Článek
Plastový odpad znečišťuje oceány, lesy, půdu i vzduch. Snížení jeho výroby a využívání je aktuální téma pro české supermarkety.
Nové kroky podniká například Tesco. Z obchodního řetězce mají zmizet mikrotenové sáčky a nahradí je pytlíky vyrobené z bavlny. Jejich výhodou je, že je zákazník může vyprat a opakovaně použít. Na rozdíl od plastových pytlíků zdarma ale za jeden zaplatí až 15 korun.
Novinkou, kterou Tesco testuje na prodejně v pražském obchodním centru Eden, je i takzvaný bezobalový prodej. Ten se týká ovoce a zeleniny, ale také sýrů nebo lahůdek. Zákazník si tak může ve vlastní nádobě odnést bramborový salát, salám nebo třeba klobásu.
Má to ale háček, obalu se totiž nelze úplně vyhnout. Z hygienických důvodů, které stanovuje česká legislativa, se potravina musí zabalit ještě do speciálních papírů. Ty jsou sice recyklované, ale i tak ve výsledku bezobalový prodej nedostává svého jména.
„My nevíme, jak zákazník nakládal se svým obalem. Proto kdybychom zákazníkovi dali například bramborový salát do vlastního obalu naší lžičkou, porušujeme tím zákon,” vysvětlil pro Televizi Seznam manažer Tesca Václav Koukolíček. Podle něj je situace kvůli omezení v legislativě komplikovaná. Zároveň ale upozorňuje, že plastové sáčky nebo igelitky jsou v problematice jen kapkou v moře. Větší problém vidí v samotných plastových obalech potravin, které často recyklované nejsou.
Prodej bez obalu supermarket zatím testuje. Po celé republice by mohl začít fungovat, spolu s nabídkou bavlněných sáčků, od Nového roku.
Bezplastový cíl má také obchodní řetězec Albert. Ten v pražské Galerii Butovice zkouší možnost zakoupit bez obalu luštěniny, cukr nebo rýži. Takový systém už podporují některé české drogerie, které umožňují nákup napříkad pracího prášku nebo šampónu do vlastní nádoby.
Současně supermarkety jako je například Penny, Globus či Kaufland nabízí ovosáčky k nákupu ovoce, zeleniny i pečiva. V dohledné době plánuje alternativu k mikrotenovým sáčkům i Lidl.
Ovosáček v nabídce Globus.
Dalším tématem je prodej plastových a papírových tašek. Ty papírové se už několik let v supermarketech prosazují – mají být šetrnější k přírodě a řada domácností je už začala vnímat jako alternativu ke „škodlivým” igelitkám. Ukazuje se ale, že i taška z papíru má negativní dopad na planetu. Konkrétně to ukázala studie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, podle níž jsou papírové tašky energeticky náročné na výrobu.
Rozdílně se k problematice tašek staví supermarkety Globus a Albert. První jmenovaný plastové tašky z nabídky úplně vyloučil s tím, že „nedává smysl podporovat materiál, který není zcela biologicky odbouratelný a jehož koncovkou jsou obvykle mikroplasty v přírodě”.
Naopak Albert odnosnou igelitovou tašku v nabídce ponechal a svůj krok považuje za prozíravý. „Z hlediska ochrany životního prostředí není zcela jasný environmentální dopad jednotlivých druhů, proto jsme právě igelitové tašky nestáhli z prodeje a nechali jsme volbu na zákaznících,” uvedl ředitel komunikace obchodů Albert Jiří Mareček.
Například Billa prodej papírových tašek úplně ukončila a nahradila je taškami z recyklovaného plastu. Jen pro Billu se mělo měsíčně pokácet až 300 stromů. Navíc se ukazuje, že tašku z papíru zákazníci znovu nevyužívají a končí ve směsném odpadu.
