Nález kontrolorů ukazuje, že Schillerová nehlídá způsob výběru daní

Není to zrovna dobrá vizitka pro Ministerstvo financí, kde má už od začátku roku 2016 výběr daní na starosti Alena Schillerová (nejdříve jako náměstkyně, od konce roku 2017 jako ministryně). „Ministerstvo financí neprovedlo v kontrolovaném období u finanční správy žádnou dohlídku se zaměřením na postup při správě daně,“ stojí v kontrolním závěru NKÚ.

Nejvyšší kontrolní úřad tak potvrzuje informace ze série reportáží Seznam Zpráv. Doložili jsme v nich, jak snadno a beztrestně mohou berní úředníci zničit prosperující firmu – prostě udělají chybu.

Poukázali jsme na to minulý týden i u plzeňské firmy Workpress Aviation (WPA), v níž jde mimo jiné o tvrzení finanční správy, že firma šidila na daních. Financové na ni vydali zajišťovací příkazy ve výši 21 milionů korun, což firmu okamžitě téměř položilo. Případ řešila i policie, která nejdříve využila zmanipulovaný znalecký posudek a začala jednatele firmy stíhat pro krácení daně, následně zasáhli státní zástupci a stíhání zastavili s tím, že se „skutek nestal“. Finanční správa však trvá na svém a zabavené peníze odmítá vrátit. Hodnota firmy se mezitím propadla o 311 milionů.

„Aby úředníci měli nějaký generální ‚pardon‘, že ať rozhodnou jakkoliv, tak se tím nikdo nebude zabývat, to nepovažujeme za správné,“ řekl v rozhovoru prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kala.

Kontrola NKÚ se odehrála před dvěma lety, její závěry se zabývala vláda loni v únoru. Kontroloři se zaměřili na výběr daně z příjmů právnických osob v období let 2013 a 2016, tedy z větší části už z dob, kdy Ministerstvo financí vedl dnešní premiér Andrej Babiš a náměstkyní byla Alena Schillerová.

Odhalených 180 milionů korun, které finanční úřady chybně vybraly od firem a následně je musely vracet – včetně úroků 61 milionů korun, které zatížily státní rozpočet, takže jsme za chyby zaplatili všichni –, ale rozhodně nevedlo k vyvození odpovědnosti vůči kterékoliv odpovědné osobě.

Naopak. Reakce finanční správy byla ve stylu, že jde o zanedbatelné částky. „Z hlediska celkového inkasa daně je částka vrácených přeplatků za chybně vyměřenou daň bagatelní,“ píše se ve stanovisku GFŘ k nedostatkům zjištěným kontrolním úřadem.

Toto vyjádření rozhořčilo prezidenta NKÚ: „Z makroekonomického pohledu mají nepochybně pravdu: státní rozpočet má 1,5 bilionu korun, takže pro ně není dvě stě milionů makroekonomicky významných. Ale my za tím musíme vidět osud každého jednotlivého podnikatele, který má prostě starosti, musí platit právníky, daňové poradce, soudit se, čekat na pravomocné rozhodnutí – a teprve pak někdy možná dostane ty peníze zpět. Už proto rozhodně nejde o bagatelní záležitost. A my bychom chtěli, aby tomu daňová správa věnovala větší pozornost.“

Ministryně financí Alena Schillerová odmítla na přímo položené otázky Seznam Zpráv, jakou cítí odpovědnost za excesy z posledních pěti let, odpovídat. „Mějte se hezky, krásný den,“ byla její jediná odpověď.

Při nedávném veřejném slyšení v Senátu na téma „kontrolní postupy při správě daní“ ale zdůraznila, že práci finančních úřadů její ministerstvo kontroluje. A dále že nehodlá připustit, aby se berní úřady dostaly pod jakýkoliv tlak.

„Úlohou Ministerstva financí ve vztahu k finanční správě je především posouzení toho, zda neexistuje nedostatek v nastavení celkového systému, respektive zda tyto nedostatky, které byly indikovány v minulosti, se již podařilo vyřešit. Tuto svoji roli realizuje ministerstvo především tím, že dohlíží na činnost Generálního finančního ředitelství,“ prohlásila ministryně Schillerová.

Kontrolní závěr NKÚ, který se týkal období do roku 2018, uváděl něco jiného. Viz věta zmíněná v úvodu článku o absenci kontrol ze strany ministerstva.

Nadto má Ministerstvo financí kontrolu za pouhou formalitu. Ve vládním usnesení ke kontrolnímu závěru z února loňského roku neexistující „dohlídky“ nad činností finanční správy to úřad vysvětlovalo těmito slovy: „Prověřování postupu správce daně dohlídkovou činností je určitým formálním postupem, a to se všemi nevýhodami, které z toho plynou. Reálně k prověřování postupu dochází na každodenní bázi s tím, že některé z nich jsou pro dostatečnou auditní stopu nezbytným způsobem formalizovány.“

Jako příklad ministerstvo uvádí pravidelnou účast svých zástupců na „jednotlivých metodických poradách finanční správy“.

Není to tak dlouho, co ministryně financí Alena Schillerová opakovaně tvrdila veřejnosti i členům parlamentu, že ve finanční správě neexistuje nic jako systém odměn za „zakleknutí“ na firmy.

Reportáže Seznam Zpráv už letos na jaře ukázaly, že se motivace finančních úředníků vázala na vykazování počtu zákroků vůči podnikatelům.

Například v jednom dokumentu z roku 2018, který vypočítává úkoly zaměstnanců, byl pevně určený počet dražeb, který má berní úředník vykonat. „Provést nejméně čtyři dražby movitých a nemovitých věcí,“ stojí ve výčtu „individuálních cílů“.

Správně by přitom úředníci měli nařizovat dražbu až v případě, že se peníze nedají vymoci jiným způsobem a jsou splněny všechny předepsané podmínky.

Podobná praxe podle jedné ze zaměstnankyň Finančního úřadu ve Valašském Meziříčí fungovala také u zajišťovacích příkazů.

Vedení finanční správy se k uznání takové praxe dlouho nemělo a vehementně ji popírala i ministryně Schillerová. „Nemohou být a nejsou motivováni finanční úředníci tím, aby dostávali odměny za doměrky, prostě… není to pravda, je to prostě lež,“ řekla v listopadu 2018 v televizi Prima.

V září 2019, o necelý rok později, už musela Schillerová přiznat, že „pokyn“ existoval. Popírala však, že by se uplatňoval. „Oni nemohou být motivováni žádnou odměnou, je to nesmysl. Já jsem to dělala v praxi,“ uvedla ministryně financí. Před politickou kariérou působila ve vedení Finančního úřadu Brno-venkov.

Ředitelka Finanční správy ČR Tatjana Richterová, která do funkce nastoupila před dvěma lety, nicméně přiznala, že tento princip před jejím příchodem platil a na odměnách bylo vyplaceno kolem 200 tisíc korun. Sama pak tento pokyn zrušila.

Ministryně Schillerová tak byla usvědčena svou podřízenou minimálně z toho, že neví, co se na finanční správě dělo a děje. Anebo že záměrně neříkala pravdu.

Minulého ředitele finanční správy Martina Janečka, který systém odměn za „zakleknutí“ provozoval – prý za zády ministryně –, Schillerová jmenovala ředitelem Finanční správy v Českých Budějovicích. „Skutečnost, že vysoce postavený manažer s řadou cenných zkušeností zůstává ve službách státu, vnímám pozitivně,“ komentovala to tehdy Alena Schillerová.

Reportážní série Seznam Zpráv vyvolala diskusi o fungování finanční správy i mezi politiky a odbornou veřejností. V červnu, po prvních reportážích, byla předvolána ředitelka GFŘ Tatjana Richterová na rozpočtový výbor Sněmovny, koncem září pak do Senátu. Na obou jednáních si vyslechla kritiku od zákonodárců, právníků a daňových poradců.

V reakci na poslední reportáž o plzeňské firmě WPA někteří poslanci avizovali, že budou chtít znát od ministryně Schillerové vysvětlení při interpelacích.

Případy finanční správy dál sledujeme.