Článek
Registry dárců kostní dřeně jsou propojeny a úzce spolupracují, asi pro každého čtvrtého pacienta se ale vhodného dárce najít nepodaří nebo se nalezne příliš pozdě, řekla mluvčí národního registru Klára Conková.
„V registru jsem přes 20 let a už jsem vůbec nečekal, že by se mi po tolika letech někdo ozval,“ řekl dárce. Po zápisu do registru se někomu ozvou lékaři hned, někomu třeba za pět, deset let, většině ale nikdy. „Shodu s pacienty najdeme jen asi u jednoho procenta ze všech zaregistrovaných, a právě proto potřebujeme databázi dobrovolníků co nejširší,“ řekla vedoucí lékařka koordinačního centra Jana Navrátilová.
Fajt daroval své krvetvorné buňky na doporučení lékařů pomocí takzvané separace z krve, tedy metodou podobnou darování plazmy. „Nebolelo to, v podstatě ležíte a čekáte, až si přístroj vezme z krve to, co potřebuje. Celá procedura je jen nepohodlná, musíte trpělivě ležet a čekat,“ uvedl dárce. Přístroj vyseparuje krvetvorné buňky za 3,5 až čtyři hodiny.
Kostní dřeň lze darovat dvěma způsoby. Prvním je právě separace, která se provádí bez narkózy na speciálním přístroji. Druhým je tradiční odsátí dřeně jehlou z kosti pánevní pod narkózou. Konečné rozhodnutí, jak chce dárce své buňky darovat, je na něm. „Nyní lehce převažuje darování pomocí separace. Téměř nikdo ale po odběru zvolený způsob neřeší, dárci většinou říkají, že pocit, že právě díky nim dostane jiný člověk šanci na život, je k nezaplacení,“ dodala Navrátilová.
Potvrdil to také Fajt. „Kdyby bylo potřeba, šel bych do toho znovu, jiná varianta mě nenapadla. Člověk na sebe může být hrdý, a to je příjemný pocit,“ řekl.
