Národ kutilů. Češi bodují v oboru rozšířené i virtuální reality

Česko může být světovým centrem pro technologie virtuální i rozšířené reality. Shodli se na tom zakladatelé několika úspěšných firem, které se zabývají právě tímto oborem, na konferenci s názvem Česko jako Silicon Valley virtuální a rozšířené reality. „Nejlepší inovační manažer je covid,“ poznamenal Adam Rajnoha, spoluzakladatel a CEO společnosti Yord.

Na konferenci se představilo několik menších technologických společností, které mají společné čtyři věci: jsou z Česka, podnikají v B2B (Business to business, obchod mezi dvěma podniky), pracují na virtuální či rozšířené realitě a jsou úspěšné i v zahraničí. Všichni účastníci byli také zajedno v tom, že Česká republika má u těchto technologií velmi dobře našlápnuto. A to především díky specifické kutilské nátuře, dobrým technickým univerzitám a silné hráčské základně, z níž se rekrutují noví vývojáři.

Společnost Yord Adama Rajnoha, který pomáhal rozjíždět startup Zoovu v Silicon Valley, vyvíjí řešení problémů ve virtuální realitě pro ostatní firmy. Mezi jejich zákazníky patří například Škoda Auto, pro kterou vytvořili aplikaci, jež ukazuje fungování elektromobilu na reálném vozu v reálném čase. Mezi další klienty Yordu se řadí společnost Adidas, Jägermeister či ČSOB a PwC. Pro výrobce lihovin Yord vytvářel profesionální filtr na Instagram za jednotky tisíc dolarů. „Společnosti si začínají uvědomovat, že filtry se dají využívat i marketingově,“ řekl Seznam Zprávám Rajnoha.

„Pokud by nebyl covid, touto dobou bychom pracovali na expanzi poboček do zahraničí,“ konstatoval. Příležitost nyní vidí Rajnoha v segmentu luxusního zboží. Očekává, že prestižní značky jako například Gucci či Tiffany budou budovat svůj status výjimečnosti i v digitálním světě, který teprve objevují, ale již se s ním musely seznámit.

Konference se zúčastnil i Marek Polčák, spoluzakladatel česko-amerického startupu VRgineers. V týmu, jenž v současnosti čítá okolo padesáti lidí, vytvořili VRgineers profesionální virtuální headset. XTAL brýle se odlišují od běžně dostupných headsetů především velkým rozlišením, nadstandandně širokým zorným polem a vlastním softwarem, který obraz přizpůsobuje lidským čočkám. Po jejich brýlích je veliká poptávka – své kousky má například i americké letectvo či NASA. Mohou díky nim lépe trénovat své piloty na extrémní i běžné situace.

Stálým odběratelem jsou taktéž některé automobilky, mezi něž se řadí mimo jiné Audi, Škoda, Porsche, Lamborghini. Ty headsety využívají především k prototypování. XTAL brýle stojí od 5 do 10 tisíc dolarů podle specifikací nastavených klientem.

Podle Polčáka má před sebou virtuální i rozšířená realita tři scénáře. První prezentoval na osudu 3D televizí, které zažily obrovský boom, ale pak se po nich slehla zem. Vývojář si ale myslí, že technologie simulující realitu mají tuto fázi již za sebou. „Zlom nastal, když si společnosti uvědomily, na co lze virtuální i rozšířenou realitu využít,“ říká Polčák. Dnes se podle něj nachází tyto technologie ve stadiu mobilních zařízení, kdy se jednotlivé procesy optimalizují a začínají pronikat do každodennosti. Podobně jako mobily před 10 až 15 lety.

Třetí fáze je matrix. Virtuální realita, v níž lidé budou chtít i žít. Právě tomu se věnuje firma Artura Sychova Somnium Space. Sychovova vize je vytvořit zcela virtuální svět založený na blockchain technologiích a s několika zaměstnanci se mu to již daří. Konference se zúčastnil pomocí světa Somnium, kde prezentoval možnosti virtuálních světů.

Dle slov, která pronesl ve virtuálním světě, se měsíční uživatelé šplhají k jednomu tisíci a ekonomicky aktivních jich z toho je 700. V Somnium Space totiž netvoří předpřipravený svět, ale spíše nabízí nástroje, které uživatelé mohou využívat k tvorbě rozličných předmětů.

Za jediný rok uživatelé vytvořili produkty za v přepočtu přibližně 75 milionů korun, uvedl Sychov. V jejich světě existuje i umělecká galerie či diskotéky, ale i místa na setkání. Ceny pozemků se tam v současnosti šplhají k 10 tisícům dolarům. Společnosti patří pouze svět, předměty, které uživatelé tvoří, vlastní pouze oni. Somnium Space si bere z každé transakce malý podíl.

Posledním mluvčím byla Daria Hvizdalova, spoluzakladatelka startupu Mainware pod společností JHV. JHV svým klientům dodává komplexní výrobní linky, u kterých je tak složitý servis, že specialista na tento stroj musí přeletět celý svět, aby poruchu opravil. Tohoto problému se chtěli zbavit a v Mainware našli řešení v rozšířené realitě. Pomocí jejich softwaru si lze jednodušeji vizualizovat komplexní chody v různých strojích, buď přímo na zařízení, či třeba u sebe doma na podlaze.

To vše přes obrazovky tabletů. Do budoucna by Mainware chtěl tvorbu návodů nabídnout i jednotlivým uživatelům. Lidé by si poté mohli třeba pomoci, když budou potřebovat vyměnit olej u auta nebo zprovoznit myčku. Pro Mainware je to ale zatím hudba budoucnosti a nyní se soustředí na spolupráci s velkými výrobci, jako jsou Siemens, Continental, Honeywell a Škoda.

Zvědavost lidí sice stoupala již dříve, s příchodem koronaviru ale najednou bylo jisté, že virtuální i rozšířená realita se stanou součástí běžného života. Jedním z dalších zásadních zlomů bylo, když Facebook koupil společnost Oculus Rift, která byla jednou z vůbec prvních úspěšných firem s virtuální realitou.

Cena brýlí se díky tomu mohla v průběhu jednoho roku velmi snížit, a to o desítky tisíc korun. Podobný příběh se nejspíše odehraje na poli brýlí s rozšířenou realitou, kam se Facebook v nedávné době rovněž připojil. Tady ale Rajnoha věří spíše dalšímu technologickému gigantu, firmě Apple. „Pro Apple je to další velká věc. Na tuhle kartu vsadil vše,“ řekl generální ředitel Yordu.

Česko v současnosti svou pozici na poli virtuální a rozšířené reality upevňuje. Například nejznámější a nejúspěšnější hrou ve virtuální realitě je česká Beat Saber. Podle studie od společnosti Grand View Research bude trh pouze s virtuální realitou růst každoročně o více než 20 procent, přičemž v roce 2019 se jednalo o částku přesahující 10 miliard dolarů.