Napřed Ortel, pak Le Penová. SPD zahájí bruselské tažení

Do EU proti EU. Do kampaně pro evropské volby vstoupí dnes naplno také první euroskeptická síla, SPD. Na pražském Václavském náměstí si její sympatizanti napřed vyslechnou hodinový koncert krajně pravicové skupiny Ortel a poté projevy lídra hnutí Tomio Okamury a jeho zahraničních hostů. Pozvání do Prahy přijali dva hlavní nacionalističtí lídři v rámci EU: předsedkyně francouzské Národní fronty Marine Le Penová a lídr holandské Strany pro svobodu Geert Wilders, který platí za předního odpůrce islámu a migrace v Evropě.

Jednotu protievropských sil v EU pak má z velkoplošné obrazovky stvrdit ve videozdravici i italský ministr vnitra Matteo Salvini, který také ostře vystupuje proti přistěhovalecké vlně.

Získat některé z jednadvaceti křesel, které českým poslancům v Evropském parlamentu náleží, však pro Okamurovu partaj nebude vůbec snadné.

„Podle průzkumů se pravděpodobně staneme druhou nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu,“ tvrdí sice Okamura na svém Facebooku, realita je však jiná.

Podle posledního oficiálního průzkumu, který Evropský parlament zpracoval na základě dat z jednotlivých členských zemí začátkem dubna, by si sice frakce Evropa národů a svobody (ENF) měla oproti stávajícímu stavu poměrně výrazně polepšit (oproti stávajícím 37 mandátům jim průzkum přisuzuje 62 křesel), na post druhé nejsilnější frakce v europarlamentu by však ani takový vzestup rozhodně nestačil.

Samotná SPD se pak v domácích průzkumech o eurovolbách pohybuje dlouhodobě na pětiprocentní hranici. Zmíněný průzkum, který za Česko zpracovávaly agentury Kantar a Median, jí přisuzuje jediný mandát.

A to přesto, že mezi nacionalistickými, protimigračními stranami v Česku SPD nejspíš nebude mít reálného konkurenta. „To, že voliči přijdou na koncert Ortelu, ještě neznamená, že dorazí i za měsíc volit,“ říká sociolog Daniel Prokop.

Proti úspěchu SPD totiž stojí tradičně nízký zájem českých voličů, před pěti lety jich svůj hlas odevzdalo jen 18 procent. Menší účast hlásilo v roce 2014 z celé osmadvacítky už jen Slovensko.

Naopak ve Francii a Itálii slavily protievropské partaje Le Penové a Salviniho úspěch právě i díky vysoké volební účasti – přes 42 procent voličů dorazilo k urnám ve Francii, v Itálii to pak bylo dokonce 57 procent – a europoslanci těchto zemí tak tvoří téměř dvě třetiny frakce ENF.

V Čechách navíc k volebním urnám přicházejí spíše ti, kteří se o dění v EU zajímají a jsou evropsky naladění. Po Okamurou slibované referendum o setrvání v Unii i o rozboření samotné Unie je tak momentálně v Česku výrazně nižší poptávka než v minulosti.

„Celkově euroskeptismus v Česku výrazně klesl, zatímco dnes by v referendu pro vystoupení z EU hlasovalo asi 35 procent Čechů, v minulosti to byla až polovina,“ dodává Prokop. S utichající migrační vlnou tak vůči Unii kriticky naladění Češi znovu slyší hlavně na omezení byrokracie a navrácení maximální suverenity v rozhodování pro národní státy. Jenže tato témata už SPD „vyfoukla“ ODS a chystá se k tomu v kampani i hnutí ANO.

Hlavní strategií SPD tak podle Prokopa bude protimigrační a protiislámská rétorika. A také riziko globalizace a ohrožení „bruselskými elitami“: „SPD se v posledních týdnech před volbami pokusí vyvolat ve voličích dojem akutního ohrožení, které jediné by mohlo jejich příznivce výrazněji mobilizovat k tomu, aby se voleb vůbec účastnili.“