Článek
Pořádající Národní galerie Praha zájemcům nabízí také možnost zkusit falešné umělecké dílo odhalit.
Výstava vedle sebe staví falzifikáty a původní umělecká díla a ukazuje i padělky, které se v minulosti dostaly do sbírek NGP. Výstava s názvem Falza? Falza! potrvá do 1. května. V ČR se tak v současné době konají dvě výstavy na stejné téma. V Galerii moderního umění v Hradci Králové začala v září výstava Originál? Umění napodobit umění, která má stejný účel, zaměřuje se ale na umění 20. století a současnosti. Trh s výtvarným uměním v ČR je podle odborníků zamořen falzy z více než 30 procent a největší skeptici hovoří o 70 až 80 procentech.
"V současné době je u českých soudů několik kauz, v nichž figurují velké skupiny. Vznikají v nich falza určená převážně pro zahraniční trh, ve skupině vždy podle něj někdo obrazy maluje, další je signuje a další je uvádí na trh. Dnes je možné setkat se s padělky i v renomovaných aukčních síních, uvedl Marek Kotrlý z Kriminalistického ústavu Policie ČR.
Jeho kolegyně Ivana Turková uvedla, že padělatelé současného umění vytvářejí nejen kopie, ale i nová díla v duchu žádaného autora. Mají dobře nastudovanou techniku, katalogy umělců a vše promítnou do nového díla, které je velmi těžké odhalit, uvedla.
Kurátorka výstavy v NGP Olga Kotková se zájmem publika o falza se často setkává při přednáškách, lidé se ptají, kde je možné takové předměty vidět. I proto NGP výstavu připravila. „Při přípravě výstavy se mimo jiné přišlo na to, že ne všechna předpokládaná falza jimi nakonec byla, a tato díla tedy byla z výstavy vyřazena,“ uvedla vedoucí chemicko-technologické laboratoře Radka Šefců. V některých zemích se podle Kotkové ničí, ona sama je spíše pro jejich zachování někde ve skladu, neboť mohou sloužit jako studijní materiál, nebo se může v budoucnu prokázat, že o falzum nešlo.
Do sbírek NGP se padělky dostaly za nejrůznějších okolností, například jako poválečné konfiskáty. Mnohdy však byly galerií přímo zakoupeny v dobré víře, že jde o originály. To je případ dvou kreseb, které NGP před lety získala jakožto Kupkovy studie k obrazům Amorfa - Dvoubarevná fuga a Čáry, plochy, hloubka.
Výstava připomíná i práce napodobující mimoevropská umělecká díla, například čínské tušové malby, a prezentuje několik falz ze zahraničních sbírek, jež proslavily svého tvůrce Hana van Meegerena po celém světě, nejznámějšího padělatele 20. století. Ve výběru je zastoupen také Icilio Federico Joni, nadaný falzifikátor mistrů staré italské malby. Obelstil největší znalce umění, a kdyby se sám nepřiznal, možná by mnohá jeho díla zůstala dodnes neodhalena.
Výstava pátrá i po důvodech vzniku falzifikátů. „Často jimi byly nenaplněné umělecké ambice a samozřejmě také peníze, v mnohých případech však vznikaly padělky i s donmsbrým úmyslem, například z důvodu nahrazení originálu in situ. Jestliže však byly okolnosti pořízení kopie zapomenuty či nesprávně vyhodnoceny, mohla být i práce zhotovená ve vší počestnosti zpětně pokládána za falzum,“ uvedla Kotková.
