Naletěli podvodníkům, po deseti letech na ně pojišťovny posílají exekutory

Jana Svobodová před lety naletěla podvodníkům s životními pojistkami (žena si nepřála být jmenována, a nejedná se tedy o pravé jméno, redakce ale její identitu zná). Situace je pro ni o to těžší, že se citelně dotýká i dalších členů rodiny.

„Už je to strašně dávno. Bratr tehdy pracoval pro nějakou firmu, uzavíral pojistky. Chtěla jsem mu tenkrát pomoct, tak jsem mu to podepsala,“ říká.

Ta firma se jmenovala AQ Profit, s. r. o. a podle pravomocného rozsudku lákala prostřednictvím podvedených klientů peníze z pojišťoven. V letech 2012 a 2013 uzavřela pro pojišťovny více než 900 smluv na investiční životní pojištění a zinkasovala za to tučné provize. Nabídka zněla až neuvěřitelně: Firma nabízela, že za klienty bude pojištění po celou dobu smlouvy sama platit, respektive jim posílat potřebnou částku každý měsíc na účet.

„Ze začátku bylo všechno v pohodě. Potom ale přestaly chodit peníze, tak jsme si s bráchou říkali, že bude nějaký průšvih. Měla jsem z toho strach, tak jsem ještě nějaké peníze poslala. Potom se ukázalo, že je to podvod. Brácha říkal, ať to neplatím, že je to všechno pozastavené. No a najednou přišli k mámě exekutoři a začali jí olepovat věci v bytě, přestože už jsem tam dávno nebydlela. Potom to nějak vyšumělo,“ popisuje téměř deset let staré události dnes asi pětatřicetiletá žena.

Podvod se skutečně brzo provalil a jeho organizátoři stanuli před soudem, který po letech dospěl až ke konečnému verdiktu. Olomoucký vrchní soud 14. května 2021 zamítl odvolání a potvrdil několikaleté tresty. Hlavní organizátor Jozef Hliva dostal sedm let, jeho společník Alois Kunovský 5,5 roku za mřížemi. Třetí potrestaný, Miroslav Kašpar, odešel už od předchozího soudu s podmínkou.

Jenže exekutorský úřad Prahy 3 začal po letech znovu vymáhat dlužnou částku po oběti podvodu. Pro Českou podnikatelskou pojišťovnu žádá od paní Svobodové 13 427 korun. Druhá výzva k úhradě, tentokrát pro Kooperativa pojišťovnu, je vyčíslená na částku 9220 korun.

„Najednou zničehonic, bez jakéhokoliv upozornění, papíru, ničeho, se u mámy v paneláku, kde už spoustu let nebydlím a nemám tam ani trvalý pobyt, objevila obálka nalepená na vchodových dveřích. Výzva k zaplacení dluhu. S mámy adresou, ale mým jménem. Bylo to nalepené veřejně na dveřích bytového domu,“ popisuje Svobodová.

Obálka byla podle ní jenom částečně zalepená. TOTO JE VAŠE POSLEDNÍ MOŽNOST DOMLUVIT SE NA ZPŮSOBU ZAPLACENÍ PŘED PROVEDENÍM MOBILIÁRNÍ EXEKUCE !!!, stojí ve výzvě z 12. července 2021.

„Hlavně pro mámu je to hrozné, je to katastrofa. Vůbec nechápu, jak si to exekutoři mohou dovolit,“ říká Svobodová.

Soudní exekutor Miroslav Pokorný připouští, že výzvu k úhradě dluhu mohl nalepit na venkovní dveře bytového domu. Je to podle něj běžná praxe, přestože k dokumentu má v tu chvíli přístup úplně kdokoliv, v čele s desítkami či stovkami ostatních obyvatel velkého panelového domu.

„Nevím, jestli jsem tam byl já, nebo kolega. Výzvy dáváme do schránky, pokud jsou označené a pokud se dostaneme do vchodu. Většinou zvoníme na zvonky. Nevím, jestli konkrétně tato výzva byla vylepena na vchodové dveře v uzavřené obálce, nebo jestli byla vložena do schránky,“ připouští exekutor.

Jana nakonec s pomocí svého bratra a najaté advokátky podala návrh na zastavení obou exekucí. Argumentuje přitom výše popsaným příběhem, tedy tím, že dluh způsobili podvodníci, kteří za to také byli odsouzeni.

Redakce oslovila obě pojišťovny s dotazem, proč požadují splacení dluhu od obětí a ne od pravomocně odsouzených pachatelů podvodu.

„Je pravda, že získatel (prostředník, který jménem pojišťovny navrhl uzavření pojistné smlouvy, pozn. red.) AQ Profit, s. r. o. pro nás v minulosti sjednával pojištění. Protože však spolupráce z jejich strany neodpovídala nastaveným standardům, navíc na jejich straně vznikl vůči Kooperativě dluh, uzavřeli jsme s nimi v srpnu 2013 dohodu, která řešila splátky dluhu na provizích. Zároveň jsme postupně oslovovali jejich klienty u nás pojištěné a řešili s nimi jejich pojištění. Nicméně v září 2014 byl na AQ Profit prohlášen konkurz. My jsme v tomto řízení přihlášeni, tj. vymáháme dluh na provizích v tomto konkurzu. Připojili jsme se také se svými nároky do trestního řízení s iniciátory protiprávního jednání ze společnosti AQ Profit,“ uvedl Milan Káňa, mluvčí společnosti Kooperativa pojišťovna.

„Bohužel ke konkrétnímu případu vám bez písemného souhlasu klientky, kterou zmiňujete, nemůžeme konkrétnější informace poskytnout. Jen můžeme říci, že její smlouva přes výše zmíněného získatele sjednána nebyla,“ dodal.

Pojišťovna tak tvrdí něco jiného než muž, který smlouvu se svojí sestrou uzavřel.

„Určitě byla smlouva sjednána prostřednictvím AQ Profit, s. r. o., sám jsem ji podepisoval! Není pravdou, že byla sestra ze strany Kooperativy kontaktována. Nebylo s ní toto vůbec řešeno,“ tvrdí bratr podvedené ženy.

Ani Česká pojišťovna nechce vymáhání peněz od podvedené ženy komentovat. Odkazuje se přitom na zákon.

„Ve věci AQ Profit, s. r. o. potvrzujeme, že v insolvenčním řízení řešíme (konkurzem) proti zmíněnému získateli přihlášenou pohledávku z dlužných provizí a malou pohledávku z dlužného pojistného. Dále jsme se pro dlužné provize připojili do trestního řízení proti pánům Hlinovi, Kunovskému a Kašparovi. Tedy v této věci postupujeme s péčí řádného hospodáře. Pokud jde o vámi zmíněnou klientku, nemůžeme Vám poskytnout další informace v souladu se zákonem o pojišťovnictví 277/2009 Sb., paragraf 126 – Mlčenlivost. Klientka se na nás může obrátit osobně a jsme připraveni s ní tuto záležitost projednat,“ uvedla na dotaz redakce mluvčí Renata Houštecká.

Jestli exekutorský úřad vyhoví žádosti o zastavení exekuce, není v době vydání článku zřejmé.

Bratr Jany Svobodové mezitím popisuje, jak se krátce po dvacítce stal součástí podvodného systému na lákání peněz z lidí a pojišťoven.

„Pracoval jsem pro firmu AQ Profit, kam jsem se dostal přes inzerát na Facebooku. Psali tam: ‚Sháníme obchodní zástupce ve finanční sféře.‘ Já jsem v té době dělal brigádníka pro OVB, byla to taková éra pojišťováků, kteří běhali a sepisovali ty životní pojistky a podobně,“ popisuje dnešní třicátník.

„Když mi pan Miroslav Kašpar nabízel tu pozici, tak mi bylo řečeno, že jejich byznys je v něčem speciální. Že ty lidi nenutí, aby si uzavřeli životní pojistku, ale že je to spíš takový produkt zdarma. To už mi trošku smrdělo, ale prostě… Chtěl jsem znát detaily. Nakonec z něj vypadlo, že jsou dvě firmy,“ říká.

Firma AQ Profit, s. r. o. Miroslava Kašpara rekrutovala ‚finanční poradce‘. Druhá firma se jmenuje Business Club Consulting, s. r. o. a sídlí na Slovensku. V té figuroval Jozef Hliva, člověk, který se tvářil jako investor a měl finančně zastřešovat placení životního pojištění.

„V praxi to fungovalo tak, že jste jako ‚poradce‘ s někým uzavřel životní pojistku. Zároveň s ním byla sepsána dohoda o mlčenlivosti, kde bylo napsáno, že se klient podpisem smlouvy zavazuje nemluvit o podmínkách toho produktu a každý měsíc mu budou chodit na účet peníze, ze kterých bude platit to pojištění,“ říká bývalý zaměstnanec.

„Finanční poradci“ nedostali žádné produktové školení, nikdy nebyli v žádné pojišťovně ani školicím centru, nikdo je nijak nepřipravil, připomíná muž, který přivodil exekuční řízení na svoji rodinu. AQ Profit se nakonec ocitla v insolvenci a na její majetek byl vyhlášen konkurz. Jednatel firmy Miroslav Kašpar vyvázl s podmínkou a pošramocenou pověstí. Společně se Slovákem Hlivou ze společnosti Business Club byl totiž jako jako hlavní pachatel označen jistý Alois Kunovský, který „podnikání“ s pojištěním fakticky řídil.

„My jsme jako dvacetiletí kluci nevěděli absolutně nic. O co jde, co to je, k čemu to slouží. Byli jsme tlačení k tomu ‚bouchat‘ smlouvy jednu za druhou, zatáhnout do toho kamarády, rodinu,“ popisuje bratr podvedené ženy.

Majitelé podle něj vymýšleli různé motivační kampaně. Za třicet uzavřených smluv si třeba mladí „finanční poradci“ mohli na víkend půjčit Porsche. Zpočátku všechno vypadalo růžově, jak se ale ukázalo později, nešlo o skutečný byznys. Cílem bylo vylákat z pojišťoven velké množství peněz najednou.

„Obchodní zástupce uzavřel smlouvu, za to dostal odměnu, řekněme 4000 korun. Oni ale od té pojišťovny dostali třeba 35 000 nebo 40 000. Z toho zaplatili tu odměnu a zbytek poslali do Business Clubu, takže z peněz, které sama pojišťovna zaplatila, potom platili klientovi pojistku.“

Typicky to mělo být přesně na dva roky a ve výši 2000 korun měsíčně, dohromady tedy 48 000. Takový „byznys“ by pro investora nutně znamenal ztrátu. Jenže po třetím či čtvrtém měsíci firma přestala klientům peníze posílat, a těm tak nezbylo než doplatit zbytek ze svého.

„Troufám si říct, že tam bylo třeba 1500 klientů. Všichni byli víceméně podvedeni. Můj kolega ty smlouvy za svoji rodinu a své klienty sám doplatil. Přišel asi o 400 000, aby neřešil problémy s exekutory,“ popisuje mladý muž, který do podvodu nechtěně zatáhl i vlastní rodinu. Podvedeni tedy byli jak klienti, tak pojišťovny.

Klienti mohli zdánlivě na smlouvě jenom vydělat. Uzavřeli investiční životní pojištění, které za ně měla platit společnost. K tomu ale museli poskytnout patnáct telefonních čísel svých známých. Firma potom všechny kontakty obvolala s tím, že jejich známý či příbuzný uzavřel výhodné životní pojištění a doporučil je jako solidní zájemce o stejný produkt. Z patnácti lidí se díky tomu prý obvykle tři nebo čtyři další chytli. Než celý podvod praskl, škoda se podle soudu vyšplhala nejméně na 45 milionů korun.

„Business Club v jednu chvíli přestal peníze posílat. Klienti se začali ozývat, co se děje. Začali se vymlouvat, každý měsíc to bylo něco jiného. První měsíc třeba ‚přesouváme bankovní účty, dejte nám týden času.‘ Platby se začaly zpožďovat. Přibližně po pátém měsíci se to zastavilo úplně. Telefonní číslo na Business Club bylo někde na Slovensku. Potom přestali komunikovat úplně,“ popisuje bývalý zaměstnanec.

Krátce na to z firmy odešel. Oči mu otevřel až dokument Rada nad zlato z roku 2015, který popisuje praktiky „finančních poradců“ a kulturu firmy OVB.

„Já jsem si tehdy vůbec neuvědomoval, že dělám něco špatně. Říkal jsem si: ‚Obcházím kamarády, jsem hrozně důležitý, dělám finančního poradce a mám za smlouvu čtyři tisíce.‘ Když se člověk snažil, přišlo mu na účet 35 nebo 40 tisíc. V devatenácti to byl skvělý výdělek. Začalo mi to docházet ve chvíli, kdy mi volali kamarádi, že jim nepřišly peníze.“

V portfoliu byly velké pojišťovny, kromě Kooperativy a ČPP také Generali, Česká pojišťovna, AXA nebo Komerční banka. Někteří klienti navíc uzavírali smlouvu s více pojišťovnami najednou, jako třeba právě Jana Svobodová. Kolika z nich zaklepali po letech na dveře exekutoři, lze jenom těžko zjistit.