Nákaza se šíří v „neproočkované generaci“, může ohrozit starší členy rodiny

Česko je na začátku další vlny koronavirové nákazy, ta ale zatím probíhá jinak než ta loňská. Hospitalizovaných je až třikrát méně. Jak potvrzují data ÚZIS, nové případy se v posledních týdnech týkají hlavně lidí od 16 do 29 let, kteří zároveň patří mezi nejméně proočkované skupiny.

„Mezi mladšími dospělými je proočkovanost pouze asi 50 procent a tam by to chtělo velmi významně posílit. Právě tam je stále otevřená brána pro šíření infekce v podzimních měsících. Doočkování věkových kategorií, které mají proočkovanost relativně nízkou, by byl pomyslný zámek pro to, aby nikde nedošlo k nekontrolované eskalaci,“ říká šéf ÚZIS Ladislav Dušek.

Mladí by se podle něj měli očkovat nejen kvůli vlastnímu zdraví, ale i kvůli ochraně starších a potenciálně zranitelných.

„Když se hovoří o nějaké hranici 70, 75 nebo 80 procent proočkovanosti, tak je nutné zmínit, že to musí být pokud možno rovnoměrně ve všech věkových kategoriích. V určité věkové kategorii – což je skoro celá generace od 16 do 30 let – máme proočkovanost pouze 50 procent. Ti lidé žijí spolu. Mají spolu kontakty, zábavu a sociální aktivity. A v této konkrétní věkové třídě může být nákaza na podzim efektivně předávána,“ popsal šéf statistiků.

„V sekundárním kroku se dostává do rodin, může zasáhnout seniorní část populace a zranitelné. V hlubokém podzimu, až se opravdu zkazí počasí, to je riziko,“ dodal.

Není to ale jen generace mladých dospělých, která se do očkování nehrne. Vakcínu nevyhledala ani řada zaměstnanců domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem. Podle posledních dat Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) z konce srpna se nechalo očkovat jen 60 až 65 procent zaměstnanců.

„Personál a zaměstnanci pobytových sociálních zařízení, ale třeba i v nemocnicích na akutní péči, gerontologických odděleních a tak dále, ti by určitě měli být v maximální možné míře chráněni a proočkováni,“ říká Dušek. Speciální kampaň zaměřenou na tyto zaměstnance ale ministerstvo nespustilo. A neplánuje ani nařízení povinného očkování.

Primárně chce ministerstvo k očkování přivést zbývající seniory. Těch, které nechrání protilátky po prodělaném onemocnění ani vakcína, je ve věku nad 60 let ještě více než 400 tisíc. Dosud si nechalo vakcínu aplikovat 80 procent populace v tomto věku a nových zájemců už výrazně ubývá. V polovině července tvořily jim podané dávky skoro pětinu ze všech aplikovaných, od konce srpna už je to jen desetina.

Odborníci za rizikové pro šíření viru považují zejména obce, kde je proočkovanost seniorů nejnižší. Jsou zejména v pohraničních regionech, ze kterých jsou očkovací místa obtížně dostupná, častěji na Moravě a ve Slezsku. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) uvedl, že svou roli by nyní měli sehrát jejich praktičtí lékaři, které nově za očkování seniorů více platí i zdravotní pojišťovny. Ti podali už 1,3 milionu dávek. Do regionů zajíždí také asi 40 terénních očkovacích týmů.

Za posledních sedm dní v Česku přibylo 24 nových případů covidu v přepočtu na 100 000 obyvatel. Před týdnem jich bylo 16. Podle dat epidemie nabývá na síle a sedmidenní přírůstek na 100 000 lidí je asi dvakrát vyšší než před 14 dny.

Z ohnisek, která hygienici v posledních dnech trasovali, připadá podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové asi 70 až 80 procent na školská zařízení. Rizikem jsou podle ní také firmy s větším počtem neočkovaných pracovníků.

Hygienici také v poslední době zaznamenali několik ohnisek ve firmách, které mají zahraniční zaměstnance. Jeden případ byl v sociálních službách a dva ve zdravotnických zařízeních. Podle Svrčinové tyto případy vždy souvisely s tím, že z personálu někdo nebyl očkován.