Nakažených je v Praze násobně víc, než říkají data, varují experti

Vědci z Vysoké školy chemicko-technologické sledují množství koronaviru v odpadních vodách dlouhodobě, a to ve spolupráci s Pražskými vodovody a kanalizacemi. Zachycené množství kopií virové RNA podle nich nyní jasně ukazuje, že se počet nakažených v Praze v druhé polovině září 2021 blížil počtům zaznamenaným v polovině letošního dubna.

Tehdy bylo v hlavním městě evidováno zhruba 5 000 lidí s laboratorně prokázaným covidem-19. To odpovídá přibližně 400 případům na 100 tisíc obyvatel.

Aktuální oficiální data jsou ale zcela odlišná – k 27. září evidují oficiální statistiky v Praze 1 173 nakažených. Výskyt viru v odpadních vodách tak ukazuje na několikanásobně vyšší počet reálně nakažených.

„Odhady jsou samozřejmě zatížené určitou chybou, nicméně podle našich dat je v Praze nakažených osob s covidem-19 minimálně tři až pět tisíc,“ říká docent Jan Bartáček z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha.

Použitá metoda sledování epidemie covidu-19 je podle odborníků z vysoké školy založena na faktu, že většina nakažených masivně vylučuje zbytky viru ve stolici. Právě tak se virová RNA dostane do odpadních vod.

„Během celé epidemie se potvrzovalo, že množství virové RNA v odpadní vodě jasně koreluje s průběhem epidemie, díky tomu je možné na základě těchto dat odhadovat počty nakažených v populaci,“ vysvětluje docent Bartáček.

Ačkoli do letošního léta data z odpadních vod přibližně odpovídala počtům nakažených reportovaným Ministerstvem zdravotnictví, během září stoupaly záchyty v odpadních vodách mnohem rychleji než počty pozitivních klinických testů.

Vysoké záchyty byly v září opakovaně zaznamenány v hlavním přítoku na pražskou Ústřední čistírnu odpadních vod, ale také na mnoha menších vzorkovaných lokalitách, jako jsou studentské koleje, některá místa v centru Prahy, okolí autobusového terminálu a další.

Virová RNA naproti tomu zatím nebyla zachycena ve zvýšené míře na většině čistě rezidenčních lokalit, jako jsou pražská sídliště či vilová zástavba.

„Ze získaných výsledků usuzujeme, že skutečně prudce stoupá počet nakažených, kteří vylučují virus do odpadních vod. Nesoulad s oficiálními počty nakažených může vyplývat z toho, že se v Praze vyskytuje velké množství lidí s méně závažným průběhem nemoci, kteří se nenechávají testovat. To může souviset například s vysokou proočkovaností nebo promořeností populace,“ dodává Bartáček.

Upozorňuje, že společně s kolegy z Ústavu mikrobiologie a biochemie a Ústavu biotechnologie považuje za důležité, aby se relevantní státní instituce tímto zjištěním vážně zabývaly a urychleně zvýšily intenzitu testování tak, aby oficiální statistiky lépe odpovídaly skutečnému průběhu epidemie.

Také oficiální statistiky ukazují, že se nyní koronavirus v Praze šíří rychleji. Data ale ukazují na mírnější šíření, než o kterém mluví VŠCHT.

Za posledních sedm dní testy potvrdily 734 nových případů, o 15 procent více než o týden dřív. Za celé září přibylo v metropoli 2616 potvrzených případů nákazy. Bylo to o tisícovku víc než v srpnu, ale zároveň čtvrtina stavu z loňského září. V přepočtu na 100 000 obyvatel připadá v hlavním městě 55 nových případů infekce za posledních sedm dní.

„Z těch jednotlivých věkových kategorií máme momentálně nejvíce postiženou kategorii dětí školního věku šest až 11 let, druhou nejvíce zasaženou kategorií je 12 až 15 let. Tam je nejvyšší podíl nemocných,“ uvedla minulý týden pro Seznam Zprávy šéfka pražské hygieny Zdeňka Jágrová.