Článek
Je třeba zabránit zhroucení zdravotnického systému a logicky pak tragickému scénáři pandemie - tak zní cíl postupu proti covidu-19, který se v posledních týdnech ozývá čím dál naléhavěji.
Pacientů na nemocničních lůžkách výrazně přibylo - v úterý se počet zvýšil oproti pondělku o 151 hospitalizovaných, což je nejvyšší nárůst za jediný den od březnového začátku epidemie v zemi. Aktuálně je kvůli covidu-19 v nemocnicích více než tisíc lidí. Přes 200 z nich je v těžkém stavu a vyžaduje vysoce specializovanou péči.
Situace už některé nemocnice přiměla ke změnám v provozu i k omezení chodu části oddělení. „Omezili jsme elektivní výkony kromě neodkladné a onkologické péče. Rozhodnutí o neodkladnosti péče jsme ponechali v rukou lékařů,“ popsala pro Seznam Zprávy mluvčí Fakultní nemocnice Motol Pavlína Danková. Nemocnice pečuje o víc než 40 covid pozitivních pacientů.
Ke změnám ale přistoupila i další pražská zařízení - například Všeobecná fakultní nemocnice podle mluvčí Marie Heřmánkové omezila lůžkové kapacity na neurologii a kožní klinice. Celkem je v metropoli hospitalizováno přes 160 lidí.
Co počká?
Plánované zákroky se odkládaly už při první vlně nákazy na jaře a lůžka intenzivní péče byla vyhrazena právě pro těžké případy pacientů nakažených koronavirem. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) by se nyní vše mohlo vázat i na modely dalšího vývoje.
„Budeme nemocnicím dávat predikce, jak tam v následujících 14 dnech budou chodit pacienti - na čtrnáct dnů je predikce velmi přesná. Na základě toho budou uvolňovat svůj lůžkový fond tím, že budou odkládat plánované zákroky. Takže kapacitu máme - ale je to kapacita, která je vykoupena velmi bolestivě. Je vykoupena tím, že nebudeme schopni poskytovat péči, kterou bychom normálně poskytovali,“ avizoval další kroky v rozhovoru pro Seznam Zprávy ministr zdravotnictví.
„Kdybychom zůstali na reprodukčním čísle 1,2, tak se někdy na konci října dostaneme do potíží i s tou maximální kapacitou - pokud bychom takhle narůstali,“ dodal.
Které zákroky se budou odsouvat, závisí podle ministra na posouzení v rámci dané nemocnice - k případům je třeba přistupovat individuálně.
Například ortopedie Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně kvůli zvýšenému počtu pacientů s covidem-19 odkládá velké operace. „Pro pozitivní pacienty, kteří vyžadují zvýšenou péči, byla vyčleněna lůžka a personál na ortopedické jednotce intenzivní péče,“ uvedla mluvčí Dana Lipovská.
Ohrožená profese
Přibývající pacienti v těžkém stavu ale nejsou jediným kritickým faktorem, který může systém položit - obavy vyvolává i vysoký počet nakažených zdravotníků. Podle dat zveřejněných Českou lékařskou komorou (ČLK) je jich aktuálně přibližně 1700.
„Již v první vlně epidemie tvořili zdravotníci 11 procent všech nakažených. To dokazuje, jak moc je naše práce nebezpečná. V létě, kdy na základě výzvy lékařské komory, kterou tehdejší ministr Adam Vojtěch odmítl podpořit, většina lékařů požadovala po pacientech, aby chodili do zdravotnických zařízení pouze s nasazenými rouškami, se nám podíl nakažených zdravotníků podařilo snížit. Průšvih nastal v září, kdy počty nakažených začaly nekontrolovaně růst v celé populaci,“ uvedl pro Seznam Zprávy prezident ČLK Milan Kubek.
„Více než pracovníci z tzv. covidových jednotek, kteří pracují v ochranných oblecích, jsou v současnosti nákazou ohroženi lékaři a sestry z ambulancí, kde není možno takovou míru ochrany zajistit, a my přitom nevíme, kdo z našich pacientů je nakažený a kdo není. Je to tak trochu ruská ruleta. Ostatně ne náhodou byl první lékař, který 8. září v důsledku koronaviru zemřel, 68letým soukromým ambulantním specialistou,“ dodal lékař. Další omezování plánovaných zákroků je podle něj nevyhnutelné.
Nemocní zdravotníci
Nakažených bylo začátkem týdne skoro 400 lékařů, 700 sester a 600 ostatních pracovníků ve zdravotnictví. Od začátku epidemie už se jich nakazilo více než 3600. Situace se přitom velmi rychle zhoršila během několika týdnů. Ještě 20. srpna oficiální statistiky věděly pouze o několika nakažených lékařích a sestrách.
Nejsou síly
Kvůli situaci nyní bijí na poplach i zdravotnické odbory - ty zároveň požadují, aby bylo zajištěné dostatečné financování nemocnic a navýšení platů zdravotníků. „Místo abychom byli připraveni na souběh covidu-19 a chřipky, tak jsme místo toho zdevastováni už teď - na konci září,“ uvedl v úterý předseda Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů Martin Engel.
Jak Seznam Zprávy už dříve upozornily, nemocnice mohou v případě nutnosti posílat do práce i ty zdravotníky, kteří byli v kontaktu s nakaženým člověkem. Takoví zaměstnanci mohou nadále pracovat za zpřísněných podmínek - musí například používat respirátor ffp2. Přesto však některé nemocnice už nyní z různých důvodů hlásí problémy s nedostatkem pracovních sil.
„V současné chvíli je v pracovní neschopnosti kvůli koronaviru 45 zaměstnanců. Komplikace to samozřejmě způsobuje a už jsme kvůli tomu museli uzavírat malou část lůžek,“ popsala mluvčí Fakultní nemocnice Motol Pavlína Danková.
V podobné situaci jsou i regionální nemocnice. Plánované ortopedické zákroky museli omezit například v jihlavské nemocnici. Na řadě míst se přitom aktuálně nároky na personál zvyšují - zařízení často hledají lidi také do odběrových středisek.
Desítky pracovníků shání kvůli celkovému náporu například Nemocnice Šumperk, té chybí v běžném provozu několik desítek lékařů, zdravotních sester a dalších zdravotníků. „Situace je velmi vážná, budeme rádi za každou nabídnutou pomoc,“ řekla náměstkyně Monika Žaitliková.
Ministr Prymula chce personální situaci stabilizovat například povoláním mediků z nejvyšších studijních ročníků. Už na jaře pro ně platila pracovní povinnost.
„Pokud vezmeme jen šesté ročníky, je na výstupu z lékařských fakult mezi 1000 a 1200 studentů. Dá se ale jít i do nižších ročníků,“ uvedl tento týden.