NASA vypraví dvě mise k Venuši, dlouho opomíjenému sousedovi Země

Vesmírné lodě by k Venuši, která je nejbližším sousedem planety Země, měly odstartovat v letech 2028 až 2030. Na každou z nich počítá NASA s rozpočtem 500 milionů dolarů.

Ředitel NASA Bill Nelson řekl, že obě mise nabídnou „příležitost prozkoumat planetu, u níž jsme nebyli už 30 let“. Sonda Magellan kroužila kolem Venuše v roce 1990. Tvrzení o 30 letech ale platí pouze pro Spojené státy, ne pro lidstvo – oběžnou dráhu Venuše totiž navštívily i japonské a evropské vesmírné lodi.

„Cílem těchto dvou sesterských misí je porozumět tomu, jak se z Venuše stal svět podobný peklu schopný roztavit na svém povrchu olovo,“ citovala britská stanice BBC Nelsona. Venuše je nejteplejší planetou naší sluneční soustavy. Teploty na povrchu dosahují až 500 stupňů Celsia, což na roztavení olova bohatě stačí.

První z misí nazvaná Davinci+ se bude zabývat atmosférou Venuše, jejím vznikem i vývojem. Měla by také odpovědět na otázku, zda měla planeta v minulosti svůj oceán.

Davinci+ by také měla pořídit vůbec první snímky geologických rysů planety ve vysokém rozlišení a zjistit, zda má Venuše deskovou tektoniku (pohyby litosférických desek, pozn. red.).

Druhá mise Veritas bude mapovat povrch planety, aby pochopila její geologickou historii a prozkoumala, proč se vyvinula tak odlišně od Země. Použití radaru by mělo také zjistit, zda jsou na Venuši činné sopky a zda tam dochází k zemětřesením.

„Je ohromující, jak málo toho o Venuše víme. Kombinované výsledky těchto misí nám řeknou o planetě vše od mraků na obloze přes sopky na jejím povrchu až po její samotné jádro,“ řekl Tom Wagner z oddělení planetární vědy NASA. „Bude to, jako bychom znovu objevili planetu,“ dodal.

Venuše se tak po několika desetiletích jistého přehlížení dostane do centra pozornosti vědců. Ti se totiž soustředili spíše na Mars, který je všeobecně považovaný za planetu, která je pro možný výskyt vody a života vhodnější.

Nyní se ale pohled vědců na Venuši mění: mnozí experti jsou přesvědčeni, že „mrtvá“ planeta může být geologicky aktivní a může mít činné sopky. Za miliardu let své historie mohla mít i oceány a v její atmosféře je i jeden region, kde by teoreticky mohl mezi mraky přežívat život v podobě mikroorganismů.