Článek
Zajistit si pracovní místo je pro Generaci X (osoby narozené zhruba mezi lety 1965–1985, pozn. red.) náročnější než například pro věkovou kategorii 18–34.
„Jde o demografickou skupinu, která je v nouzi. Z našich dat vychází, že jakmile dosáhnete určitého věku, je mnohem obtížnější získat přístup k pracovní příležitosti,“ řekla pro server CNBC Mona Mourshedová, autorka studie, která se týkala pozice lidí z Generace X na trhu práce.
Nezisková organizace Generation, jež za studií stojí, zkoumala vzorek 3 800 zaměstnaných a nezaměstnaných ve věku od 18 do 60 let a 1 404 náborových manažerů v sedmi státech. Sběr dat organizace provedla v období od března do května letošního roku.
Studie se zaměřila na rozmanitá pracovní prostředí v mnoha zemích, například ve Spojených státech, Indii, Itálii nebo Anglii. Finální zjištění se od sebe ale příliš nelišila. Lidé ve věku od 45 do 60 let jsou nejvíce „přehlíženou“ skupinou. Za posledních šest let rovněž tvoří 40–70 procent dlouhodobě nezaměstnaných.
Zaměstnavatelé by měli podniknout kroky proti nekontrolovatelnému ‚ageismu‘.
Zatímco u lidí ve věku 18–34 let je bez práce déle než rok 36 procent nezaměstnaných osob, u Generace X jde až o 63 procent. Důvodů je podle studie „Meeting the world’s midcareer moment“ hned několik. Prvním (poměrně předvídatelným) je pandemie.
V souvislosti s šířením nákazy koronaviru se pracovní trh změnil. Zvýšil se důraz na digitalizaci a některá pracovní místa byla kvůli automatizaci zrušena. Důsledkem je zhoršení takzvaného ‚ageismu‘, tedy diskriminace osob na základě jejich věku.
„Jelikož se zvyšuje průměrná délka života, zvedá se i hranice pro odchody do důchodu. Zaměstnavatelé by tak měli podniknout kroky proti nekontrolovatelnému ‚ageismu‘, který průzkum potvrdil a kvantifikoval,“ uvádí studie.
Starší lidé mají mnohdy lepší pracovní výsledky
Z průzkumu rovněž vyplývá, že pokud se starší pracovníci rozhodnou pro změnu zaměstnání, musí se v 66 procentech případů přizpůsobit a snížit své nároky. Práci tak většinou najdou v jiném odvětví a za menší platové ohodnocení. 24 procent osob pak nastoupí na nižší pracovní pozici, než ze které odešly.
Jako problém se jeví i přístup náborových manažerů. Ti mají podle zprávy vůči věkové kategorii 45+ řadu předsudků. Až 38 procent náborářů se obává, že pracovníci nebudou ochotní zkoušet nové technologie. Dalšími faktory jsou pak podle „headhunterů“ neschopnost učit se novým dovednostem, což uvedlo 27 procent náborových manažerů, nebo problematická spolupráce s mladšími generacemi.
Předsudky vůči lidem ve středním věku jsou mezi lidmi zakořeněné i přes to, že starší pracovníci často překonávají své mladší vrstevníky.
87 procent náborových manažerů totiž uvedlo, že lidé ve zkušební době, kterým je 45 let a více, měli stejně dobré nebo dokonce lepší výsledky než mladší zaměstnanci.
50 procent uchazečů nemá zájem o školení
Cestou ke změně by mohly být rekvalifikační kurzy. Téměř tři čtvrtiny osob, které mění kariéru, v průzkumu uvedly, že jim účasti na podobných kurzech pomohly zajistit novou pracovní pozici.
Generace X však o školení zájem příliš neprojevuje. Z dat vychází, že více než polovina uchazečů o zaměstnání vyjádřila odpor k rekvalifikaci, zatímco pouze procento uvedlo, že školení zvýšilo jejich sebevědomí při hledání práce.
„Často je to způsobeno negativními zkušenostmi se vzděláváním, protichůdnými osobními povinnostmi a nedostatkem dostupných programů či finanční podpory pro pracovníky,“ uvedla Mourshedová. Podle ní by celkové situaci prospělo, kdyby zaměstnavatelé nabízeli starším pracovníkům hrazená školení.
Mourshedová zároveň poukázala na fakt, že je při pohovoru nad životopisem poměrně náročné předvést své dovednosti. Pomoci by tak mohla například demonstrativní cvičení, která by ukázala uchazečův potenciál.
