Napravíme to ještě v lednu, řekl Pfizer na kritiku za pozdní dodávky vakcín

Pandemie koronaviru ve světě nijak nepolevuje, nakaženo bylo už více než 95 milionů lidí a přes dva miliony lidí už nemoci covid-19 podlehlo. V době, kdy se evropské státy, které patří k těm vůbec nejpostiženějším, snaží urychlit očkovací kampaně, se začaly dodávky nejčastěji využívané vakcíny zpožďovat.

V sobotu proto farmaceutický gigant Pfizer spolu s německou společností BioNTech, jež se na vývoji vakcíny podílela, vydaly prohlášení. Oznámily v něm, že pokračují práce na zvýšení kapacity továrny Pfizeru v Belgii. To by mělo firmě umožnit ve druhém čtvrtletí letošního roku „významně“ navýšit výrobu požadované očkovací látky.

Firma se plánuje dostat z původně slibovaných 1,3 miliardy dávek za rok na dvě miliardy. Každá vakcína přitom musí být očkována ve dvou dávkách, jen na naočkování celé populace v EU by tedy bylo potřeba více než 900 milionů dávek.

Od 25. ledna firma obnoví dodávky vakcíny do Evropské unie tak, jak byly původně nasmlouvány. Pfizer tak reagoval na kritiku, která se na něj hrnula ze všech stran: šest skandinávských a baltských států označilo současný stav za „nepřijatelný“, Belgie mluvila o „nepochopitelné absenci komunikace“ ze strany Pfizeru. Německé ministerstvo zdravotnictví si pak v pátek postesklo, že americký koncern sliboval „závazná data dodávek“.

Výpadky dodávek od Pfizeru se v jednotlivých zemích lišily, nebyly ale zanedbatelné. Například norské úřady oznámily, že mají v tomto týdnu dostat o 18 procent vakcín méně, než očekávaly. Švédsku zase firma sdělila, že vakcín dostane v následujícím týdnu o čtvrtinu méně.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová proto podle svých slov „okamžitě“ zavolala šéfovi Pfizeru Albertu Bourlovi: „Vysvětlil mi, že v následujících týdnech budou dodávky opožděny, ujistil mě ale, že všechny dávky garantované pro první čtvrtletí v něm budou také doručeny,“ citoval von der Leyenovou deník Financial Times.

Prohlášení Pfizeru nicméně znamená znatelný posun. Na první kritiky firma reagovala vysvětlením, že zpoždění dodávek vzniklo kvůli snaze vyrábět více, než se původně plánovalo. To však ale znamená, že firma potřebuje další povolení od regulátorů. Proto Pfizer uvedl, že to bude mít „dočasný dopad“ na dodávky na konci ledna a začátku února a že se zvýšení produkce dočkáme od konce února nebo začátku března. Nyní tedy firma poněkud couvla a obnovení dodávek v původní výši slíbila už na 25. ledna.

Problémy s dodávkami dávek navíc přišly v době, kdy se objevily první varovné zprávy o vedlejších účincích vakcíny. Norský institut veřejného zdraví informoval, že v důsledku vedlejších účinků vakcíny Pfizer/BioNTech už zemřelo 13 lidí. Ve všech případech šlo o klienty pečovatelských ústavů, všem bylo minimálně 80 let.

Francie oznámila, že dočasné zpoždění dávek ohrožuje její očkovací strategii – právě dnes začali tamní zdravotníci očkovat lidi starší 75 let. Francie dosud naočkovala asi 400 tisíc lidí, do konce ledna plánuje milion. O víkendu přitom země galského kohouta překonala další smutný mezník – v zemi už na koronavirus zemřelo přes 70 tisíc lidí.

Právě na vakcínách značky Pfizer/BioNTech jsou evropské země nejvíc závislé, tato látka byla také jako první schválena Evropskou lékovou agenturou. Až poté přišla na řadu americká Moderna, levnější a snadno skladovatelná vakcína firmy AstraZeneca vyvinutá spolu s vědci z Oxfordské univerzity požádala o povolení na evropském trhu až v lednu. Evropská léková agentura nyní zkoumá její využití a k dispozici pacientům by měla být v případě schválení v polovině února.