Nákaza v Česku roste, varovných signálů přibývá. Stát s opatřeními vyčkává

Vývoj čísel okolo covidu-19 je v posledních dnech nepřehlédnutelný – situace se opět viditelně zhoršuje. Během středy se počet pozitivně testovaných znovu dostal přes tisíc, v nemocnicích je téměř 300 pacientů a reprodukční číslo značí sílící šíření viru v populaci je 1,3.

Z indikátorů zároveň nápadně vystupují zvyšující se data o incidenci. Ta značí počet nově potvrzených případů covidu za posledních sedm dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Znepokojivě se situace vyvíjí hlavně v Moravskoslezském kraji, kde číslo vystoupalo na 82. V závěsu jsou Jihočeský kraj a Praha s hodnotami okolo 70. Pro celou republiku platí incidenční číslo 52.

Ještě v září hlavní hygienička Pavla Svrčinová zmiňovala právě incidenci jako zásadní faktor pro případné znovuzavedení plošného testování.

„Máme stanovisko klinické skupiny, že by se znovu přikročilo k plošnému testování pouze při incidenci vyšší než 75 na sto tisíc obyvatel. Takže tam ještě rozhodně nejsme a zatím to nebude,“ řekla v září ve sněmovně Pavla Svrčinová k testům ve školách. Stejnou incidenci zmiňoval i ministr Adam Vojtěch (za ANO), pokud jde o opětovné testování ve firmách.

Například Moravskoslezský kraj ve středu hodnotu 75 překonal, o zavedení testování se tam ale zatím neuvažuje. Nová opatření se nechystají ani celoplošně.

„Zavádět povinné testování nebudeme. V této situaci, i když se zvyšují počty nakažených, zatím není významná zátěž nemocnic. Tudíž neplánujeme žádná další plošná opatření. Půjde jen o lokální opatření v místě, které nařídí místní hygienická stanice,“ komentovala vývoj náměstkyně ministra Martina Koziar Vašáková pro Radiožurnál.

Naznačila, že je to právě zátěž nemocnic, podle které chce nyní ministerstvo opatření řídit.

„Řada lidí už je  proočkovaných a uvidíme, zda-li se  významně propíše nový počet nakažených i do nemocnic. Zatím čísla stoupají, nicméně nejsou kritická, v porovnání s minulým rokem jsou čtvrtinová až pětinová. Pro nás bude jednoznačným alarmem, pokud se bude zvyšovat zátěž nemocnic. A to tak, že by dosáhla 15 až 20 procent celkové kapacity lůžek. To znamená, že by  hrozilo, že bude ohrožena péče i o ostatní diagnózy,“ dodala.

Řízení opatření podle stavu kapacit v nemocnicích odborníci v minulosti opakovaně kritizovali – než se nakažení dostanou do nemocniční péče, může uběhnout přibližně deset dní a indikátor tak reálnou situaci popisuje se zpožděním. Epidemiolog Rastislav Maďar ale připouští, že je díky promoření populace a vyšší proočkovanosti nyní relevantní podle těchto čísel postupovat.

„S malým zbytkem vnímavé neimunní populace, z toho většinou nerizikové, máme teď možnost, která nebyla legitimní vloni, a to postupovat podle situace v nemocnicích. Důležité je, aby nejstarší senioři a další rizikové osoby, kteří byli očkovaní jako první, využili možnost přeočkování třetí dávkou. Jinak může vedle těch, kdo riskovat dobrovolně chtějí, skončit v nemocnici i část z nich,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Epidemiolog Maďar se dotýká jednoho z faktorů, který může podzim zkomplikovat. U nejvíce zranitelných skupin lidí se částečně začíná projevovat vyčerpání ochranného efektu vakcinace. V dokumentech, které mají Seznam Zprávy k dispozici, na to upozorňuje i Ústav zdravotnických informací a statistiky.

„Hospitalizovaných pacientů s těžkými komplikacemi na JIP po dokončeném očkování je stále velmi málo (aktuálně 9 až 10 v celé ČR) a převažují mezi nimi velmi seniorní ročníky (průměrný věk > 75 let), pacienti s řadou polymorbidit. Nárůsty jsou zatím ve srovnání s létem velmi malé, denní příjmy takových pacientů jsou stále v jednotkách týdne. Avšak mírně narůstá i počet nově nakažených seniorů po dvou dávkách očkování,“ píší statistici.

Pro posilující dávku očkování si ale zatím přišlo jen 13 600 lidí. Nárok na ni přitom podle aktuálních pravidel mělo ke konci září přes 40 tisíc lidí, na konci října by to měl být milion. Nedoporučuje se však těm, kdo kromě očkování covid také prodělali.

Není to ale jen riziko vyvanutí vakcinační ochrany u seniorů a zvyšující se čísla hospitalizovaných, co nyní ministerstvo sleduje a co naznačuje zhoršování situace v Česku. Postupně narůstá třeba i relativní pozitivita testů. Další z klíčových ukazatelů.

Zatímco počty nakažených v posledních dnech rychle stoupají, počet provedených testů naopak klesá. Netestuje se ve školách, netestuje se ve firmách. Na začátku tohoto týdne laboratoře vyhodnotily necelých 64 tisíc testů. O týden dřív to přitom bylo více než 74 tisíc testů a před dvěma týdny více než 76 tisíc.

Zatímco počet testů klesá, jejich pozitivita naopak stoupá. „Pokud narůstá samotný počet indikovaných testů a ještě roste jejich relativní pozitiva, je to velice rizikový signál. Protože to jsou testy, ke kterým je vážný důvod, někdo to musel indikovat, protože někomu je špatně nebo byl zachycen v trasovacím řetězci,“ vyjmenoval pro Seznam Zprávy Ladislav Dušek.

Ve středu ministerstvo uvedlo, že diagnostické a klinické indikace testů vykazují pozitivitu pět procent. Podle Duška to ale ještě není kritická hodnota. „Relativní pozitivita je velmi riziková na horní hranici kolem deseti procent a zejména pokud trvale roste,“ uvedl. Testy s epidemiologickou indikací, tedy rizikové kontakty a trasování, mají nyní pozitivitu 2,8 procenta.

Otázkou však zůstává, jak přesný obrázek o situaci nyní Česko má. Jak upozornili vědci z Vysoké školy chemicko-technologické, v Praze je podle jejich analýzy odpadních vod případů koronaviru násobně více, než kolik evidují statistiky. Zatímco k 27. září data v hlavním městě ukazovala 1 173 nakažených, podle vědců může být případů tři až pět tisíc.