Článek
Když se v prodejně s kuchyňskými potřebami v pražském centru Florentinum prodavačů zeptáte, jestli naproti v pobočce čínské banky někdy viděli její pracovníky, zavrtí hlavou. Honosná pobočka Bank of China v centru Prahy poblíž Masarykova nádraží vypadá, jako by každý den měla od rána do večera otevřeno pro veřejnost. Kdyby se však zájemce rozhodl, že si u Bank of China otevře účet, ve Florentinu narazí do zavřených skleněných dveří. Ve skutečnosti pobočka pro veřejnost nefunguje.
Jde o další důkaz toho, jakým způsobem se rozplynula pohádka o čínských investicích pro Českou republiku. Přitom ještě v roce 2016 prezident Miloš Zeman sliboval, že čínští finančníci sem nalijí 95 miliard korun. Zůstalo však jen u slov, na což nezvykle ostře reagoval i Zeman. Čínu za to zkritizoval a dokonce odmítl v dubnu navštěvu svého protějšku Si Ťin-pchinga, což ve výsledku může zastavit česko-čínské obchodní vztahy.
Bank of China se řadí mezi největší čínským státem vlastněné banky. Už v roce 2015 její manažeři proklamovali, že v pražském Florentinu otevřou pobočku. „Tato banka může pomoci expanzi českých firem s jejich výrobky a službami v Číně, a také jsou přirozeně možné společné projekty na třetích trzích,“ byl přesvědčený i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Dnes lze o české pobočce obří čínské banky vypátrat jen základní informace. Instituce se pyšní, že byla první čínskou bankou, která vstoupila na český trh. Z obchodního rejstříku vyplývá, že Bank of China tu nepůsobí na přímo, ale skrze odštěpný závod regionální centrály v Budapešti.
Horká linka pro vybrané
Seznam Zprávy vyzkoušely, jakým způsobem česká pobočka Bank of China v Praze funguje. Dovolat se dalo pouze na takzvanou horkou linku. „Pošlete nám základní informace o firmě. Roční obrat, svůj podnikatelský záměr nebo jaké služby byste potřebovali. Na základě toho se vám ozveme,” ozvalo se na druhém konci drátu trochu lámanou češtinou. Pracovnice banky trvala na tom, že nejdříve je zapotřebí zaslat data o firmě, až poté by případně bylo možné se sejít – údajně v kanceláři v budově Florentina, kde se nachází i zavřená pobočka.
Zcela bez aktivit tady ovšem čínský finanční ústav není. V roce 2018 totiž v rámci přefinancování poskytla zhruba miliardový úvěr pro holding Agrofert patřící do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). „Bank of China (Hungary) Close Ltd. otevřela svou pobočku v Praze ve Florentinu koncem roku 2015 a od jara 2016 zde poskytuje své služby, zejména platební styk a úvěry. Pobočka sídlí ve Florentinu, nikoliv však ve vámi zmíněných přízemních prostorech. Pro obsluhu naší cílové skupiny klientů není toto přepážkové pracoviště vhodné,” uvedlo vedení pražské pobočky Bank of China ke svému sídlu.
Zástupci bankovního domu potvrdili, že služby poskytují výhradně korporátním klientům. „Zaměřujeme se na největší české společnosti a na lokální pobočky a dceřiné společnosti čínských firem. V současné době neuvažujeme o zahájení nabídky bankovních služeb pro retailové klienty či malé a střední podniky. Naše pobočka zaměstnává zhruba 20 zaměstnanců,” uvedli. Kromě výdělku chce Bank of China přispět i ke kultivaci česko-čínských obchodních vztahů. „Počet klientů nezveřejňujeme, ale z výše zmíněného obchodního zaměření vyplývá, že ani nemůže být nijak vysoký. Naším cílem je svými aktivitami přispět k rozvoji česko – čínských ekonomických, obchodních a finančních vztahů,” napsali zástupci banky Seznam Zprávám.
Bankéřova sázka na prezidenta
Jak si banka v uplynulých letech vedla finančně? Dle účetní uzávěrky za rok 2018 činil zisk necelých 55 milionů korun, za předešlé roky však dle dokumentu banka neuhradila ztrátu bezmála 115 milionů korun.
Když v polovině roku 2017 (tedy půl roku před prezidentskou volbou) šéf české pobočky Bank of China Hou Wenbo deníku E15 poskytl rozhovor, byl přesvědčený, že motorem obchodování budou kvalitní česko-čínské vztahy. „České firmy i zdejší lidé, myslím, už do značné míry změnili svůj postoj vůči Číně a cítí partnerství s naší zemí především jako výhodu. Pokud vyhraje Miloš Zeman, pro vztahy to bude samozřejmě jen dobře, pokud ne, nedomnívám se, že by chtěl nový prezident současné dobré vztahy s Čínou měnit, nebylo by to moudré ani dobré pro byznys,” domníval se tehdy Wenbo.
Otázkou tedy je, jak se Bank of China (a samozřejmě nejen jí) bude dařit v Česku podnikat nyní, po výrazném ochlazení vztahů mezi českými a čínskými politiky. Styčný důstojník čínských finančníků v Česku Jaroslav Tvrdík má obavu, že poté, co prezident Miloš Zeman odmítl potkat se v dubnu s čínským prezidentem, obchodní vztahy mezi oběma zeměmi se velice zhorší. „Prezident Si Ťin-pching pozval Miloše Zemana na státní návštěvu jako hlavního hosta celého summitu. Chápu prezidentovo zklamání z nenaplnění jeho očekávání. Když ale z česko-čínského vztahu zmizí jeho ochranný deštník, reálně hrozí, že žádné česko-čínské vztahy mnoho let již opravdu nebudou. A to pak je pro české firmy v Číně obří problém,” řekl v úterý Seznam Zprávám Tvrdík.
