NASA našla svatý grál. Tři planety nedaleko Země, na kterých může být život

Astronomové objevili ve vzdálenosti 40 světelných let od Země unikátní soustavu se sedmi planetami, z nichž tři leží v takzvané obyvatelné zóně. Nalezený systém je rekordní nejen co do počtu planet, které se velikostí podobají Zemi, ale má také nejvíce planet, na jejichž povrchu by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Za určitých podmínek by voda mohla být na všech sedmi planetách.

„Je to úžasný planetární systém - nejen tím, kolik planet jsme v něm našli, ale hlavně proto, že jsou všechny překvapivě podobné Zemi," uvedl Michaël Gillon, který o objevu s týmem vědců z ESO a z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) informoval v odborném časopise Nature.

Mezinárodní tým astronomů vedený Gillonem už loni oznámil objevení tří potencionálně obyvatelných planet obíhajících kolem hvězdy s katalogovým označením TRAPPIST-1. Následně vědci svá pozorování zintenzivnili a postupně zjistili další zajímavosti, včetně toho, že planet je tam víc.

Systém se nachází v souhvězdí Vodnáře. Jeho mateřskou hvězdou je mimořádně chladný červený trpaslík TRAPPIST-1, kolem kterého obíhá sedm zjištěných planet. Nejméně šest z nich je podle vědců velikostí i teplotami na povrchu srovnatelných se Zemí. TRAPPIST-1 je drobnou hvězdou, má asi jen osm procent hmotnosti Slunce.

„Trpasličí hvězdy, jako je TRAPPIST-1, vydávají podstatně méně energie než Slunce. Pokud na povrchu planet v takovém systému má existovat kapalná voda, musejí obíhat na mnohem bližších oběžných drahách než v případě sluneční soustavy," vysvětlil spoluautor studie Amaury Triaud. A právě tato podmínka je u této soustavy splněna.

Z pozorování a analýz vyplývá, že všechny zjištěné planety jsou velikostí podobné Zemi a Venuši, případně jsou jen o málo menší, a přinejmenším šest planet jsou kamenná tělesa. Jejich oběžné dráhy jsou podobné oběžným drahám velkých měsíců Jupiteru, takže jsou mnohem menší než orbita Merkuru kolem Slunce. Na povrch planet hvězdy TRAPPIST-1 tak dopadá srovnatelné množství energie jako na vnitřní planety sluneční soustavy, tedy i Zemi.

Klimatické modely naznačují, že první tři planety rudého trpaslíka jsou příliš horké, aby se na nich mohla v kapalném skupenství vyskytovat voda, ačkoli není vyloučeno, že na malé části povrchu skutečně je, a poslední planeta je zřejmě zase příliš chladná.

Za skutečný svatý grál lovců extrasolárních planet, tedy planet mimo sluneční soustavu, jsou považována zbývající tři tělesa, která zaujímají v systému čtvrtou až šestou pozici. Na jejich povrchu by mohly být oceány. Podle ESO se tak TRAPPIST-1 stane velmi významným cílem budoucích výzkumů. Díky nové generaci přístrojů, jako jsou například dalekohled E-ELT (Evropský extrémně velký dalekohled) či kosmický teleskop JWST (Vesmírný dalekohled Jamese Webba), bude podle astronomů možné pátrat nejen po vodě, ale i po důkazech existence života na těchto planetách.

Astronomové loni s objevem planety přibližně o hmotnosti Země obíhající v obyvatelné zóně kolem hvězdy Proxima Centauri, která je rovněž červeným trpaslíkem, upozornili, že červení trpaslíci mohou vyzařovat intenzivní rentgenové a ultrafialové záření. To může představovat jeden z problémů pro případnou přítomnost života na zmíněné planetě Proximě b.