Nákladní doprava prudce klesla, mohou za to i zastavené automobilky

Během prvních týdnů nouzového stavu poměrně výrazně poklesla intenzita nákladní dopravy na českých dálnicích. Dokládá to statistika o vybraném mýtném, které na vyžádání redakci Seznam Zprávy poskytla společnost CzechToll, provozovatel domácího mýtného systému.

V 11. týdnu (od 9. do 15. března), kdy byl nouzový stav vládou vyhlášen, se ještě předepsané mýtné pohybovalo na úrovni kolem 250 milionů korun. V dalších týdnech číslo klesalo a pomyslného dna dosáhly statistiky v 15. týdnu (6. až 12. dubna), kdy výběr spadl téměř na úroveň 150 milionů.

To by značilo pokles zhruba 40 procent. Do výběru mýtného ale promluvil faktor velikonočních svátků, stejně jako tomu bylo v následujícím 16. týdnu. „Každý z těchto dvou týdnů měl totiž o jeden pracovní den méně. Při běžném počtu pěti pracovních dní by se výběr mýtného pohyboval kolem 200 milionů korun za týden,“ poznamenává mluvčí CzechTollu Miroslav Beneš. V takovém případě by byl propad nákladní dopravy „jen“ zhruba dvacetiprocentní.

Další vývoj v dopravě naznačí právě končící týden, z něhož čísla zatím k dispozici nejsou, a všechny následující.

Na poklesu výběru mýtného se podle mluvčího Beneše projevuje jednak propad autobusové dopravy, komplikovaný průjezd přes hranice Česka (který v minulých týdnech vedl některé zahraniční autodopravce k objíždění přes okolní státy) a v neposlední řadě i uzavírky velkých podniků, hlavně v oblasti automobilového průmyslu.

Nelze přitom říct, že pokles by se týkal jen hlavních tahů. „Vybrané mýtné klesalo stejným tempem na dálnicích i na zpoplatněných silnicích I. třídy,“ doplňuje mluvčí Beneš.

Vojtěch Hromíř, generální tajemník sdružení autodopravců Česmad Bohemia, spatřuje naprosto klíčový důvod propadu v zastavení automobilového průmyslu. Vliv zeštíhlené autobusové dopravy na výběr mýtného jako zásadní nevidí. „Autobusy přestaly jezdit už dříve, navíc mají nižší sazby mýtného,“ čte statistiky Hromíř.

Co se týče dopravy spojené s automobilovým průmyslem, nejde podle něj zdaleka jen o tři české automobilky, ale i o desítky výrobců autodílů, kteří jsou součástí mezinárodních dodavatelských řetězců. Autoprůmysl zamrzl v celé Evropě.

„Teď jsme nejspíše na tom pomyslném dně. Doprava by se měla začít opět zvedat, ale pozvolna, jak budou automobilky zase rozjíždět výrobu. Ale stejně tam ten propad zůstane i po zbytek roku, já to vidím tak dvacet procent dolů,“ nevěří Hromíř, že by se čísla mohla letos vrátit na úroveň před pandemií covid-19.

Upozorňuje i na to, že dnes je daleko častější, když kamiony jezdí vytížené jen jednosměrně, což se přitom ve výběru mýta vůbec neprojeví.

Automobilky se po několikatýdenní přestávce vrací k výrobě jen pozvolna. Zítra by měl ve svých třech českých závodech - v Mladé Boleslavi, Vrchlabí a Kvasinách - postupně začít rozjíždět výrobu největší domácí producent, firma Škoda Auto. Její výrobní linky stály od 18. března.

Od stejného dne stojí i kolínská TPCA. Ta nakonec posunula termín znovuobnovení výroby aut až na 4. května. Nejkratší dobu byla bez výroby automobilka Hyundai v Nošovicích. Přerušila ji 21. března a znovu ji začala pozvolna rozjíždět 14. dubna.

Sami výrobci automobilů ale připouštějí, že návrat na trh bude velmi složitý. Také proto, že mnozí zahraniční subdodavatelé se ocitli v existenčních problémech, což komplikuje zásobování napříč Evropou. I toto všechno se projeví v dopravní situaci na českých dálnicích.

„Prvních 14 dní bude velkou zkouškou pro nás pro všechny, zkouškou, kterou si budeme utvářet budoucnost. Bude trvat ještě dlouho, než se rozjede globální systém tak, aby mohl přinést alespoň nějaký řád a pravidla, na která jsme byli zvyklí. Možná mnoho věcí bude úplně jinak,“ prohlásil mladoboleslavský odborový předák Jaroslav Povšík.

Podle něj budou pobočné závody v Kvasinách a Vrchlabí v počátku fungovat pouze na 50 procent, výroba bude slabší i v hlavním závodě v Mladé Boleslavi. „Prakticky nikde se nepojede, až na výjimky, na noční směnu. Vyrobíme daleko méně aut, daleko méně komponentů. Do firmy přijede jen zlomek kamionů a vypravíme minimum vlaků s našimi produkty,“ vidí odborář Povšík nejbližší budoucnost autoprůmyslu jako velmi nejistou.