Článek
Spolupracuje na tom se Slovenskou národní galerií, pavilon společně spravují obě země. Do doby, než bude pavilon opraven, bude hledat NGP alternativní řešení, jak se do mezinárodní přehlídky umění a architektury zapojit. Na tiskové konferenci to dnes řekla generální ředitelka NGP Alicja Knastová.
Cílem podle ní je, aby Česká republika reprezentovala v roce 2023 na bienále architektury s projektem, který vzejde ze soutěže příští rok.
Československý pavilon patří k nejstarším v benátských zahradách, postavil ho v roce 1925 Otakar Novotný. Od rozdělení Československa se Česko v přípravě expozice v pavilonu střídá se Slovenskem. Benátské bienále přiláká vždy přes půl milionu mezinárodních návštěvníků. Poprvé se konalo v roce 1885.
Národní galerie Praha dlouhodobě upozorňuje na špatný stav pavilonu, do kterého se dlouho neinvestovalo. Chybí například klimatizace, takže v létě je v něm velké horko. Koncem roku 2018 NGP zahájila přípravy kompletní rekonstrukce pavilonu. V létě 2019 během mezinárodní výstavy střechu stavby poškodila bouře. Pavilon musel být uzavřen, než se střecha opravila.
K největším investičním akcím NGP bude podle ředitelky patřit rekonstrukce Veletržního paláce. „V únoru 2022 bude vyhlášen soutěžní dialog na architektonickou studii transformace Veletržního paláce,“ řekla. Hlavním úkolem galerie podle ní bude zajistit financování tohoto největšího investičního počinu v historii Národní galerie a hledat externí zdroje.
O rekonstrukci Veletržního paláce začal mluvit jeden z předchůdců Knastové Jiří Fajt. Peníze na něj slibovala vláda Andreje Babiše (ANO), když schválila v roce 2019 program Péče o národní kulturní dědictví I. Babiš opakovaně uváděl, že rekonstrukce funkcionalistické budovy patří mezi prioritní investiční akce vlády.
V období do roku 2028 by měl mít zmíněný program k dispozici skoro osm miliard korun. Program počítá s podporou sedmi kulturních institucí. Měla by se z něj platit rekonstrukce Invalidovny, Veletržního paláce či Nové scény Národního divadla, vybudování muzea železnice na Masarykově nádraží v Praze, olomoucké muzeum umění SEFO, obnova zámku v Uherčicích, rekonstrukce částí kláštera Plasy či obnova panského dvora v Ratibořicích.
NGP také několik let připravuje stavbu depozitáře v Jinonicích. „Depozitární areál nabídne mimo péči o umělecká díla také prostory pro jejich odbornou prezentaci a pro veřejné edukační programy,“ uvádí galerie. Zhotovitelem projektu je společnost JIKA-CZ vybraná loni v soutěži. Na základě architektonické studie má podle galerie být během příštích měsíců vydáno územní rozhodnutí. Galerie plánuje, že stavba potrvá sedm let od zahájení projektu. Dříve uvedla, že stavba by měla vyjít na 1,3 miliardy korun.
Jedna z bývalých šéfů NGP Anne-Marie Nedoma uváděla, že rekonstrukce Veletržního paláce nebude zahájena dříve, než bude stát depozitář v Jinonicích. Mimo jiné proto, že do hotového depozitáře se musejí přesunout díla právě z Veletržního paláce, který kromě prostor pro stálé expozice a výstavy je také depozitářem.
Národní galerie Praha má v hlavním městě šest budov se stálými expozicemi nebo výstavami, výstavy pořádá také ve Valdštejnské jízdárně, která patří Senátu. Galerie spravuje nejrozsáhlejší sbírku výtvarných děl v Česku. Výroční zpráva NGP uvádí, že náklady hlavní činnosti v roce 2020 dosáhly 423 milionů korun, výnosy v hlavní činnosti NGP vykázala 419 milionů korun.
