Článek
382 kil vzorků měsíčního kamene, které na Zemi dopravili astronauti mezi lety 1969 a 1972, se poprvé od uskutečnění přelomové mise z roku 1969 zpřístupní výzkumníkům. Některé části měsíčního povrchu a půdy vakuově zabalila posádka přímo na Měsíci, některé badatelé po přistání zmrazili či uložili do plynného helia.
NASA se k výročí padesáti let od výstupu prvního člověka na Měsíc rozhodla vzorky poprvé rozbalit a podrobit je zkoumání. Vědci v laboratoři nyní zkouší vymyslet nejefektivnější způsob, jakým vzorky vyjmou z obalů, aniž by došlo k jejich zničení či ke kontaminaci. Celý proces nyní testují na maketách.
V porovnání s technologiemi z doby mise Apollo jsou podle kurátora vzorků dnešní vědecké nástroje daleko citlivější. „S miligramem hmoty dnes dokážeme více, než jsme tehdy uměli s gramem. Bylo tedy dobře, že jsme s jejich zkoumáním počkali,” řekl agentuře AP kurátor vzorků Ryan Zeigler.
Laboratoř měsíčních vzorků má kameny rozdělené do dvou skupin: vakuované vzorky, které nikdy nepřišly do styku se zemskou atmosférou, a vzorky, které již byly v průběhu let podrobeny zkoumání.
Vesmírná loď Apollo 11 v roce 1969 přivezla nejméně z celkového počtu vzorků – celkem 22 kilo. Jelikož šlo o historicky první přistání posádky na Měsíci, NASA tehdy chtěla minimalizovat čas posádky strávený na povrchu planety a s tím i všechna související rizika. Neil Armstrong byl v průběhu mise hlavním členem posádky, který sbíral a fotil měsíční kameny. Buzz Aldrin v průběhu dvou a půl hodin odebral dva základní vzorky přímo pod povrchem Měsíce. Poslední tři mise – Apollo 15, 16 a 17 – již byly vybaveny průzkumnými vozidly, která posádkám pomohla zvýšit počet nasbíraných vzorků z větší plochy.
Zkoumáním měsíčních kamenů vědci podle Zeiglera určili stáří povrchu Měsíce a Merkuru a prokázali, že Jupiter a další velké planety sluneční soustavy pravděpodobně vznikly blíže ke Slunci a do své vzdálenější polohy se přemístily až později. „Padesát let poté a my se stále dozvídáme nové věci. To je úžasné,” řekl pracovník laboratoře Charis Krysher.
Některé části vzorků podle AP získá devět výzkumných týmů, které vybrala NASA. „Získají kusy o váze kancelářské svorky až po tak malé části, které jsou těžko změřitelné,” uvedl Zeigler.
Sbírka ze všech misí Apollo dohromady obsahuje přes sto tisíc vzorků, z nichž kolem 2200 již dříve výzkumníci rozlámali na menší části a podrobili testům.
