Nakazili Češi Němce, nebo naopak? Záhada šíření mutace ve třech okresech

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve čtvrtek uzávěru tří okresů vysvětloval nekontrolovatelným šířením koronavirové nákazy, která se dokonce vymyká už tak špatným celorepublikovým datům.

„Jedná se o oblasti, kde je počet nově nakažených třikrát až čtyřikrát vyšší než v jiných, a je jednoznačně prokázáno, že v posledních dnech docházelo k dalším nárůstům,“ vysvětloval ministr. Všechny lokality navíc ohrožuje vytíženost nemocnic, ve kterých vyčerpaný personál pracuje už několik měsíců na doraz.

Pokud jde o Trutnovsko, viníka nezvladatelné situace odhalil Státní zdravotní ústav (SZÚ) tento týden – potvrdil, že se v okrese už na začátku ledna dominantně vyskytovala takzvaná britská varianta viru, která se šíří rychleji. První případ, který v kraji zaznamenali, souvisel s člověkem, jenž přicestoval z Německa. Češi ho zachytili právě díky varování od sousedů. Kapacita analyzování variant viru je v tuzemsku velmi nízká, a tak se tzv. britská mutace mohla v oblasti vyskytovat už dříve. První případy sahají v Česku pravděpodobně nejméně do začátku prosince.

V případě Chebska i Sokolovska data o případném výskytu varianty chybí stále. Také tam ale pravděpodobně za enormním počtem případů stojí tzv. britská mutace. Například na mapě zachycující rozšíření varianty v Německu, kterou nedávno zveřejnil Institut Roberta Kocha, je patrné, že v lokalitách přímo sousedících s Chebem takzvaná britská varianta dominuje.

„Je velmi pravděpodobné, že za situaci na Chebsku může britská varianta a že se tato varianta šíří od nás do Německa,“ uvedl pro Seznam Zprávy profesor Ivan Hirsch, imunolog a virolog z biotechnologického a biomedicínského centra Biocev Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Příhraniční oblasti jsou na přenos nákazy a případných variant citlivější – rizika se skloňují ve spojení s pendlery, kteří přes hranice jezdí za prací. V zimním období se ale oblasti plní také lidmi, kteří vyráží na hory, přestože vleky už několik týdnů nefungují.

Podle viroložky Ruth Tachezy z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale není dost dat, aby se dalo říci, zda se varianta rozšířila z Německa do Čech, či naopak.

„Mohli to být pendleři, ale ti by měli být testováni. Takže spíše ti, kteří jeli do hor, a tam se díky neukázněnosti lidí nákaza rozšířila. To ale není důležité. Důležité je, že lidé vidí, co dělá neukázněnost. Jistě, kdyby se tam nezanesla varianta, bylo by to trochu méně do očí bijící,“ uvedla pro Seznam Zprávy. Uzavření nejpostiženějších okresů je podle ní správný krok.

Aby zabránilo dalšímu přelévání nákazy, rozhodlo se Německo Českou republiku označit za oblast s vysokým výskytem mutací koronaviru a od neděle obnoví stálé hraniční kontroly.

Česko se zatím snaží situaci vyřešit zmiňovaným uzavřením nejpostiženějších okresů. Vládní opatření platí do 14. února 2021 do 23:59. Tedy do konce nouzového stavu, který Sněmovna ve čtvrtek odmítla prodloužit. V takovém případě nelze vládním opatřením uzávěru vymáhat.

Hlavní hygienička Jarmila Rážová ale upozornila, že by uzavření všech tří okresů mělo platit minimálně tři týdny, aby opatření zafungovalo a uvolnila se kapacita přetížených nemocnic v postižených oblastech.

Naposledy podobně přísný režim zažili obyvatelé Litovle, Uničova a dalších obcí na Olomoucku, když je šířící se koronavirus loni v březnu uzavřel do dvoutýdenní karantény. V izolaci tehdy zůstalo přes 20 tisíc lidí, tentokrát se mimořádný režim dotkne skoro 300 tisíc.

Podle virologa Hirsche však uzavření daných okresů k zastavení šíření britské mutace nepomůže, protože je varianta rozšířena i v jiných lokalitách Česka. Z doposud známých údajů zároveň vyplývá, že může být o 40 až 70 procent nakažlivější a k přenosu stačí méně než 15minutový blízký kontakt.

„Uzávěra by mohla šíření dočasně zpomalit. Nyní je třeba se soustředit na další mutace – jihoafrickou a brazilskou – které vedle vyšší dynamiky množení vykazují též zvýšenou rezistenci proti protilátkám tvořeným po vakcinaci. Je téměř jisté, že se další rychle se množící varianty viru rezistentní k vakcinaci budou objevovat vzhledem k pomalé vakcinační kampani a nízké úrovni testování,“ míní odborník.

„Vzhledem k tomu, že vakcíny jsou celosvětově nedostatkovým zbožím, měli bychom se soustředit řádově na vyšší frekvenci testování, včetně sekvenování,“ dodává.

Naráží tak na dlouho připomínaný problém – Česko se totiž na analyzování vzorků pro odhalení mutací příliš nesoustředí. Diagnostiku, jež mutaci přímo zachytí, provádí v Česku jen několik laboratoří a na SZÚ se samotným sekvenováním a ověřováním vzorků zabývá jen malý tým lidí okolo doktorky Heleny Jiřincové. Země tedy nemá přehled o tom, jak moc se varianta viru šíří. Usuzuje spíše z malých střípků lokálních dat. A ty nevypadají dobře.

Například ve Zlínském kraji byla podrobně mapována situace v okrese Kroměříž, kde z vyšetřovaných pozitivních vzorků bylo 34 procent s potvrzenou britskou mutací. Nárůstu si všímají i na Plzeňsku. „ V laboratoři FN Plzeň tato mutace tvořila v 1. lednovém týdnu 2,5 % z pozitivních záchytů, v týdnu 22. až 28. ledna 41,4 % záchytů, 29. ledna až 1. února 53,4 % záchytů,“ přiblížil už dříve pro Seznam Zprávy epidemiolog Petr Pazdiora.