Článek
Z toho by o 58,1 miliardy korun přišel státní rozpočet, o 7,8 miliardy rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun příjmy obcí. Vyplývá to ze studie, kterou na internetu zveřejnila Národní rozpočtová rada.
Zároveň rada odhadla dodatečný příjem z DPH a spotřebních daní na 14 miliard korun. Pravděpodobně však ale bude podle ní nižší, protože daňová úspora se soustřeďuje na domácnosti s vyššími příjmy, které mají větší sklon ke spoření.
U domácností s nízkými příjmy by přitom podle studie změna vedla k průměrné měsíční úspoře kolem 180 Kč, zatímco u deseti procent domácností s nejvyššími příjmy by to bylo 5 600 Kč. „Také pokles průměrné daňové sazby by byl u domácností s vyššími příjmy vyšší než u domácností s nízkými příjmy,“ uvedla rada. Ta dále upozornila, že existují i domácnosti, u kterých se pokles daňové zátěže neprojeví. Jde totiž o domácnosti, které již nyní žádnou daň neplatí, především kvůli uplatňování daňových odpočtů a slev.
Návrh na zrušení superhrubé mzdy předložil Babiš formou poslaneckého pozměňovacího návrhu k daňovému balíčku pro příští rok. Sněmovna by o něm měla ve třetím čtení jednat v následujících dnech. Podobný návrh předložil i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Oba poslanecké návrhy počítají se zrušením superhrubé mzdy, liší se ale ve výši daňových sazeb. Hamáček obdobně navrhuje sazby 19 a 23 procent a zároveň zvýšit o 200 korun měsíčně daňovou slevu na poplatníka. Koalice se na výši zdanění zatím nedohodla. Ministerstvo financí podpořilo ve Sněmovně Babišův návrh s tím, že změna přinese více peněz pracujícím, čímž se podpoří spotřeba a následně tak i ekonomika.
Nyní se daň z příjmů zaměstnanců vypočítává jako 15 procent ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o odvody zaměstnavatele. Efektivní zdanění pro zaměstnance tak nyní činí 20,1 procenta.
Rada ve studii dále upozornila, že pokud by vláda nepřistoupila ke kompenzaci výpadku daňových příjmů zvýšením jiných daní nebo snížením výdajů, zhoršilo by to od příštího roku strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, zhruba o 1,3 procenta HDP. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP, příští rok by se mohlo dostat podle odhadů do schodku až šest procent.
Rozpočtová rada již dříve Babišův návrh, který dále navrhuje další uvolnění rozpočtových pravidel, odmítla. Podle ní mimo jiné návrh představuje závažné porušení základních pravidel procesu přípravy rozpočtu. Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda se schodkem 320 miliard korun, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá.
K podobným výsledkům došel v zářijové studii think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Podle studie by zrušení superhrubé mzdy desetině zaměstnanců s nejnižšími příjmy nepřineslo téměř nic, maximálně 100 Kč ročně navíc. Naopak v horní desetině nejvýdělečnějších zaměstnanců by si každý polepšil v průměru zhruba o 44 000 korun ročně. Zrušení superhrubé mzdy snížilo příjmy státního rozpočtu zhruba o 80 miliard korun ročně.
