Národ pivařů pláče. Pivovary přišly o miliardy a vylily hektolitry piva

Pokles ekonomické aktivity se s doslova astronomickými důsledky přelil do oblasti pivovarnictví. Pivo přitom tvoří v Česku téměř polovinu celkové tuzemské spotřeby alkoholických nápojů a jeho konzumace představuje podstatnou část zisků nejen pivovarů, ale také hospod či restaurací. Tomuhle scénáři ale s nástupem pandemie koronaviru odzvonilo.

Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) přesahují ekonomické ztráty pivovarnického průmyslu v období březen–květen letošního roku částku 4,7 miliardy korun. Nejvíce zasaženy byly gastronomické provozy, které byly nuceny uzavřít ze dne na den. Prodej piva v nich poklesl v měsících březen až květen o 55 procent, tedy o 728 tisíc hektolitrů.

Na druhou stranu – Český svaz pivovarů a sladoven hlásí, že prodej piva tzv. „off trade“ (prodej v obchodech a v balení, tedy mimo restaurace, kavárny, hotely, občerstvení apod., pozn. red.) za stejné období letošního roku naopak vzrostl o celých čtrnáct procent. V tržbách pak Češi za pivo v lahvích zaplatili o téměř 800 milionů korun více než loni.

Rostoucího trendu se ale obává výkonná ředitelka svazu Marcela Ferencová. „Lidem se zalíbilo pohodlí spojené s lahvovým pivem. Bude těžké je znovu zaujmout tak, aby se vrátili zpět k zvyku chodit do hospod, jak byli zvyklí před krizí.“

„Pohostinství a s ním provázané pivovarnictví utrpělo v době koronavirové krize výrazné ztráty. Většina hospodských sice v červnu znovu otevřela, ale o tom, jestli přežijí, budou rozhodovat následující týdny.

Nejkritičtější situace je v Praze, Karlových Varech a dalších lokalitách závislých na cestovním ruchu. Pro další období bude klíčové, aby vláda pokračovala v podpoře nejvíce zasažených sektorů včetně pohostinství a současně je nezatěžovala novými administrativními a regulačními opatřeními,“ říká Ferencová.

Do nevratných ztrát si pivovary musely započítat i převážně nefiltrovaná a nepasterovaná sudová piva, která během koronavirové krize došla k limitu své spotřeby. Téměř každý podnik musel do kanálů vylévat hektolitry chmelového nápoje.

Pivo je možné do kanalizace vylít pouze po předchozí konzultaci s provozovateli čističek odpadních vod (ČOV) a jen v postupných dávkách, aby nedošlo k zahlcení jejich technologie. Na to ale některé pivovary podle výkonné ředitelky ČSPS nedbaly a následně se potýkaly s vysokými pokutami za znečištění odpadních vod.

Generální ředitelství cel už koncem května evidovalo žádosti o likvidaci více než 500 tisíc hektolitrů piva, zjistit jeho celkovou hodnotu však není možné. „Pro výrobce je to citlivá záležitost,“ řekla na tiskové konferenci Ferencová. Jak oznámil spolumajitel největší restaurace v Česku Červený Jelen v Praze a pěti restaurací v Plzni Luboš Kastner, jen jeho společnost se musela zbavit 19 tanků, tedy 17 100 litrů piva.

Stát sládkům na návrh ministryně Aleny Schillerové (ANO) odpustí na pivo po minimálním datu trvanlivosti spotřební daň. Schillerová se při té příležitosti tematicky vyfotila s půllitrem piva, jehož obsah vylévá z okna. „Podám pozměňovací návrh ke změně zákona o spotřebních daních. Pomoci má pivovarům snížit vzniklé ztráty z ‚vylitého‘ piva,“ informovala.

Analýza společnosti CETA mimo jiné spočítala, že dosavadní pokles vyměřené spotřební daně za březen–květen 2020 činí oproti stejnému období minulého roku 262 milionů korun, tedy asi pětinu. Řada pivovarů, které byly nuceny neprodané pivo likvidovat, ale ještě bude žádat o navrácení již zaplacené spotřební daně.

Pokles této daně ale není vidět jen u piva. V první polovině roku se s tržbami o 40 procent propadli i výrobci a dovozci lihovin. Důvodem je nejenom paralyzování hotelnictví a gastronomických provozů, ale i extrémní zvýšení spotřební daně na lihoviny k 1. 1. 2020 o 13,2 procenta.

Už nyní je jasné, že ztráty v pivovarnictví nevykompenzuje ani letní sezona. Podle pivovarnického svazu jsou škody jednoduše nenahraditelné. Léto navíc komplikuje minimální počet zahraničních turistů, kteří každoroční spotřebu českého piva výrazně ovlivňují. Dalším problémem je velké množství zrušených hromadných akcí, jako jsou festivaly či koncerty, řekla Seznam Zprávám Ferencová.

Svaz vyčíslil, že v tuto chvíli Česko eviduje zhruba dvě až tři procenta zkrachovalých pivních byznysů. Tento poměr by ale na konci roku mohl narůst. Provozovatelé gastronomických zařízení se obávají dalšího možného uzavření provozů a s tím spojeného prohloubení ztrát. „Přestože jsou hospody a restaurace otevřené, rozhodně nemáme vyhráno. Poptávka je v řadě míst stále utlumena, zatímco náklady se vracejí do původní výše. Zejména v turistických lokalitách potřebují restaurace pomoct stejně jako hotely a lázně,“ říká Luboš Kastner.