypadl systém. „Zjednodušeně řečeno se mezi sebou ‚popraly‘ dva softwary – program pro řešení testů a používaný internetový prohlížeč. Tento problém jsme odstranili, všem postiženým se omluvili a nabídli náhradní termíny nebo možnost vrácení peněz,“ sdělil Bohuněk.
Vysoké školy v Česku jsou už více než rok zavřené. Ministerstvo školství v lednu vydalo rozhodnutí o využití zvláštních oprávnění, která vysokým školám mimo jiné umožňují upravovat podmínky přijímacích zkoušek s ohledem na aktuální situaci.
