Článek
V Zrcadlové kapli Klementina bude vystaven do 15. září. Podle odborníků rukopis odráží neklidné doby, v nichž vznikal, a pojí se s ním řada otázek. Není například známo, jaké byly po staletí jeho osudy. Výstava návštěvníky seznámí s poznatky o možném původu bible a její podobou. Lze si prolistovat i digitální kopii kodexu.
Podle odborníků začaly písařské práce na bibli zřejmě v letech 1419 až 1420. Text v počátku zdobily iniciály typické pro pražské rukopisy před vypuknutím husitských válek. Později zřejmě písař odešel na odlehlejší místo, kde pokračoval. To, že byl text bible dokončen v roce 1421 v Lipnici, se zmiňuje už na jejích prvních stránkách. Badatelé míní, že písař pobýval právě v Lipnici nad Sázavou, opevněném městě s rozlehlým hradem. Další známé Lipnice v zemi byly vesnice.
Ondřej Fúsik, který se na výzkumu bible podílel, dnes po otevření výstavy ČTK řekl, že není známé, s kým je vznik rukopisu spjat. Z obsahu je nicméně patrný odmítavý postoj k radikálnímu husitství. „Protože tam hodně mluví o poslušnosti, o uznávání autorit, ale jestli to byl umírněný husita, nebo to byl katolík, tak to bohužel nevíme,“ podotkl badatel z Univerzity Karlovy.
Na konci bible je zmíněno jméno současníka, jistého Matěje z Roudnice. „Matěj z Roudnice může být jeden z písařů, může být jeden z majitelů, může být iniciátor – tedy ten, který nechal rukopis vyrobit. Samozřejmě nevíme, jestli splňoval všechny tři role či dvě z nich, i ten iniciátor pak nemusí být majitelem. Jenom víme, že tam je Matěj z Roudnice,“ dodal Fúsik. Na samotném textu bible podle badatelů pracovali nejvýše dva lidé, většina je psána jednou rukou. Odborníci také zjistili, že hlavní písař měl zvláštní rukopis. Nebyl trénovaný a možná ani nešlo o „profesionála“.
Kniha obsahuje i část psanou „třetí rukou“, ovšem na původní foliaci, a 16 vložených listů, na nichž pracovalo několik dalších písařů. Podle Fúska však nelze určit, zda do knihy přibyly už během přípravy bible nebo o něco později. O desítky let mladší je však současná vazba knihy. Pochází z první poloviny 16. století. Fúsik podotkl, že kování je z Německa, což může znamenat, že si ho odsud tehdejší majitel rukopisu nechal dovézt, ale i to, že kniha už tehdy putovala Evropou.
Dosud totiž není známo, kdo bibli po staletí vlastnil, k Lipnické bibli se váží jen záznamy o majitelích v moderní době. Bible se ve 20. století objevila v západoevropských soukromých sbírkách a v 21. století ji zakoupilo Muzeum bible.
Expozice nazvaná Lipnická bible 1421–2021: Štít víry do neklidné doby představuje i čtyři kodexy z husitského období z fondů NK. Návštěvníci si mohou prohlédnout Studijní Nový zákon, Bibli Ondřeje z Rokycan, Bibli Sixta z Ottersdorfu, která obsahuje mnoho zdobených iniciál a svou výzdobou předčí samotnou Lipnickou bibli. Posledním vystaveným rukopisem bude Bible Jana Gaudencia, která byla v průběhu let doplněná o další texty, jako je například pojednání o neřestech a ctnostech, či o fragment, popisující překážky, zabraňující uzavření manželství z důvodu příbuzenství.
Vstup do expozice je zdarma, pořadatelé budou při velkém zájmu návštěvníků jejich počet ve výstavě regulovat. Lipnická bible byla od června do srpna vystavena také na hradě v Lipnici nad Sázavou.
