Článek
Pracovníci Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) se rozhodli podrobně prozkoumat povrch a složení planety Mars. Vyslali na ni proto robotický modul InSight. Ten společně s dvěma sondami vynáší do vesmíru raketa Atlas V. Skrze InSight zjistí pracovníci kosmonautického úřadu důležité informace o procesu utváření rudé planety. Start lodi NASA se uskutečnil přesně podle plánu a bez potíží v 13:05 SELČ. Na Mars by měl modul doletět 26. listopadu letošního roku. Stráví na něm 728 pozemských dnů.
NASA vyšle poprvé od roku 2012 raketu směrem k Marsu (animace celé operace).Video: AP
Výsledky mise InSight poskytnou NASA mimo informací o Marsu i důležité poznatky týkající se Země. Složení těles si je totiž velice podobné. Mars i Země vznikly zhruba před čtyřmi a půl miliardami let a k hlavním cílům modulu InSight patří mimo jiné zjistit, proč se od sebe vývoj obou planet odlišil.
NASA InSight vypustila premiérově ze své letecké základny v kalifornském Vanderbergu. Rakety dosud obvykle startovaly z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Narozdíl od svých předchůdců se modul zaměří i na vnitřní složení Marsu. InSight ke svému výzkumu použije celkem tři nástroje včetně seizmografu SEIS od Francouzské vesmírné agentury. Přístroj měří a zapisuje sílu seizmických vln, které vznikají například při zemětřesení. Na Marsu chce NASA pomocí chvění, které seizmometr zachytí, zjistit vnitřní strukturu planety. Šéf celého projektu Bruce Banerdt označil seizmické měření za „srdce celého projektu”.
Druhým výzkumným přístrojem na modulu je takzvaný RISE. Díky němu v NASA budou moci sledovat pozici InSight na Marsu, což pomůže i ke stanovení oběžné dráhy tělesa. Získané údaje vědcům poskytnou informace o složení planety, protože i to ovlivňuje její oběžnou dráhu. Rovněž by měly rozkrýt základní vlastnosti jádra Marsu, jako je například minerální složení.
Společně s průzkumným modulem odstartovaly poprvé dvě sondy, jejichž technologii CubeSat otestuje NASA poprvé v hlubokém vesmíru. Hlavním účelem sond je pomoci při komunikování s InSightem. Úspěch mise na nich nezávisí. Sondy i s modulem vyšle do vesmíru raketa Atlas V.
Z finančního hlediska vyšla raketa USA téměř na 814 milionů dolarů (přes 17 miliard korun). Cena vědeckých přístrojů se vyšplhala zhruba na 180 milionů dolarů (téměř 4 miliardy korun). Specialitou celé akce jsou mikročipy s virtuálními palubními lístky. Ty NASA poslalo celkem 2,4 milionu lidí z celého světa. Chtěli totiž, aby se alespoň jejich jméno dostalo na rudou planetu.
