Národní parky třikrát rozlehlejší než Česko. Čína dál buduje zelenou image

Peking oznámil ustavení celkem deseti národních parků, které mají pokrývat rozlohu 230 tisíc kilometrů čtverečních, což je zhruba trojnásobek rozlohy České republiky. Budou rozesety po celé zemi od nejsevernějšího koutu Tibetu až po nejjižnější ostrovní provincii Chaj-nan. Spíš než o masivní vyčlenění nových oblastí do chráněného území ale půjde o restrukturalizaci systému stávajících rezervací.

Těch podle CNN Peking od roku 1956, kdy byla založena první, dosud ustavil asi 10 000. Status národních parků má chráněným územím nově zajistit lépe organizovanou správu. Národní parky mají podle oficiálního prohlášení „skončit se segmentovaným spravováním přírodních rezervací, které pokrývají víc provincií naráz, a zaručit tak integritu životního prostředí divokých zvířat“.

Jedním ze zvířat, která budou mít „svůj“ národní park, jsou nepřekvapivě pandy. Národní park pandy velké by se měl rozléhat na území rovnou tří centrálních provincií S'-čchuan, Šen-si a Kan-su. Žít by tam v současnosti mělo až přes 75 % divoké populace tohoto dnes už „jen“ zranitelného a nikoliv ohroženého druhu.

Severovýchodní provincie Ťi-lin a Chej-lung-ťiang se stanou domovem národního parku tygra severočínského a leoparda sněžného. Na území zmiňované ostrovní provincie Chaj-nan na samém jihu Číny bude zase národní park tropického lesa, kde žije gibon chajnanský.

Ne všechny parky budou zasvěceny jménu jediného ikonického zvířete. Například park Wu-i-šan se bude jmenovat podle vulkanického pohoří, kde žije celá řada ohrožených druhů.

V rámci nové správy těchto chráněných oblastí Čína hodlá i nabídnout místním práci správců a ekologických manažerů se stabilním platem a nové programy pro turisty.

Plán na zavedení národních parků Čína podle státních médií spustila už v roce 2015. Momentálně jde nicméně o jeden z řady signálů, kterým chce Peking ukázat světu, že dbá na přírodu.

Po příslibu uhlíkové neutrality do roku 2060 přišel minulý měsíc i časově neurčitý závazek přestat financovat těžbu uhlí v zámoří. Seznam 10 národních parků, který Čína mimochodem označuje za „první balík“, zase přišel současně s první částí summitu OSN COP15 věnované tématu ochrany biodiverzity, který hostilo čínské město Kchun-ming.

Hlavní jednání summitu se sice odehrají až příští rok na jaře, protože byla kvůli obavám z pandemických restrikcí předem odložena a první část tento týden spočívala jen v online ceremoniálu. I tak ale v rámci toho Čína vyzvala státy, aby v rámci Kchunmingské deklarace přispěchaly s „urgentní a integrovanou akcí“, která zohlední biodiverzitu ve všech sektorech globální ekonomiky.

Podle Reuters deklaraci přijalo na sto států. Čínský ministr životního prostředí Chuang Žun-čchiou nicméně rovnou vyjasnil, že nejde o závaznou mezinárodní dohodu, ale dokument „politické vůle“.

Čína zároveň oznámila založení fondu na ochranu druhové rozmanitosti v rozvojových zemí, kam slíbila vložit přes 230 milionů dolarů a vyzvala ostatní země, aby se přidaly.

Deklarace mimo jiné zmiňuje i jeden ze základních a dlouho diskutovaných požadavků zajistit, aby 30 % planety bylo chráněnou oblastí. Neříká ale nic o tom, jestli ho Peking, jehož rezervace nyní pokrývají asi 18 % plochy státu, chce splnit. Číslo 30 % také na okraj zmínila čínská média, když představovala nové národní parky. Kontext byl ale jiný, než zní požadavek. Parky mají pokrýt „30 % půdy klíčových volně žijících živočichů“ v zemi.

Nejistotu, jestli Čína zelená chce opravdu být, nebo spíš vypadat, posilují i spekulace, že prezident Si Ťin-pching možná nakonec nepřijede na klíčový klimatický summit COP26 ve Skotsku. Britskému deníku The Times očekávání britského premiéra Borise Johnsona, že čínský prezident do Glasgow skutečně nedorazí, měly potvrdit zdroje z premiérova okolí.