Článek
Prezident MIloš Zeman zopakoval, že po volbách nejmenuje premiérem šéfa vítězné koalice, ale strany - tou by podle aktuálních preferencí mělo být hnutí ANO Andreje Babiše. Bude tím ohýbat Ústavu? A jak se k ní chovala vláda v době pandemie?
Hostem Ptám se já byl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Podle Rychetského mají slova Miloše Zemana dvě dimenze. Prezident totiž má podle Ústavy formálně neomezený prostor pro to, koho jmenuje po volbách předsedou vlády. Nově sestavená vláda ale musí získat důvěru Sněmovny a pokud ji nedostane, v demisi nemůže vládnout věčně. „Na druhé straně náš ústavní pořádek nestanoví žádné lhůty ani sankce,“ komentovat Rychetský s tím, že situace následně stojí na vůli prezidenta, který by měl mít zájem umožnit sestavená takové vlády, která před poslanci obstojí. A dokonce jo to i kvaziústavní zvyklost, ne však jeho povinnost.
Pokud by přece jen ke kolizi mezi poslanci a vůli prezidenta došlo, mohou se sněmovní strany teoreticky obrátit na Ústavní soud. „Jak by u nás takový návrh dopadl a zda by byl vůbec přijat k projednání, nemohu veřejně vyslovit,“ pokračoval Rychetský.
Neřeší se ale jen, jak k Ústavě a právu přistupuje prezident země. To, že vláda k principům právního státu v posledních měsících nepřistupovala ideálně, potvrdilo už několik soudů, které zrušily některá mimořádná protiepidemická opatření. Podle Rychetského je ale těžké situace hodnotit. „Jsme v situaci, kdy se konkuruje nepochybný zájem na ochraně veřejného zdraví, což je povinnost vlády. Dochází ale k omezení práv a svobod. Jedné hodnotě je třeba dát v určitou dobu přednost a druhá je tak dočasně omezena,“ dodal.
Předseda Ústavního soudu se bránil kritice některých expertů, že soud měl být v této oblasti aktivnější a dát vládě jasné mantinely. Dle Rychetského ale opatření vlády často pozbývala účinnosti dříve, než se jimi soudy mohly zabývat a tak to bylo i v případě Ústavního soudu. „V takovém případě jsme povinni podle zákona zastavit řízení. Nemáme právo začít přezkoumávat neplatné krizové opatření. Chápu, že mnoho lidí lituje, že jsme neměli možnost - třeba v případě opuštění republiky,“ vysvětloval.
Podle Rychetského ale vláda bezpochyby jednala mimoústavně v tom, že vyhlásila nouzový stav bez souhlasu poslanců a opírala se o podporu hejtmanů. „To nemělo žádnou ústavní validitu, zrovna tak mohla jít za instalatéry nebo lakýrníky,“ pokračoval se slovy, že i přes tento krok bylo očividné, že veřejnost tento krok kvůli tehdejší špatné epidemické situaci chápe. „S pandemií se nám ale nepodařilo vypořádat jako jiné země, ale nevím, zda je to chyba vlády, nebo to způsobilo něco jiného,“ dodal.
Nepolámalo jednání vlády důvěru občanů v právní stát? „Pevně věřím, že se nebude už opakovat taková situace, aby lidé ztratili důvěru v základní instituce. Na druhou stranu ale náš stát je zvláštní, tady není tradice důvěry v instituce. Tady je naopak už v celé společnosti rozšíření povědomí “my a oni“,” odpověděl
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
