Článek
„Dočasně ji nyní vede Štěpánka Chlumská. Přihlášky do výběrového řízení lze podávat do 15. října,“ sdělil tiskový odbor NGP.
Winzeler z galerie odešel poté, co do jejího čela počátkem letošního roku nastoupila Alicja Knastová. Winzeler uváděl, že za šéfa NGP stále považuje jejího bývalého ředitele Jiřího Fajta. Ten Winzelera v roce 2016 do čela Sbírky starého umění jmenoval.
Fajta na jaře 2019 odvolal z čela NGP náhle tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD), podal na něj dvě trestní oznámení a vznesl proti němu několik obvinění. Policie však obě trestní oznámení odložila a Staňkův nástupce Lubomír Zaorálek se bývalému řediteli omluvil. Na post ředitele Zaorálek vypsal nové výběrové řízení, ve kterém zvítězila bývalá ředitelka Slezského muzea v Katovicích Alicja Knastová. Podle některých zástupců české výtvarné scény měl ministr Fajta do funkce znovu instalovat.
Podle obdobné skupiny umělců se Knastové nedaří naplňovat potenciál, jaký podle nich NGP má. Přibližně dvě desítky výtvarníků v červnu v jednom z objektů NGP, ve Veletržním paláci kvůli tomu protestovaly. Během akce, kterou chtěla skupina výtvarníků pod vedením Jiřího Davida formou „pozitivního vzdoru“ upozornit mimo jiné na vyprázdněné sály, zanesli umělci do Malé dvorany svá díla, z nichž tam část zanechali. Podle prohlášení NGP připomínky a názory nejsou vedení lhostejné, vycházejí však pravděpodobně z nedostatku relevantních informací. NGP je otevřena diskusi a dialogu s umělci i s širokou veřejností, uvedlo tehdy vedení.
NGP dnes ke konkurzu uvedla, že základními kvalifikačními předpoklady kandidátů jsou vědecká a kurátorská práce v oboru, odpovídající vysokoškolské vzdělání, odborné znalosti s důrazem na staré umění včetně vědeckých publikačních a kurátorských aktivit s mezinárodním přesahem v oblasti dějin umění či hmotné kultury.
Sbírka starého umění čítá více než 7000 uměleckých předmětů. Náleží k ní fond děl české i středoevropské provenience především ze 14. až 16. století. Zahrnuje konvolut rané německé a nizozemské deskové malby a také fond italských primitivů převážně ze sbírky arcivévody Františka Ferdinanda d‘ Este.