Článek
Je brzy ráno a všech pět odběrových týmů určených pro Středočeský kraj je připraveno vyrazit. Základnu mají v kasárnách v Praze-Ruzyni, kde také sídlí velitelství, tedy tým odborníků, který práci vojáků řídí. „Srdce chytré karantény je v armádním objektu v Praze, v Ruzyni. Vojenští odborníci zde vyhodnocují získaná data. Z toho důvodu vytvořili takzvaný manažerský software. Odběry jsou efektivnější a rychlejší je i zpracování vzorků. Celkem je do systému chytré karantény zapojeno 300 osob,“ uvádí brigádní generál a ředitel Sekce vojenského zdravotnictví MO Zoltán Bubeník, který se spolupodílí na řízení projektu v rámci Armády České republiky.
Pomáhají moderní technologie
Týmy, které tvoří vždy jeden řidič a jeden zdravotník z posádkového obvaziště, po obdržení příkazu z dispečinku chytré karantény vyráží na místa ve Středočeském kraji. Jedním je domov seniorů, druhým pacientka, u které bude proveden druhý, kontrolní odběr. Veškeré informace o nemocných včetně data narození, rodného čísla až po zdravotní pojišťovnu mají odběrové týmy v tabletech, které vozí s sebou. Do nich jim také dispečink posílá další potřebné údaje. „Jde o zabezpečenou komunikaci tak, jak je třeba při nakládání s údaji pacientů,“ potvrzuje Bubeník.
Další kontrolní odběry
Jiný tým vyrazil do Příbrami. Zde vojáci odebrali jeden vzorek. Pro další si jedou jen chvilku, je nedaleko. Paní v důchodovém věku přišla do kontaktu s nakaženou osobou. „První odběr byl u mě negativní, až druhý byl pozitivní. Dnes mi vojáci udělají třetí. Neměla jsem žádné zdravotní komplikace, jen večer zvýšenou teplotu. Jinak se cítím dobře. Naštěstí. Sestřičky jsou moc milé, vojáci jsou příjemní a jsem ráda, že je tu máme,“ svěřila se pacientka při odběru. Rodina žije v dvougeneračním domě, nakazila se naštěstí jen ona.
Vojáci se nákazy neobávají
Každému odběru předchází řada úkonů, zejména pak oblékání ochranných prostředků. Ty tvoří rukavice, ochranný oděv, respirátor, rouška a obličejový štít. Obléci se do toho všeho zabere zkušeným zdravotníkům několik minut. „Je v tom samozřejmě vedro, ale chrání nás to. Známe postupy, tím, že jsme cvičeni, eliminujeme možné chyby. A nákazy se nebojím. Ani já, ani kolegové. Je to pro nás rozkaz jako jakýkoliv jiný, “ uvedla nadrotmistryně Jana Podolková z posádkového obvaziště v Jincích. Její slova potvrdila i nadrotmistryně Šárka Kohoutová z Tábora.
