Hlavní obsah

„Namísto záchranky pohřebáky“. Obyvatelé Rumburku se bouří kvůli krachu nemocnice

Rumburská nemocnice v krachu.Video: Šárka Kabátová, Seznam Zprávy

Namísto záchranky si rovnou můžeme zavolat pohřební službu, stěžují si obyvatelé severočeského Rumburku. Jsou přesvědčení, že nemocnice, která je aktuálně v insolvenci, přestane poskytovat péči. Dojíždění do České Lípy nebo Děčína podle nich není řešením.

Článek

Městská nemocnice končí po pondělku definitivně v insolvenci. Situaci, kterou má řešit i premiér Andrej Babiš, ale nedává spát tamním obyvatelům a zdravotnímu personálu. Ostatně právě těch se krach nemocnice dotýká nejvíce. Reportéři Seznamu jeli na místo a zjišťovali, jak se jim „zamlouvá“ plán B, tedy že by měli podle politické garnitury v Rumburku dojíždět do nemocnic ve vedlejších městech. Konkrétně Děčína a České Lípy.

„To bude velký problém. Především pro důchodce a děti. Aby zrušili nemocnici, to je velká škoda pro Šluknovský výběžek,“ říká rozzlobeně muž, který jedním dechem volá po tom, aby kraj situaci zachránil. Před nedávnem se tentýž muž vyboural na silnici. Už současný stav zdravotnictví v Rumburku v něm prý nevyvolává pocit jistoty a klidu. „Věděl jsem, že dojezdový čas záchranky je dlouhý, tak jsem se radši na vyšetření dopravil sám,“ popisuje zoufale situaci s odkazem na přetížení záchranné služby v okolí jeho bydliště. „Kam my potom s rodinou budeme jezdit, s otcem, matkou, dětmi?“ ptá se. Na odpověď nečeká.

Městská nemocnice zajišťuje aktuálně péči pro 55 tisíc obyvatel Šluknovského výběžku. Jenže kvůli dlouhodobému potýkání se s dluhy hrozí, že by skutečně mohla omezit svůj provoz. Ostatně už nyní podle slov ředitele zařízení Petra Dubravce, se kterým Seznam mluvil, musela nemocnice částečně změnit své fungování. Akutní péče je sice stále poskytována, došlo ale k sestěhování některých oddělení. Nejvíce trpí lůžková péče.

Důvod? Rumburští zastupitelé v úterý odmítli uhradit ztrátu za loňský rok ve výši 52 milionů korun. Pro nemocnici přitom pracuje 240 stálých zaměstnanců a 80 externistů. Lužická nemocnice v Rumburku nemá na jejich červencové výplaty. Tedy ne pro všechny. S reportéry se zaměstnanci nemocnice zdráhali hovořit. Ze zoufalosti jen kroutili hlavou s tím, že „o tom snad radši ani veřejně nebudou mluvit“.

Jiní malou odvahu našli. „Já sice nejsem zaměstnancem, jezdím sem jen se sanitou, ale řeknu vám, že bez těch obětavých holek vevnitř to tu můžou rovnou zavřít,“ říká muž před vchodem o personálu nemocnice. „Už takhle je to katastrofa, všechny porody musíme vozit jinam. Ty dojezdy jsou dlouhé. Takhle to nejde řešit, protože i v tom Děčíně jednou řeknou, ať už tam další pacienty nevozíme, že to sami nestíhají,“ vypráví.

Podle ředitele Dubravce teď vše závisí na tom, kolik zaměstnanců bude v rumburské nemocnici setrvávat. Někteří už podali výpověď, jiní zvažují pracovní nabídky z Německa nebo úplný odchod z oboru. Pak je tu ještě jedna skupina, která slouží ve zdravotnickém zařízení dál, ale čeká, co se bude dít. „Pokud nám pojišťovny zastaví platbu kvůli insolvenčnímu návrhu, nebudeme schopni vyplatit vše,“ uvedl Dubravec. „Zaměstnanci mají pracovní smlouvu a k situaci se nyní musí postavit každý podle svého,“ dodal s tím, že jen díky obětavosti jeho zaměstnanců může být péče o pacienty nadále poskytována.

Za všechno může stát?

Obyvatelům Šluknovského výběžku ale podobné výroky nic neříkají. Mají jasno – za kritickou situaci podle nich můžou politici i vedení nemocnice. „Za to může tenhle stát. Proč se nestaral dřív? Proč to neřešil, když trochu kapalo? Teď už všem teče do bot,“ říká rozhořčená žena, která vyprovází svou maminku z nemocnice. „To chtějí, abychom si rovnou objednali pohřeb?“ dodává.

Podobný názor zastávají i další obyvatelé Rumburku, se kterými Seznam mluvil. Nabízené řešení ze strany politiků, že mají dojíždět do vedlejších měst, vidí jako nesmysl. „Oni říkají, že je to 40 nebo 50 kilometrů, ale to není pravda. Pro některé obyvatele by to bylo třeba i sedmdesát kilometrů,“ říká jeden z lidí.

Finanční problémy, do kterých se nemocnice dostala, se budou řešit i na vládní úrovni. V blízké době se mají zástupci města, nemocnice a Krajské zdravotní sejít s premiérem Andrejem Babišem a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. To ovšem místní příliš neuklidňuje.

Největším věřitelem nemocnice jsou zdravotní pojišťovny. Jako první by měl insolvenční správce uhradit požadavky zaměstnanců. Ztráta za loňský rok je 52 milionů korun, podobná se předpokládá za letošní rok. Celkové dluhy nemocnice mohou být 80 až 100 milionů korun. Jaké jsou přesně, by mělo být známo po zveřejnění auditu, který si objednala Krajská zdravotní.

Související témata:

Doporučované