Článek
Zatímco testování prvních případů koronaviru v Česku probíhalo pouze pod taktovkou Státního zdravotního ústavu, dnes už nákazu pomáhá detekovat víc než 80 pracovišť včetně těch soukromých.
„Začali jsme testovat 16. března na vlastní žádost, povolení jsme získali po splnění všech podmínek. Byla to velká změna - najednou přibylo obrovské množství testů a zvládnout celou logistiku bylo ze začátku složité,“ popisuje mikrobiolog a genetik Libor Staněk.
Tempo koronaviru a narůstající počet vzorků znamenaly pro laboranty stres a nutnost řešit nové situace. Jako první začala laboratoř spolupracovat s pražskou Ústřední vojenskou nemocnicí. „To pro nás bylo štěstí - velké množství vzorků přicházelo z jednoho místa a komunikace i ochota z jejich strany byla perfektní. Postupně jsme se naučili zvládat i logistiku. Ze začátku jsme si mysleli, že víc než 200 vzorků denně nezvládneme, teď už jich zvládáme i 600 nebo 700 za den,“ dodává Libor Staněk.
Spolupráce se postupně rozšířila a nároky na koordinaci a pracovní nasazení se zvýšily i pro pracovníky mimo samotnou laboratoř.
„Je například potřeba zajistit bezpečný svoz vzorků. Ze začátku jsem myslel, že by je mohlo vozit naše svozové auto s řidičem, obvykle vozí vzorky i s jinými infekčními nemocemi. Postupem času ale člověk pochopí, že se ten řidič může bát přijet jen tak, zvlášť když jsou na místě lidé ve skafandru. Je třeba zajistit i tyhle podmínky, vybavené auto a bezpečnost řidiče - zjistit množství vzorků z místa, dodat odběrové sety, materiál na zabalení a tak dále,“ přibližuje mikrobiolog.
Trojobal, ve kterém vzorky přichází do laboratoře.
Do laboratoře dorazí vzorky v jakémsi trojobalu. Na příjmu se krabice rozbalí a vyndá se z ní zabalený plastový tubus. Mimo něj je součástí balíku i žádanka, obojí dostane nálepku s totožným číslem. Vše se navíc zapíše do Laboratorního informačního systému. Na stojánku potom vzorek putuje do laboratoře, kde se provede extrakce nukleové kyseliny a v další laboratoři proběhne samotné testování metodou real time PCR.
Koronaviry tvoří pouze jednovlákenná RNA, která dokáže proniknout do lidské buňky, vmezeřit se do DNA a tak začít svůj reprodukční cyklus a systematicky škodit.
Pro samotnou diagnostiku nákazy se používá metoda PCR - polymerázová řetězová reakce. Díky ní se cílová sekvence nukleové kyseliny rozmnoží do obrovského množství kopií, které je možné detekovat. Americký chemik Kary Mullis za objev metody obdržel v roce 1993 Nobelovu cenu, dnes postup pomáhá efektivně bojovat s pandemií.
Laminární box, ve kterém probíhá izolace vzorků.
O pozitivním či negativním výsledku nakonec laboratoř informuje příslušné lékaře, epidemiology, Státní zdravotní ústav i hygieniky, kteří případně mohou začít s trasováním kontaktů nakaženého.
Aby mohlo vše fungovat, potřebuje laboratoř - podobně jako zdravotníci v nemocnicích - ochranné pomůcky. Těch v této době není nikdy dost. Pomohla spolupráce s českým výrobcem 3D tiskáren Josefem Průšou. „Daroval nám již 180 štítů, které pomáhají chránit nejen laboranty, ale také třeba naše odběrové sestry a řidiče. My mu za to pomáháme testovat správnou volbu sterilizace, která prodlouží jejich životnost,“ dodává Libor Staněk.
Tým v laboratoři PCR diagnostiky.
